Realitka odmítla pronajmout Romům jakýkoliv byt. Makléři: „Děláme to běžně“

Autor: Zuzana Zelenková - 
21. 9. 2017
06:10

S diskriminací Romů jako by se v poslední době roztrhl pytel. Organizace Romea řešila jeden případ už v průběhu prázdnin, další dva teď v půlce září. V tom posledním pořídil dokonce sociální pracovník Miroslav Brož telefonický záznam s asistentkou ústecké realitky, která mu sdělila, že Romům žádný byt nepronajmou. A to i přestože existuje k této problematice platná legislativa, která podobné jednání zakazuje.

Pan Brož sháněl bydlení pro klienta. Ten den absolvoval několik odmítavých hovorů. Nakonec si telefonoval s realitní kanceláří, ve které se dozvěděl, že se v celé realitce nenajde byt pro romského klienta. „V každém hovoru mi řekli, že ten jeden konkrétní byt není pro Romy. V případě realitky mne udivilo, že romské klienty vůbec neobsluhují,“  svěřil pro Blesk.cz sociální pracovník.

S majiteli a realitními poradci mluví pan Brož prý vždy narovinu. Aby hned věděli, že shání byt pro romského klienta. V případě, kdy by domluvil schůzku a na místě by se on i klient dozvěděli, že Romům majitel nic nepronajme, byla by to ztráta času pro všechny zúčastněné.

Realitní poradci: Ano, děláme to

Podle Zdeňka Ryšavého z organizace Romea se rozhodně nejedná o ojedinělý případ. Spíš naopak. „Znám případy, i z osobní zkušenosti, kdy tento přístup je naprosto běžný. Devět z deseti Romů řekne, že se s tím setkali. My jsme to měli podobně těžké, když jsme sháněli pronájem pro naše kanceláře. Je to běžná záležitost. Ovšem nikdo to obvykle neřekne na plnou pusu,“ popsal praktiky, které porušují antidiskriminační zákon, Ryšavý.

To, že k podobnému jednání ze strany realitních kanceláří dochází poměrně běžně, potvrdili před časem pro Blesk.cz dva realitní poradci. Ani jeden z nich si však nepřál být jmenován. Podle nich je na prvním místě to, co chce majitel, a ten prý v 99 procentech případů nechce právě Romy. „Když se s majitelem na začátku bavím, tak mi to často řekne hned. Jsou lidé, kteří vyloženě chtějí Čechy nebo cizince, ale nikdo nechce Romy. Já jsem takhle pronajal byt několikrát a vždycky s tím byl problém,“ uvedl makléř pod podmínkou anonymity.

Jak se Romové o odmítnutí dozvědí? Po telefonu jde vše ještě hladce, dozvědí se, že s jeho etnikem nemá problém ani makléř, ani pronajímatel. Později se ale už nikdo neozve. Pokud dojde na osobní schůzku, chce na ni pronajímatel přinést pracovní smlouvu. 

Pomůže ombudsmanka?

Romové totiž podle makléře často platí nájemné ze sociálních dávek a na ty se nedá stoprocentně spolehnout. Majitelé podle něj Romy nechtějí, bojí se, že by jim „z bytu udělali kůlničku na dříví“, nejčastější obavy ale mají o nájemné.

Lidé se mohou bránit, ale není to tak snadné. Podle Ryšavého se často jedná o Romy, kteří jsou v těžké životní situaci, v nouzi a řeší existenční problémy. Tudíž nemají čas, peníze a mnohdy ani dostatečné vzdělání nebo vědomosti k tomu, aby se mohli správně bránit.

Cesta nejmenšího odporu by mohla být kancelář ombudsmana. Sem může podat podnět každý, kdo se cítil být diskriminovaný. Lze to udělat osobně, dopisem nebo mailem. Ombudsmanka potom zjišťuje, zda šlo o diskriminaci, a doporučí, zda se má dotyčný bránit soudně.

„Ombudsmanka zahájí šetření, prověří skutečnosti, které ten člověk namítá, a vyhodnotí fakta, která zjistí. Buď dospěje k tomu, že se jednalo, nebo nejednalo o diskriminaci. Pokud o diskriminaci opravdu šlo, tak vyzve toho, kdo se jí dopustil, aby od ní upustil. Případně doporučí tomu, kdo byl diskriminován, aby se obrátil na soud,“ uvedla tisková mluvčí veřejné ochránkyně práv Iva Hrazdílková.  

Doporučujeme
Další videa
Články odjinud