Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Kdo může za mizerné potraviny v Česku: Zelení se „chytli“ s Jurečkou. Co na to expert?

Autor: Matěj Hynek - 
18. září 2017
19:05

Kvalita potravin je v Česku velké téma. Hlavně po zveřejnění několika průzkumů, které potvrdily, že jsou tuzemci v porovnání se Západem „šizeni“. Řešením je podpora českých zemědělců, shodla se v pondělí na konferenci Iniciativa pro potravinovou suverenitu a Strana zelených. Podle nich Česko v současnosti podporuje především velké hráče, což je špatně. Stát prý navíc neumí ochránit své zemědělce před tlaky obchodních řetězců. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jde ale o problémy minulosti.

„Potravinová suverenita je právo lidí na zdravé a vhodné potraviny,“ vysvětlil na úvod Tomáš Uhnák z Iniciativy za potravinovou suverenitu (IPS). Takové potraviny podle něj musí být produkovány udržitelným způsobem.

Expert zároveň upozornil, že lidé musí mít právo určit potravinové a zemědělské systémy svého státu. V centru toho by podle IPS měli být místní zemědělci a producenti. To se podle Uhnáka v současnosti neděje. „Je důležité zaměřit se na drobné zemědělce, kteří obecně stojí stranou zájmu,“ dodal.

Odborník: Malé zemědělce dusí velké obchodní řetězce

„Dobré potraviny nemohou být bez dobré půdy a dobrých vztahů mezi obchodníky a výrobci,“ zdůraznil Uhnák, proč usiluje o to, aby se podpora stočila k malým zemědělcům. Těm podle něj komplikují život i velké řetězce. Vyplývá to z průzkumu nekalých obchodních praktik, na kterém se Uhnák podílel.

„Podobný výzkum si nedávno nechalo vypracovat i ministerstvo zemědělství a jejich závěry jsou v podstatě shodné,“ upozornil výzkumník na to, že resort o problémech ví. Problémem jsou prý především řetězce.

„Celý systém vypadá v podstatě jako přesýpací hodiny, kde na jedné straně stojí tisíce výrobců a na druhé miliony zákazníků, ale mezi nimi stojí v úzkém hrdle deset velkých obchodních řetězců,“ popsal expert, jak vidí situaci v ČR. Cílem IPS tak je vytvořit kontakt přímo mezi zemědělci a zákazníky.

Koncentrace prodeje do velkých supermarketů podle Uhnáka likviduje malé prodejny i malé výrobce, kteří nemohou ustát tlak na snižování výkupních cen. „Zejména zelináři a ovocnáři jsou nejvíce biti dovozem, to i přes to, že jejich produkty často vykazují mnohem lepší kvality než ty ze zahraničí,“ dodal Uhnák.

Zelení: Stát podporuje velké zemědělce

Podle Lucie Zachariášové ze Strany zelených je řešením zkrácení distribučního řetězce a v ideálním případě přímo propojení zákazníků se zemědělci. „Jedním ze způsobů, kterým by se dalo jít, je systém komunitou podporovaného zemědělství,“ naznačila politička. Komunita by v takovém případě znala konkrétního člověka, který jí dodává například ovoce nebo zeleninu.

„Je potřeba podpořit malé zemědělce, ukazuje se, že je přetlak na straně poptávky,“ řekla Zachariášová. Podle ní má mnoho lidí zájem o kvalitní lokální potraviny, jejich producenti ale spíše mizí. Za tím podle SZ stojí špatně nastavené dotace.

Stropnický: Na vině jsou špatné dotace

To potvrdil i předseda Zelených Matěj Stropnický, podle něj je problém i v tom, že drtivá většina majitelů svěří obhospodařování své půdy někomu jinému. „V Česku je asi milion vlastníků zemědělské půdy, kterou ale obhospodařuje asi jenom 50 tisíc zemědělských subjektů,“ vysvětlil předseda s tím, že jde o největší nepoměr v Evropě.

„Dotace jsou z velké části navázané na velikost,“ vysvětlil Stropnický. Pro zemědělce je tak podle něj důležité mít co největší výměru obdělávaných polí.

Řešením by prý bylo, kdyby se v dotacích mnohem více zohledňoval způsob, jakým jsou pole obdělávána. „Chceme navrhnout zastropování dotací, tak aby od určitého množství hektarů pod jedním správcem začala dotace výrazně klesat,“ navrhl Stropnický. Podle něj v současnosti dotujeme především velké koncerny.

Podle lídra Zelených tak není problémem pouze monopol obchodních řetězců, ale i do určité míry monopol ve výrobě. „To měl řešit zákon o významné kupní síle,“ uvedl Stropnický s tím, že zákon prý nefunguje, jak má.

Jurečka: Žádají něco, co už funguje

„Dotace pro velké podniky jsou dnes kráceny asi o čtvrt miliardy ročně,“ odmítl tvrzení SZ ministr zemědělství Marian Jurečka pro Blesk.cz. Tyto peníze následně směřují prý právě malým zemědělcům.

„Za mého působení se snížila i přímá platba na hektar,“ upozornil Jurečka. Část zbylých peněz dostanou ti, co chovají například mléčné krávy nebo masná telata. „Další podmínkou, kterou jsem zavedl pro vyplácení, je splňování greeningových opatření, jako je pěstování meziplodin nebo dodržování osevních postupů,“ dodal Jurečka.

„Za poslední dva a půl roku vyhoví naše ministerstvo asi 85 procentům žádostí od malých zemědělců,“ dodal ministr s tím, že velké agrární podniky mají šanci na úspěch jen z 50 procent. Kritika ze Strany zelených za nedostatečnou podporu malých podniků tak prý není namístě.

„Zákon o tržní síle jsme novelizovali, podle nových pravidel se ale pracuje teprve rok,“ odpověděl ministr Matěji Stropnickému na kritiku zákona. V současnosti podle něj chystá ÚOHS představení konkretních výsledků novelizovaného zákona.

Video  Diskriminace českých spotřebitelů: Méně masa v rybích prstech, slabší prášek na praní?  - Zuzana Štíchová, Petr Soukup
Video se připravuje ...

Omasta ( 19. září 2017 19:55 )

Jednou jsem přemýšlel, kdo kupuje ty potraviny s náhražkami. Asi nějaké zapomnětlivé babičky, kterým je úplně jedno, co jedí, hlavně že kilo stojí pod 150 Kč. Pak jsem šel navštívit na týden nemocnici a došlo mi, že ti lidi, kterým je úplně jedno, co v tom je, hlavně že porce je nejlevnější, jsou nákupčí v nemocnicích, domovech důchodců a nákupčí ve školních jídelnách. Ti tvoří poptávku a takové zboží najdete v regálech. Za socialismu v nemocnicích nebyly ošizené potraviny, protože se nevyráběly. Neexistovalo aby tavený sýr obsahoval méně než 40% sušiny a méně než 30% tuku. Nebylo možné, aby hermelín z řetězce obsahoval o 5% méně sušiny a o 2% méně tuku v sušině. Zachrání nás nejen normy ke skupinám výrobků, ale i normy, co a jak smějí nakupovat do domovů důchodců. Havel zrušil oborové normy, které stanovovaly, co který výrobek má obsahovat, protože se mu zdálo, že je malý výběr. Tím pádem my místo standardních potravin dostaneme ošizené potraviny zředěné vodou, a když chceme potravinu plnohodnotnou, musíme za ni dát luxusní příplatek. Asi jste si všimli, že v obchodech jsou nejlevnější vždy ty potraviny, které kupuje dav. Dav vám nikdy žádné nadstandardní potraviny kupovat nebude. Kdyby zavedli zpátky normy z roku 1961, tak bychom měli plnohodnotné potraviny i v akčních nabídkách.

Zobrazit celou diskusi