Posmrtné foto „tatíčka“ Masaryka. Vezli ho Prahou na lafetě stejně jako později Havla

Autor: simao,ČTK - 
14. 9. 2017
13:45

Zemřel 14. září 1937 v Lánech. Od smrti Tomáše Garrigue Masaryka uplynulo dnes 80 let. Zemřel po zánětu plic, státní pohřeb se všemi poctami se konal 21. září na Pražském hradě a trval přes devět hodin. Rakev s TGM poté převezli na Wilsonovo nádraží a nakonec uložili do hrobu na Lánském hřbitově. Stejná lafeta, jaká převážela Masarykovy ostatky, doprovodila na Hrad později i rakev s pro změnu prvním českým prezidentem Václavem Havlem.

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk jako silná a široce zaměřená osobnost přitahoval i odpuzoval. Zakladatel československého státu, „tatíček“ a „prezident Osvoboditel“, je vnímán jako symbol demokracie, humanity a mravnosti.

Fenomén Masaryk

Podle odborníků se Masaryk do historie zapsal spíše jako muž činu než myslitel, který ve svých pětašedesáti letech zásadně změnil své postoje a začal aktivně bojovat za ideu československého státu. A to se mu po obratných politických krocích v roce 1918 podařilo.

Tomáš Garrigue Masaryk zemřel před 80 lety, 14. září 1937 v Lánech. Podle Václava Klause byl Masaryk „největším politickým fenoménem v naší zemi“, filozof Karl Popper jej s Winstonem Churchillem prohlásil za dva největší státníky Evropy 20. století. A například někdejší rakouský kancléř Bruno Kreisky o něm mluvil jako o jednom z největších Čechů v historii.

„Teprve manželství dovršilo mou výchovu“

TGM se narodil 7. března 1850 v Čejkovicích u Hodonína. Maturoval v roce 1872 ve Vídni, kde o čtyři roky později dokončil vysokoškolská studia filozofie. Na studijním pobytu v Lipsku se seznámil s Američankou Charlottou Garriguovou, s níž se v březnu 1878 v New Yorku oženil a měl pět dětí. Přijal i její jméno. „Teprve manželství dovršilo mou výchovu,“ říkal.

Po habilitaci ve Vídni spisem Sebevražda působil v letech 1879-1882 jako soukromý docent na vídeňské univerzitě, poté se stal profesorem filozofie na univerzitě v Praze. Postupně se začal angažovat v politice a ve veřejném životě.

TGM s manželkou Charlottou na sokolském sletu v roce 1920TGM s manželkou Charlottou na sokolském sletu v roce 1920 | 

Rukopisy, hilsneriáda a znovuzvolení

V roce 1886 se Masaryk jako vůdčí osobnost skupiny vylučující pravost Královédvorského a Zelenohorského rukopisu postavil proti nekritickému českému nacionalismu, roku 1891 se za mladočechy stal poslancem říšské rady a českého zemského sněmu.

V roce 1899 vystupoval v případu Leopolda Hilsnera odsouzeného za vraždu švadleny Anežky Hrůzové na jeho obranu a požadoval revizi procesu.

Masaryk dlouho zastával program autonomie českých zemí v rámci Rakouska-Uherska, což se změnilo po vypuknutí první světové války v roce 1914. Odešel do emigrace a stal se spolu s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem hlavním představitelem zahraničního odboje usilujícího o vytvoření samostatného československého státu.

Přes most Legií kráčel v březnu 1948 smuteční průvod při pohřbu Jana Masaryka.Přes most Legií kráčel v březnu 1948 smuteční průvod při pohřbu Jana Masaryka. | 

Masaryk posléze založil Národní radu československou a sehrál hlavní úlohu při získání vlád dohodových mocností pro ideu samostatného československého státu. Prezidentem Československé republiky byl zvolen v nepřítomnosti v listopadu 1918 (znovu zvolen v letech 1920, 1927 a 1934). V prosinci 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů ve prospěch Edvarda Beneše.

Masarykova smrt: Prahou ho vezli na lafetě

Masaryk zemřel ve věku 87 let coby vdovec. Svou manželku Charlottu ztratil poté, co ji v září 1922 nejprve postihl těžký srdeční záchvat a v květnu 1923 pak mozková mrtvice. Zemřela také v Lánech, 12. května 1923, kde měla státní pohřeb.

Státní pohřeb čekal v roce 1937 i zesnulého Masaryka. Lafeta, na které jeho tělo vezli, vyjela do pražských ulic znovu i v prosinci 2011 po smrti exprezidenta Václava Havla. Dnes je ve Vojenském muzeu v Lešanech.

Masaryka na lafetě, tažené koňmi, převáželi Prahou na Wilsonovo nádraží a odtud přes Stochov do Lán. 

Roku 1930 byl přijat zákon o zásluhách Masaryka obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“ a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.

Historik: Kladl provokující otázky

Karel Čapek o TGM napsal: „Masaryk je princip“. Impulzivní a vytrvalý Masaryk stále zdůrazňoval odpovědnost a potřebu sebevzdělávání: „Hlavní věc je zdokonalovat sebe sama.“ Důraz kladl na mravnost, náboženství a vědecké poznání. „Jeho údělem bylo znepokojovat všechny pohodlné,“ napsal publicista Pavel Kosatík. Masarykovo vědecké renomé přesáhlo hranice českých zemí.

Hlavní jeho síla však podle historika Antonína Klimka spočívala „ve schopnosti vyhmátnout ducha doby a jednat. Kladl provokující otázky, byť jeho odpovědi nebyly vždy správné. Měl kuráž postavit se mocným, čelit veřejnému mínění, ať už v boji o Čechům posvátné podvržené Rukopisy, v aféře Žida Hilsnera obviněného z rituální vraždy nebo při obraně Jihoslovanů, neprávem obžalovaných vídeňskými úřady“.

Pohřeb Tomáše Garrigue MasarykaPohřeb Tomáše Garrigue Masaryka | 

Masarykovy chyby a mylné předpoklady

K Masarykovým hlavním dílům patří Česká otázka, Rusko a Evropa, Nová Evropa či Světová revoluce. Po založení československého státu byl trnem v oku levici za kritiku marxismu či katolické církvi, od níž přestoupil k protestantům. „Žižka, toť krev z krve naší, kost z kosti naší - ano Žižka, to jsme my,“ napsal v České otázce. „Potřebujeme 50 let nerušeného vývoje a budeme tam, kde bychom chtěli být už dnes,“ řekl Masaryk v Čapkových Hovorech s TGM.

To mu ale nebylo dopřáno. Přesto význam a odkaz první republiky, ostrova funkční demokracie ve střední Evropě, která netrvala ani 20 let, překročil rámec dějin jedné generace národa i meze střední Evropy. Podle historiků se ale Masaryk, který byl a je i přes mnohaletou snahu nacistů a poté komunistů jej očerňovat všeobecně oceňován, dopustil i některých chyb.

„Muž, jenž napsal, že se státy udržují ideály, na nichž vznikly, vložil tomu svému do kolébky tři mylné předpoklady. První: existuje jediný státní národ československý. Druhý: převážně katoličtí Češi a Slováci jsou pokračovateli protestantských tradic. Třetí: národnostní poměry vyostřila teze, že země, v níž žily miliony Němců, tvoří odvěkou hráz proti germánstvu,“ napsal historik Klimek.

Posmrtná maska nově v Národním muzeu

K připomínce Tomáše Garrigue Masaryka dnes v Nové budově Národního muzea v Praze otevřeli výstavu Fenomén Masaryk. Expozice v šesti sekcích do konce ledna příštího roku nabídne 220 sbírkových předmětů, například světlý vycházkový oblek TGM nebo jeho posmrtnou masku, a různé filmové a zvukové materiály.

Na výstavě budou moci návštěvníci také mimořádně vidět originály Rukopisů královédvorského a zelenohorského, které budou vystaveny do 2. října. Novináře o tom dnes informoval generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Nechtěli jsme Masaryka představit pouze jako politika, ale podívali jsme se na něj jako na člověka. Nemá to být žádná vzpomínající výstava na důstojného pána s bradkou na koni. Chceme se pokusit zaměřit především na mladou generaci, aby sem přišla a zkusila Masaryka pochopit a třeba trochu jeho myšlenek a ideálů převzala do svého konání,“ říká Lukeš.

Tomáš Garrigue Masaryk: Posmrtné fotoTomáš Garrigue Masaryk: Posmrtné foto | 

Jednotlivé výstavní díly s názvy jako Tomáš, Profesor, Garrigue, Prezident nebo Obraz ukazují Masaryka v několika rovinách včetně pohledů do soukromí. Mezi vystavenými předměty je i orlí pero, kterým podepsal v roce 1918 ve Philadelphii Deklaraci společných zájmů nezávislých středoevropských států, společenské šaty jeho manželky Charlotty nebo knihovna prezentující jeho spisy a knižní díla.

Nechybí ani připomenutí jeho sporů s různými oponenty. „Dokumenty z období sporů o rukopisy nebo procesu s Leopoldem Hilsnerem ukazují Masaryka jako člověka, který se nebál postavit většině, pokud byl přesvědčený o své pravdě,“ uvedl Lukeš.

Výstavu Fenomén Masaryk doplní tři menší doprovodné výstavy, které se budou věnovat tématům souvisejícím se životem T. G. M. První z nich se od 15. září do 2. října zaměří na Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský, další se od 3. října do 30. listopadu bude věnovat procesům s Hilsnerem a poslední od 1. prosince do 31. ledna 2018 představí snímky z Hradního fotoarchivu vzniklého z činnosti tiskového odboru prezidia ministerské rady v letech 1918 až 1933. Více informací s je na www.nm.cz. 

Video Vláda tady zasedá zřídka, ale party tu jely nonstop. Objevte Hrzánský palác - Blesk TV

 

Doporučujeme
rentierskej ( 14. září 2017 21:27 )

porovnávat t.g.m. s opilcem, lhářem a nevzdělaným gaunerem havlem je naprostý nesmysl. za t.g.m. jsou vidět výsledky i dnes. zato po havlovi zůstal jen smrad a neštovice.

carmin ( 14. září 2017 19:21 )

stovky sedláků a dělníků demokrati postříleli na ulicích ,proč vám to havlofašiostické bestie zatajují ? život v prvorepublikové čr byl hnus pro většinu lidí žádné pohádky jako havlistických seriálech , milion nezaměstnaných rekordní počty sebevražd, chudoba a korupce kam se podíváš ,hnusný život otroků v první republice a havel ? nenáviděná prolhaná *** propagovaná tímto zrůdným zločineckým režimem zla ,obelhal národ, zaprodal ho fašistickému zlu usa Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte. Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků... Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika. Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální stresy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají. Svádět všechno na předchozí vládce nemůžeme nejen proto, že by to neodpovídalo pravdě, ale i proto, že by to mohlo oslabit naši povinnost samostatně, svobodně, rozumně a rychle jednat. Žádné gigantické zdražování nebo dokonce nezaměstnanost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme. Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme. ... http://www.zvedavec.org/klasika/2009/05/3128-projev-na-ktery-se-nezapomina.

VincenzoMakaluzo ( 14. září 2017 18:47 )

Nojo no,von tatíček Masarik mjel snat slavnějšý fůnus neš tenkrát ten René Hajdrich.Syce dědek umjel rajtovat na kobile,ale naďál se taki heskejch pár prasečyn.

henryj ( 14. září 2017 18:24 )

Všechno špatně,oba byli pomýlení ale lid to chce.HAVLA přikulovače měli z té lafety vystřelit.Co dodat???Máme se dobře,dobře nám tak!!!

zdenekk_informatik ( 14. září 2017 16:59 )

Ale chrchlák Havlů si lafetu nezasloužil. Tomu měl ještě když chrchlal dát lafetou po té jeho blbé hlavě a po smrti mu ji měli vrazit do pr.dele.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud