7°C
Skokový růst minimální mzdy dopadne na malé prodejny na vesnicích, varují obchodníci
Zvýšení minimální mzdy od ledna 2018 na 12 200 korun by mělo zároveň doprovodit snížení odvodů zaměstnavatelů. Další skokový růst minimální mzdy může mít totiž negativní dopad na existenci malých prodejen na vesnicích. Minimální mzda by se také měla lišit podle regionů a oborů, uvedla ve čtvrtek Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).
Opakované navyšování minimální mzdy bez dalších ekonomických změn je podle asociace nezodpovědné vůči zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situace totiž může paradoxně vést k tomu, že ti, kteří pobírají minimální mzdu, o pracovní místo nakonec přijdou.
„Není to jen o navyšování mzdy, ale zejména o zvyšování odvodů za zaměstnance a obecně vysoké ceně práce. Téměř polovinu z toho, co si zaměstnanec vydělá, se totiž odvede státu. Pokud tedy má být zvyšována minimální mzda, musí to být ruku v ruce se snižováním odvodů zaměstnavatelů,“ uvedl člen představenstva asociace a předseda Družstva Eso market Jiří Štorch.
Malí obchodníci uvádějí tlak na zvyšování mezd jako jeden z faktorů vedoucích k likvidaci venkovských prodejen. „Silný tlak na skokové zvyšování minimální mzdy v krátkém časovém horizontu je jednoznačně jedním z klíčových důvodů uzavírání malých venkovských prodejen. Jde o důvod mnohem závažnější než často skloňované EET,“ dodal předseda asociace Zdeněk Juračka. Rozumným řešením by podle něj mohlo být diferencování minimální mzdy podle regionů a oborů tak, jak je tomu například v Itálii.
Počty ztrátových prodejen v menších obcích v Česku rostou. Jen Svaz českých a moravských spotřebních družstev (Skupina COOP) provozuje kolem tisíce obchodů v červených číslech, tedy zhruba třetinu. Zvyšuje se ale i počet obcí, které prodejny dotují. Další stovky radnic o tom uvažují.
Vláda v červnu schválila plány na podporu obslužnosti venkova, pomoci by mohl prodej potravin v partnerských pobočkách pošty nebo lepší internet. Prodej potravin v malých obcích by se pak mohl podle návrhu ministerstva zemědělství označit za veřejnou službu, která by měla nárok na veřejnou podporu.
Asociace českého tradičního obchodu sdružuje české maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání. Má 19 členů z řad českých maloobchodních sítí i českých výrobců potravin a reprezentuje 7 000 prodejen s 30 000 zaměstnanci. AČTO uvádí, že představuje zhruba 25 procent na trhu s potravinami.
A co kdyby EU nařídila ve všech státech unie stejné mzdy ,důchody i dávky a samozřejmě ceny jako třeba v Německu .Copak by asi naši podnikatelé dělali ?