8°C
Odborář Středula: Děkujte nám, že jsme mírní a nestávkujeme každý den
Video se připravuje ...
Češi se stávek nebojí, ale jsou uvážliví, takže se do nich nehrnou. Je o tom přesvědčen šéf odborářů Josef Středula, podle něhož není nic horšího, než stávka jako cíl. „V takovém případě by se atmosféra výrazně změnila,“ řekl v rozhovoru pro Blesk.cz s tím, lidé by měli být rádi za to, že odboráři místo stávkování především vyjednávají. Dramatických stávek se proto nemusí Češi obávat, výjimkou ale mohou být stávky kvůli nízkým učitelským platům.
Školské odbory ve čtvrtek vyhlásily stávkovou pohotovost. Vadí jim, že vládní koalice stále odkládá rozhodnutí o navýšení platů učitelů a dalších pracovníků ve školství. Další odborové organizace o případné stávkové pohotovosti uvažují a o její realizaci se bude rozhodovat v následujících dnech.
„Jsme velmi nespokojeni se situací při vyjednávání o platech. Vládní strany neučinily žádný postup od 21. srpna, kdy bylo poslední jednání,“ uvedl například Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Po spíše méně významné stávce části pracovníků České pošty z minulého prosince jde o další stávkovou hrozbu. Školské odbory požadují zvýšení platových tarifů od listopadu o 15 procent pro učitele a o deset procent pro ostatní zaměstnance. Jinak se nepodaří naplnit slib vlády o zvýšení platů učitelů do roku 2020 na 130 procent průměrné mzdy v Česku, která v letošním druhém čtvrtletí činila víc než 29 tisíc korun.
České odbory obecně nemají tak velkou razanci v souvislosti se stávkováním, jako je tomu například u tradičně silných odborů ve Francii, kde jsou stávky mnohem častější. Podle Josefa Středuly je tento stav pozitivní. „Měli bychom být rádi, že tady je sociální smír. Málokdo si umí představit, co by to znamenalo, kdyby tady bylo více stávek. Jakmile se stávka stane cílem, bude to opravdu průšvih. A v tom případě se výrazně změní atmosféra v Česku,“ uvádí v rozhovoru pro Blesk.cz.
Platy až o 46 tisíc vyšší
Podle něj jsou Češi sice mírní, ale dokážou účinně vyjednávat a prosazovat své požadavky. „Rozdíl mezi firmami, kde působí odbory a kde nepůsobí, je 46 tisíc korun ročně ve prospěch těch, kde odbory působí. Navíc je tam kratší o šest dnů v roce pracovní doba,“ říká Středula s tím, že jednotlivci zpravidla takových výsledků nedosáhnou.
Jako příklad úspěšných stávek uvádí letošní stávku ve zlínském závodě švédské firmy Mitas. Do stávky se v dubnu zapojilo asi 500 zaměstnanců z celkových 700 a podařilo se díky tomu vyjednat navýšení platů o téměř čtvrtinu. „Stávku jako nástroj pro podporu požadavků používáme sice zřídka, ale to neznamená, že neefektivně,“ myslí si Středula.
Stávky učitelů byly účinné a měly ohlas i v minulosti. V září 2003 se do jednodenní výstražné stávky zapojilo až 3000 škol a 72 tisíc učitelů, kteří mimo jiné žádali zachování 13. a 14. platů v plné výši. Další dvě velké stávky proběhly v prosinci 2007 a v červnu 2008, kdy se v obou případech zapojilo na 130 tisíc lidí. Protestovali proti nízkým platům a kvůli neúspěšným jednáním kolem navýšení rozpočtu pro školy.
Učitelé před pár dny protestovali v Praze kvůli nízkým platům. Dnes jsou ve stávkové pohotovosti:
Témata:
Související
Středulo jen stávkuj a budeš první který půjde mezi bezďáky.Celé ty odbory a hlavně jejich managamen je banda prospěchářů a samotných zlodějů