Vláda se dohodla na odkupu vepřína v Letech. O sumě prý jednala tvrdě

Autor: ČTK,ula - 
7. 8. 2017
15:35

Společnost AGPI přijala nabídku vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Částku, za niž stát objekt vykoupí, ani jedna ze stran zatím nezveřejní. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech řekl, že představy společnosti o sumě byly výrazně vyšší. Podle něj byl stát při vyjednávání „velice přísný“.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková sdělila, že by vláda měla o odkupu jednat na přelomu srpna a září a stát by s firmou mohl smlouvu uzavřít po prázdninách.

„Pokud všechno půjde podle předpokladů, měl by se celý obchod uzavřít ještě do konce současného volebního období,“ řekl Čech. Dodal, že přestože se představy obou stran o ceně lišily, jednání považuje za velmi korektní.
Ministerstvo kultury nyní podle své mluvčí dokončuje materiál o postupu odkupu, který by měla vláda projednat na přelomu srpna a září.

„Předpokládáme tedy, že již počátkem nového školního roku by mohlo dojít k uzavření kupní smlouvy,“ uvedla Cigánková. Podotkla, že jednání se odehrávají v takzvaném vyhrazeném režimu, tedy v určitém stupni utajení. Není tedy možné přesnější informace zveřejnit.

Ministr Herman v rozhovoru o české kultuře:

Video Fenomenální přijetí Muchovy epopeje? O českou kulturu je v Japonsku velký zájem, říká Herman - Blesk - Jaroslav Šimáček
720p 360p

Odkup už řešilo několik vlád

O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena ale nikdy nepadla. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání dotáhnout do konce. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, teď souhlasila s finanční kompenzací.
„Drželi jsme konzistentní názor, že pokud by bylo nezbytně nutné vepřín odstranit, požadujeme vystavění nového areálu na vhodném místě a přesun výroby,“ řekl Čech. Podle zjištění bývalého ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by ale jen vyřízení povolení trvalo léta, pro vládu tak byl jedinou variantou odkup.

Vlastníci chtěli 300 milionů

Akcionáři AGPI minulý týden souhlasili s tím, že společnost vepřín prodá. Areál v Letech, který stojí na místě bývalého pracovního a následně cikánského tábora, se stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách 13 000 prasat. Firma by podnik převedla na stát bez zvířat a zaměstnanců.

Cigánková už dřív řekla, že po schválení materiálu vládou by následoval podpis kupní smlouvy, demolice výkrmny, asanace prostoru, zpracování projektové dokumentace k památníku a jeho realizace. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) upřesnil, že úprava areálu je záležitost dalších let.

Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před pár týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.

Unikátní památník na Osoblažsku čeká oprava:

Video Unikátní památník na Osoblažsku čeká oprava - Jiří Krušina
1080p 720p 360p

Česko sklízí na vepřín kritiku

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu na cikánské. Od té doby do května 1943 letským zařízením prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy vyzval i Evropský parlament.

Základní údaje o koncentračním táboře v Letech:

Tábor stál dva kilometry východně od obce Lety. Od srpna 1940 byl označován jako pracovní tábor, od roku 1942 jako sběrný tábor a od srpna 1942 jako cikánský tábor. Jeho oplocená část měla rozlohu 66 arů (0,66 hektaru), ke které patřilo ještě 11,2 aru neoplocené zemědělské půdy. V letech 1942 až 1943 byl tábor vězením pro „Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku“. V nelidských podmínkách zde čekala smrt na 326 vězněných, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších 540 vězňů bylo posláno na smrt do vyhlazovacího tábora Osvětim - Březinka. V roce 1973 byl na místě tábora postaven velkokapacitní vepřín.

Hlavní události kolem tábora:

  •  O vybudování důstojného pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem tábora.
  • V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín patří, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za „přiměřenou náhradu“, což jsou podle odhadů stovky milionů korun.
  • Od té doby se problém odsouval: k řešení problému se hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci jednali vládní zmocněnci pro lidská práva.
  • V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl „koncentrační tábor v tom slova smyslu,“ s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale "pro ty, kteří odmítli pracovat". Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků. Podobně jako Klaus se v srpnu 2014 vyjádřil poslanec Tomio Okamura (Úsvit), jehož slovy se zabývala policie. Trestní oznámení na Okamuru odložila s tím, že nebylo zjištěno naplnění skutkové podstaty trestného činu.
  • V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se v roce 2012 vyjádřil premiér Petr Nečas (ODS) a v květnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který řekl, že desítky milionů korun, potřebné na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
  • V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Pietní místo později převzal do správy Památník Lidice.
  • V červenci 2013 Výbor OSN pro lidská práva vyzval ČR, aby vepřín zavřela. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková v reakci řekla, že odstranění vepřína podporuje, rozhodnutí o jeho osudu je ale na nové vládě.
  • Loni v květnu ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli, ale žádný konkrétní závěr z dialogu nevzešel. Začátkem srpna ovšem ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oznámil, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína.
  • Loni začátkem září se kvůli svým slovům o táboře stal terčem kritiky ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Podle fotoreportéra Aktuálně.cz Babiš řekl, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. „Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ řekl údajně. Babiš se poté omluvil a od výroků se distancoval, tábor také navštívil spolu s Hermanem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Babiš řekl, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína.
  • Začátkem loňského září ministr Dienstbier zveřejnil starší usnesení z dubna 2016, podle něhož kabinet preferuje vykoupení vepřína. Loni v listopadu vláda rozhodla o zadání posudku na ocenění areálu. Vlastní posudek má i společnost AGPI, cenu ale ani jedna ze stran nezveřejnila.
  • Letos 13. července si zástupci vlády a společnosti AGPI předali nabídky k případnému odkupu. Valná hromada firmy 31. července vyslovila souhlas s převodem areálu na stát a dnes společnost AGPI oznámila, že nabídku vlády na odkup vepřína akceptuje. Částku, za niž vláda objekt koupí, ani jedna ze zainteresovaných stran zatím nezveřejní. Podle dřívějšího vyjádření ministra Hermanna by se transakce mohla dokončit v září.

Doporučujeme
kalina107 ( 8. srpna 2017 08:12 )

Nebyl náhodou v tom "koncentráku" i strýček Brada ? A jakoby náhodou ho přežil ? Napřed přežil Terezín , potom se to zdálo být málo a přestože bylo už po válce a Brada se v Terezíně vyučil instalatérem , tak přežil další koncentrák a dá se říct , že přežil všechny koncentráky .

kalina107 ( 8. srpna 2017 08:07 )

Proč všude cpete komunisty . To , co se teď děje v Evropě nemá s komunisty vůbec nic společného . Evropa je fašistický ksindl .

zdanek43 ( 7. srpna 2017 20:17 )

Tak nějak to dopadne.

zdanek43 ( 7. srpna 2017 20:14 )

Zavři hubu čmoude a mazej zpátky do vepřína!

zapletalikovi ( 7. srpna 2017 19:21 )

No dobře. Takže vepřín se zruší, to je OK. A co tam bude potom? Nic. Pustá pláň. Protože pobírači s tím nic neudělají, a stát na to nemá. Takže asi tak ...

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa