Vedro nám ničí zdraví i psychiku. Jak si ho nepustit domů?

S vedrem se na LDN potýkala i babička Jana Hlaváče. Ležela v nemocnici, která postrádala izolaci a vzduchotechniku. „Měl jsem babičku po operaci v LDN. V letních měsících je tam sužovalo obrovské vedro, protože budova byla starý panelák bez vnější izolace, jakékoliv vzduchotechniky a stínící techniky,“ popsal situaci Hlaváč a pokračoval.

„V letních měsících se stává z takových budov doslova pec, ze které není úniku. Málokdo si umí představit, jak hrozně tam bylo pacientům upoutaným na lůžko: bez klimatizace, větráků nebo jiné pořádné stínící techniky. Větralo se tam maximálně průvanem. Již tak dost nemocní pacienti se tam doslova vařili ve vlastním potu. Personál dělal, co se dalo, ale nemohlo to nahradit kvalitní vzduchotechniku a klimatizaci, která by měla být v takových budovách samozřejmostí,“ dodal Hlaváč.

Lidé se „pečou“ v bytech

V bytech je to podobné. Paní Zdena bydlí v panelákovém 2kk, které má okna pouze na jihozápad. Slunce tak do oken praží skoro celý den. „Na domě máme zateplení, ale to problém neřeší. Okna mám jen na jednu stranu, ovšem skoro celý den do bytu svítí slunce, ve vedrech je to neúnosné. Nemám ani šanci udělat průvan přes celý byt, aby se to zmírnilo,“ popsala své bydlení Zdena.

Podle Marcely Kubů z Asociace výrobců minerální izolace se ale i proti tomu dá účinně bojovat. „V noci, když teploty klesnou, se dům nebo byt maximálně vyvětrá otevřenými okny a ráno, než začne teplota stoupat, se všechna okna zavřou a zatáhnou i rolety, žaluzie či záclony. Samozřejmě je to podmíněno tím, že uvnitř není třeba větrat, tedy že v bytě je jen málo osob či jsou v zaměstnání. Případně se vyvětrá během dne vždy jen v krátkých intervalech kvůli výměně vzduchu. Každopádně po návratu z práce pak čeká na obyvatele bytu vychlazený dům,“ popsala Kubů. To ovšem podle ní není možné praktikovat ve velkých budovách, jako jsou nemocnice, školy, nebo administrativní domy. Tam je potřebná kvalitní izolace a klimatizace.

Česko prožilo nejteplejší den roku. Horko pokořilo 37 °C

V neklimatizovaných budovách by se teplota měla pohybovat celoročně v rozmezí 20–27 °C. Vyšší i nižší teploty již mají negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Interiérové teploty nad 30 stupňů označuje za zvlášť nebezpečné pro děti, seniory či nemocné osoby. Přehřívání podle Kubů trápí asi polovinu bytových jednotek.

Ovšem pokud se klimatizac epoužívá špatně, tak udělá víc škody než užitku. „Horké počasí a s ním přehřáté interiéry mohou způsobit zdravotní potíže komukoliv. Pobyt v příliš teplém prostředí může vést k vyčerpání, křečím či dokonce přehřátí organismu. Rizikový je především přechod mezi příliš klimatizovaným prostředím a venkem. Doporučuje se, aby teplotní rozdíl nepřekračoval 5 stupňů,“ uvádí Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu.

Vysoké náklady na chlazení

„Přehřívání budov se týká všech administrativních budov včetně těch nových. V současnosti u většiny administrativních budov a obchodních center převažují provozní náklady chlazení nad vytápěním. Chlazení vzduchu je dvakrát až třikrát energeticky náročnější než vytápění,“ dodala Kubů.

„Z našeho loňského průzkumu vyplynulo, že jen pětina Čechů čelí teplotním extrémům pomocí zateplení. Přitom právě lidé, kteří investovali do kvalitního komplexního zateplení, jsou nyní dle svých slov s vnitřním klimatem domu spokojeni jak v zimních, tak letních měsících díky celoroční stabilizaci teplot interiéru,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.podle expertů jsou žádoucí například takzvané zelené střechy, nebo minerální izolace. 

Podle Petra Holuba z asociace Šance pro budovy budou podle některých studií tropické dny přibývat. Z dlouhodobého hlediska je tedy potřeba udělat několik opatření, aby byly budovy adaptované i na velká horka. „Je potřeba mít dobře zaizolovanou oblast budovy, to znamená stěny a okna. To je výhoda, protože v zimě drží zimu venku a v létě drží horko venku. Důležité je mít vnější stínění oken tak, aby sluneční paprsky na okno nedopadaly a nedostávalo se teplo dovnitř.  Je dobré mít na úrovni budovy a okolí zeleň, funkční vegetaci, to znamená zelené střechy, nebo v městech může ohrozit takzvaný tepelný ostrov, můžeme tam vysázenou funkční vegetaci, popsal pro Blesk.cz Holub.

Vedra přejí nebezpečným sinicím. Kde se můžete koupat bez obav?

Zelené střechy

Nemá jít ale jen o nízký trávník. Potřeba jsou stromy a keře, aby se oblast chladila. Podle Holuba je důležité stavět budovy kvalitně, chytře, pokud je budova energeticky úsporná, tak má potenciál být příjemná pro užívání, nepřehřívat se. Podle experta je také dobré netlačit na nejlevnější materiály a cenu, ke stavbě je potom nutné přizvat projektanta a energetického specialistu.

Takzvané zelené střechy (střecha částečně, nebo kompletně pokrytá vegetací a půdou pozn. red.) se dají aplikovat i na starší budovy. „Konstrukci je potřeba upravit. U zelené střechy je potřeba mít hydroizolaci. Příprava je pokaždé jiná, lze ji aplikovat na stávající budovy, ale je potřeba buď střešní konstrukci, nebo fasádu upravit, což je vhodné zahrnout do komplexnější rekonstrukce,“ dodal Holub.