7°C
Ochránci vyhráli. Kožešinové farmy skončí za rok a půl, rozhodl Senát
A je rozhodnuto. Senát schválil zákaz kožešinových farem od konce ledna 2019 beze změn. Před jeho zasedáním se přitom objevily různé pozměňovací návrhy. Některé prodlužovaly přechodné období, ve kterém by farmáři měli ukončit chovy. Lišily se i zamýšlené výše kompenzací. Pro ochránce zvířat byl nejpřijatelnější návrh, podle kterého by podnikatelé dostali méně peněz a měli co nejkratší čas na likvidaci svého byznysu. S tím samozřejmě sami majitelé farem nesouhlasili.
Už před zasedáním se farem zastal třeba majitel společnosti Synot a senátor z Uherského Hradiště Ivo Valenta, který je prý proti týrání zvířat, ale nesouhlasí s likvidací podnikatelů.
„Nesouhlasím s týráním zvířat. Zároveň nemohu souhlasit s tím, aby stát svévolně zlikvidoval doposud legální podnikání. A to prakticky bez náhrady a jakéhokoliv ohledu na to, že do svých firem lidé investovali své vlastní peníze a že jejich podnikání dává každý den práci mnoha dalším lidem,“ popsal Valenta.
S tímto principem se prý nehodlá smířit, protože je přesvědčený o tom, že je „totalitně devastující a v konečném důsledku nebezpečný pro demokracii a svobodu v zemi“.
Video
Promopost Obrazu upozorňuje na to, že zákon o kožešinových farmách jde do Senátu
Video se připravuje ...
„Navrhnu proto, aby se kompenzace podnikatelů navýšila na desetinásobek jejich průměrného ročního zisku. Pak zákon podpořím,“ uvedl Valenta.
Nebudeme zabíjet jen pro kožich
Oproti tomu Zdravotnický výbor Senátu novelu zákona ve středu plně podpořil. „Chov nedomestikovaných zvířat nevyhnutelně spojený s jejich utrpením jen kvůli kožichu, je v tak bohaté společnosti jako je ta naše postradatelným rozmarem,“ prohlásil v tiskové zprávě senátor Jaroslav Malý.
A dodal, že lidé nemusí být krutí, protože už dlouho nejsou na zvířecích kožiších závislí. Podle senátora je ale potřeba postavit se čelem ke škodám, které zákazem vzniknou farmářům.
Ve čtvrtek, před zasedáním Senátu, přišly další dva pozměňovací návrhy od senátora Jana Hajdy a Petra Šilara.
„Pozměňovací návrh pana Hajdy prodlužuje přechodné období až do roku 2022 a výrazně navyšuje kompenzace, je tam šest tisíc za norka, tři a půl tisíce za lišku a dva a půl tisíce korun za jednu klec. Takže myslím, že tyto finanční kompenzace jsou přemrštěné. Ačkoli nám jsou peníze jedno, jde nám hlavně o to přechodné období, které je v tomto návrhu prodloužené, což nám vadí nejvíc. To jsou další roky, to je dalších asi 60 tisíc zvířat,“ popsala pro Blesk.cz Lucie Moravcová z organizace Svoboda Zvířat.
Podle Moravcové byl pro ochránce schůdnější Šilarův návrh. „Jako kompenzaci nechává fixní částku, která je z našeho pohledu reálnější – menší. Je tam přechodné období stanovené do roku 2019,“ dodala Moravcová s obavou, že by Poslanecká sněmovna v případě vrácení nemusela stihnout znovu projednání novely. Čeká ji totiž poslední zasedání před volbami.
Likvidace farem
Bojovníci proti kožešinovým farmám často vyslovují obavu, že by podnikatelé nemuseli byznys zavřít. Mohli by se prý přesunout například do Polska, ve kterém žádný podobný zákon neplatí, což ochránci nechtějí. K tomu se před nedávnem pro Blesk.cz vyjádřil největší producent norčích kožichů v Čechách David Vojtíšek.
„O tom mluví lidé, kteří můj chov ani neviděli. Můžu si to přestěhovat do Číny, do Ruska, na Ukrajinu, kdybych chtěl. Ale já jsem Čech, narodil jsem se v Čechách, tak proč bych se měl s obživou stěhovat do jiného státu. Já poctivě podnikám, odvádím nemalé daně a lidi, kteří tam za ty daně sedí, mi to zakážou,“ vysvětlil Vojtíšek, podle kterého by případný zákaz znamenal v podstatě vyvlastnění.
Proti farmám se ale nebojuje jen v Česku. Například v americké Minnesotě vypustili o víkendu neznámí pachatelé asi 35 tisíc norků. Zvířata to pravděpodobně zabilo, protože nebyla na život v tamní přírodě připravená.
Témata:
Související
.. druh podnikání založený na utrpení zvířat jenom proto, aby se někdo mohl holedbat naprosto zbytečným kožichem .. je dobře, že farmy budou zrušeny!!!!