„Jednání probíhají velmi dobře. Nemám důvod se domnívat, že by se cokoliv mělo zaseknout. Jsme v podstatě před posledním krokem, tedy před dohodou, kterou by na jedné straně schválila vláda, na druhé straně akcionáři,“ uvedl Herman.

Ministerstvo kultury nechalo letos vypracovat posudek o hodnotě pozemků, nemovitostí a technického vybavení farmy. Vlastní posouzení má i společnost AGPI. Cenu ale ani jedna ze stran neoznámila, své představy o konkrétní částce si vzájemně sdělí nejspíš v pátek. Zda je někdy zveřejní, není jisté. „Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodního partnera, nechceme a nemůžeme poškozovat jeho zájmy. Vše se bude dít na základě dohody s partnery, s akcionáři. Budeme respektovat jejich přání,“ řekl ministr. Poukázal také na důvěrný režim.

Podle předpokladů by se vláda mohla materiálem zabývat po své letní pauze na jednání 21. srpna. Herman odhaduje, že by mělo být „do září rozhodnuto“. Řekl, že kabinet určitě stihne do říjnových voleb záležitost uzavřít. „Ten nejdůležitější krok je připraven a jsem přesvědčený, že nic nestojí v cestě tomu, abychom ho v rámci naší koaliční vlády ukončili úspěšně,“ dodal ministr kultury.

O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád

Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho vláda by chtěla jednání dotáhnout do konce.

Sobotkův kabinet začal řešení hledat v takzvaném vyhrazeném režimu, tedy v určitém utajení. Informace odtajnil až loni. S majiteli společnosti AGPI, která výkrmnu provozuje, s Hermanem vyjednával bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). V úřadu ho loni v listopadu vystřídal stranický kolega Jan Chvojka. Ten uvedl, že ve hře byly původně tři varianty – záležitostí se nezabývat, nabídnout vlastníkům vepřín na jiném místě, nebo výkrmnu odkoupit.

Jedná se o odkoupení. Firma se pak rozhodne, zda si za utrženou sumu pořídí novou farmu jinde, popsal Chvojka. Podle místopředsedy představenstva Jana Čecha společnost nejprve upřednostňovala výměnu za jiný vepřín, nyní se ale nebrání ani prodeji.

VIDEO: Přežila vypálení Lidic. Paní Miloslava popisuje noc hrůzy
Video
délka: 03:34.44

Přežila vypálení Lidic: Paní Miloslava popisuje noc hrůzy! Tomáš Polák

Vlastníci požadovali 300 milionů za vepřín

V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů. Prezident Miloš Zeman před dvěma týdny řekl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů. Je prý také proti likvidování prosperujícího podniku. Už dřív mluvil o tom, že by o práci přišla řada lidí. Podle Hermana v letském vepříně pracuje ale jen osm zaměstnanců.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková ČTK už dřív řekla, že po schválení materiálu vládou by následoval podpis kupní smlouvy, demolice výkrmny, asanace prostoru, zpracování projektové dokumentace k památníku a jeho realizace. Herman v úterý ČTK řekl, že úprava areálu je záležitost dalších roků.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.

Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

Fotogalerie
19 fotografií