Ženy mají menší platy i ve státní správě. Věc bude řešit vláda

„Státní správa se nadále vyznačuje vysokou mírou vertikální segregace podle pohlaví. Nadále platí pravidlo, že směrem dolů v hierarchii rozhodovacích pozic relativní zastoupení žen roste,“ uvádí zpráva, kterou připravil Úřad vlády.

V kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) byly dosud tři ministryně – práce, pro místní rozvoj a školství. Odstupující šéfku resortu školství nyní ve funkci do voleb vystřídá její náměstek. Ze 106 náměstkovských křesel na konci loňska ženám připadlo 29, tedy 27 procent. Na postu ředitele ministerského odboru bylo 156 žen a 332 mužů. Podíl žen tak činil 32 procent a proti roku 2015 se nezměnil. Ministerská oddělení vedlo 683 žen a 894 mužů. Ženy tak tvořily 43 procent vedoucích. Mezi ostatními odbornými pracovníky bylo pak 63 procent žen.

Ženy, bojujete za rovná práva? Řešte raději opravdové problémy, vzkázali muži

Ženy představovaly 40 procent diplomatického sboru, zastoupení se zvedlo proti roku 2015 ze 34 procent. Zastupitelské úřady ale vedlo 18 procent žen a 72 procent mužů, poměr zůstává dlouhodobě stejný.

Takzvaná pozitivní opatření neboli pozitivní diskriminaci umožňuje zákoník práce. Podle něj není diskriminační takový krok, který má přecházet či vyrovnávat znevýhodnění kvůli pohlaví, rase a dalším důvodům. Podle zprávy tuto možnost ministerstva ale cíleně nevyužívají, takže zastoupení žen na postech náměstků či ředitelů zůstává nízké.

Genderový stereotyp

„Stále platí, že čím vyšší rozhodovací pozice, tím nižší zastoupení žen ve státní správě. Pozitivní opatření nejsou uplatňována ani ve vedení státních podniků a akciových společnostech s většinovým vlastnickým podílem státu, kde zastoupení žen zůstává nadále velmi nízké,“ uvádí zpráva.

Olga Sommerová: Za feminismus jsem zaplatila manželstvím. Sledujte Nej ženy Česka! Nově na Blesku pro ženy!

Podle ní jsou ženy víc na hůř placených pozicích a v méně ohodnocených oborech, a to třeba ve zdravotní péči a sociálních službách, vzdělávání či ubytování. Mužů je víc ve stavebnictví, dopravě či v informačních technologiích. „Rozložení zastoupení žen a mužů v jednotlivých odvětvích kopíruje do značné míry genderové stereotypy ve společnosti,“ píšou autoři zprávy.

Ženy tvoří víc než polovinu české společnosti. Mívají vyšší vzdělání než muži, představují totiž většinu absolventů vysokých škol. Loni podle zprávy vydělávaly ženy v ČR v průměru o 21,9 procenta méně než muži. Výdělková propast se proti roku 2015 zvětšila o 0,3 procentního bodu. Ženám kvůli nižším příjmům víc hrozí chudoba, a to hlavně ve stáří. Seniorky mají v průměru zhruba o pětinu nižší penzi než senioři.

Zaměstnanost žen rostla loni víc než zaměstnanost mužů. Zvedla se o 2,8 procentního bodu na 65,6 procenta. U mužů se zvýšila o 1,4 procentního bodu na 80 procent. Nezaměstnanost trápí nejvíc ženy mezi 35 a 39 lety, tedy v době, kdy se starají o malé děti. Podle zprávy loni ubylo odmítnutých žádostí o místo ve školce, bylo jich zhruba 32 000. Ženy tvoří také zhruba tři čtvrtiny těch, kteří pečují o stárnoucí či nemocné příbuzné, uvádí zpráva.

VIDEO: Moderátorka Daniela Drtinová: Feminismus není nadávka