Máslo patří mezi základní potraviny a je jedinečné. Jak poznáte jeho náhražky a napodobeniny? Jak se liší stolní máslo od toho tradičního? Co byste měli určitě sledovat na jeho obalu? A jak byste měli máslo správně skladovat? Nejen na tyto otázky jsme pro vás připravili sadu odpovědí.
Základem pro výrobu kvalitního másla je pouze kvalitní a ideálně co nejčerstvější smetana. Čím je totiž čerstvější, tím je máslo lepší a trvanlivější. Proto je dobré, když mléko pochází z lokálních farem.
„Podle nařízení EU je pro máslo stanoven minimální podíl mléčného tuku 80 %. To platí pro másla, která neobsahují žádnou další složku, jinak by nemohl být výrobek označen jako „máslo“. Procento mléčného tuku ovšem nesmí dosáhnout na 90 %. Másla vyráběná u nás zpravidla obsahují 82 % mléčného tuku a nejsou v nich žádné konzervační látky ani emulgátory,“ vysvětluje David Fajfr, ředitel jedné z největších potravinářských firem, která se zabývá výrobou mléčných výrobků.
Při nákupu másla byste tedy měli na obalu sledovat především podíl tuku a také jeho název.
Přestože máslo obsahuje i jisté procento vody, na obalu tento údaj obvykle nenajdete. Nesmí ovšem překročit hranici 16 %. Z čeho ještě se máslo skládá? Z netukové složky pocházející z mléka. Jedná se například o laktózu, kyselinu mléčnou, bílkoviny, soli a vitaminy – tvoří zhruba 2 %.
Dalším pomocníkem pro výběr másla jsou značky kvality nacházející se na obalu, které zaručují, že je daný výrobek opravdu kvalitní. Více se dočtete na portálu Akademie kvality.
Rozhodně si nekupujte máslo, které je špatně označené nebo máslo s pochybnou variací názvu jako je „máslíčko“. Pokud si člověk chce vychutnat jedinečnou a poctivou chuť másla, tak si jistě nekoupíte máslo s datem těsně před expirací. Kupujte hlavně máslo vyrobené v České republice, protože u něj máte jistotu extrémního veterinárního dohledu, jistotu dodržení veškerých výrobních postupů a pravdivost uvedených informací na obale.
Nejdůležitější je máslo skladovat při teplotách 2-8 °C. V lednici máslo udržovat vždy dobře zabalené, aby neoxidovalo, držet ho dál od aromatických potravin, protože máslo na sebe snadno váže pachy, které se v něm poté drží. Pokud se rozhodneme máslo zamrazit a pak užívat, tak nesmíme zapomenout na to, že po rozmražení máslo rychleji stárne, a rozhodně se vyvarovat opětovnému zmrazení másla.
Máslo z lednice se špatně natírá na chleba, ale venku se zase rychle kazí. Potřebujete si namazat rohlík a máslo se špatně roztírá? Jak dlouho může zůstat máslo mimo ledničku?
Ideální pro poklidnou nedělní snídani je uříznout si pouze potřebné „snídaňové“ množství másla, to nechat změknout, namazat a ihned zkonzumovat, zbytek másla dobře zabalit a ihned vrátit do lednice.
Určit dobu, po kterou může máslo bez újmy zůstat mimo lednici, je velmi komplikované, protože se to odvíjí od spousty faktorů, kterými jsou například pokojová teplota, stáří másla, hygiena výrobního procesu a podobně. Obecně bychom máslo měli mít mimo lednici pouze po dobu nezbytně nutnou a skladovat bychom ho měli při teplotách 2-8 °C.
Nejdůležitější je sledovat podmínky skladování másla na trhu, sledovat celkové hygienické podmínky (teplota skladování 2-8 °C). Dále je nutné sledovat, co skutečně kupujeme. Je nutné sledovat datum trvanlivosti, označení výrobce - takzvaný oválek, výživové údaje a celkový vzhled másla.
Určitě jste si v obchodě všimli výrobků, které vypadají jako máslo, ale „máslem“ se nenazývají. Proč? Protože nemohou. Jedná se totiž o jeho náhražky. Obvykle je v nich větší podíl vody, než připouští norma, a tím pádem často obsahují také tzv. emulgátory – přídatné látky, které zajistí „správnou“ konzistenci.
Existují však také například takzvaná „polotučná másla“, která se vyznačují nižším obsahem mléčného tuku, vyšším obsahem vody, a tedy i nižšími výživovými hodnotami. Jedná se o výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 39 % (nejvýše však 41 %), kdy látky, které byly do této potraviny přidané, neslouží jako úplná nebo částečná náhrada jakékoliv mléčné složky. Úplně jiným příkladem jsou pak směsné tuky, v nichž byla část mléčných tuků nahrazena rostlinnými nebo jinými živočišnými tuky.
Výrobci náhražky másla označují např. jako máslíčko, raníčko nebo jednotlivá písmena ve slově „máslo“ nahrazují různými symboly. Snaží se spotřebitele nalákat na levnější a méně kvalitní produkt, ale másla to rozhodně nejsou. Velmi často se také setkáme s výrobky, které nesou název „s máselnou příchutí“. „Tyto produkty ale s máslem nemají zpravidla nic společného a „máselné příchuti“ je dosaženo pouze chemickou cestou,“ upozorňuje David Fajfr.
Máslo nemá rádo světlo a teplo, proto kupujte vždycky jen to, které nemá porušený nebo pomačkaný obal. Pokud je světlé až bílé, znamená to, že je čerstvé. Máslo, které je v pořádku, má příjemně nasládlou a smetanově mléčnou chuť i vůni.
Vady chuti másla mohou být velmi specifické. Můžete si zakoupit máslo, které bude mít chuť prázdnou, nečistě nakyslou, sladovou, kvasnicovou, kovovou atd.
„Chuť másla je ve velké míře ovlivněna druhem krmení dojnic, které může být nekvalitní a mléku uškodí. Dále má na chuť vliv například nevhodná opotřebovanost výrobního zařízení (kovová chuť). V neposlední řadě ovlivňuje chuť másla samotná kvalita mléka. Pokud je mléko méně kvalitní, pak může mít máslo nahořklou, zatuchlou, až žluklou chuť,“ tvrdí Fajfr.
Jestliže má máslo na povrchu i po odkrojení žlutou barvu a nepříjemně zapáchá, může se jednat o žluklé máslo, které se nesmí prodávat. Žluklost nebo také oxidaci mléčného tuku nám indikuje natrpklá chuť a nepříjemný zápach, který ucítíte, pokud k takovému máslu přičichnete.
Pokud chcete máslo skladovat dlouhodobě, tzn. zamrazit ho, udělejte to ideálně při teplotě -18 až -20 °C. Měli bychom ovšem brát na zřetel problémy, které mohou vzniknout při jeho odmražení.
„Způsob vyskladnění másla z mrazáku musí být takový, aby pod obalem nevznikaly kapky kondenzované vody, jinak hrozí růst plísní. Problémem při skladování másla chladírensky i dlouhodobě zamraženého je také oxidace tuku neboli už zmiňované žluknutí,“ dodává Fajfr.
Vše začíná u poctivé a co nejčerstvější vysokotučné smetany o tučnosti 37–42 %, kterou je nutné správně ošetřit a zpracovat. Vysokotučnou smetanu pro výrobu másla je nutné pasterovat, a to při teplotě 90 až 110 °C, díky čemuž jsou z ní odstraněny všechny možné nežádoucí mikroorganismy.
Následuje odvětrávání, chlazení a zrání smetany. Smetana je pak dále přivedena do stloukacího válce, kde se zmáselňuje, a je tak rozpracována na máselná zrna a podmáslí. Směs zrna a podmáslí následně teče do odlučovacího válce, kde je regulována velikost máselných zrn, která jsou zde oddělena od podmáslí. V dalších sekcích odlučovacího válce se máselné zrno pere, aby bylo sníženo množství netukové složky. Máselné zrno je následně posláno do hnětače, kde se protlačuje šneky a vytváří se tak máslo.
„Hnětení se provádí ve vakuu, aby máslo obsahovalo co nejméně vzduchu a mělo tak i delší trvanlivost. Ze zmáselňovače je máslo formováno např. do tvaru kostek a baleno. Po zabalení má teplotu 12–14 °C a musí se ihned uložit do chladíren. Kvalita másla je podmíněna především stavem a čerstvostí smetany před pasterací, parametry vlastní pasterace, zráním smetany, vyhnětením másla, technologickým postupem zmáselňování a podmínkami skladování. Do másla lze zahnětávat i další komponenty, např. smetanový zákys, bylinky nebo třeba vitaminy,“ objasňuje Fajfr.
Barvu másla může určovat to, čím se živily krávy, od kterých bylo získáno mléko na jeho výrobu. Máslo je nebarvené a má přirozeně smetanově lehce žlutavou barvu.
„Pokud si zakoupíte máslo, které je výrazně žluté, je velice pravděpodobné, že je dobarvené.
Ke zvýraznění žlutavého zabarvení másla se smetana přibarvuje přírodním barvivem červenožluté až oranžové barvy získaným z rostliny Bixa orellana (E160b). Dalším používaným barvivem jsou karoteny. Sledujte proto informace na obalu,“ zmiňuje David Fajfr.
Konzistence másla závisí na výrobě a obsahu vody. Podívejte se, jaký povrch má máslo po vyndání z chladu. Kvalitnější bude déle tvrdší, pevné a hladké a nebude se k obalu lepit. Právě jeho konzistence ovlivní i to, jak se bude máslo chovat například při pečení či vaření.
Na českém trhu je možné se setkat s různými typy másel. Mezi nejznámější patří následující:
- Máslo nebo tradiční máslo – představuje výrobek získaný přímo z mléka nebo smetany s minimální trvanlivostí až 60 dní. Má smetanově mléčnou chuť a vůni.
- Stolní máslo – je z mrazírenské zásoby másla a dostane se do prodeje až po nějaké době, co bylo skladované. Doba skladování je mnohem delší – při chladírenských teplotách (2–8 °C) asi 3 měsíce, při mrazírenských (-18 °C) až 2 roky. Musí být označeno datem výroby a mělo by se spotřebovat do 20 dnů od vyskladnění z mrazírny. Na pulty se většinou dostane ve zmrazeném stavu. Obsahuje menší množství vitaminů. Po zmrazení máslo rychleji podléhá oxidačním změnám a žluknutí.
- Solené máslo – dříve se vyrábělo k prodloužení trvanlivosti. V řadě států, nejčastěji severských, je stále běžným tržním druhem másla (s obsahem soli od 0,5–2,5 %). Solení působí nejen na chuť, ale ovlivňuje také obsah vody a tlumí růst mikroorganismů.
- Přepuštěné máslo – vyrábí se pomalým rozehříváním másla ve vodní lázni při teplotě nad 100 °C, kdy se z něj odstraňuje voda a ostatní příměsi, až zbude čirý tuk žluté barvy, který má vyšší bod přepalování (200–250 °C) než původní máslo (150–180 °C) a mnohem delší trvanlivost i mimo lednici, kde je pak prakticky věčné. Po tavení se oddělí vysrážený netukový podíl a za vakuace se odpaří zbývající voda. Přepuštěné máslo bylo dříve velmi často využíváno. Nyní se preferuje zejména jako nejzdravější varianta na smažení.
Máslo mimo jiné přirozeně obsahuje karoteny a v tuku rozpustné vitaminy (A, D, E, K). Statistiky přisuzují každému z obyvatel republiky roční spotřebu kolem pěti kilogramů másla. Tělu jím dodáváte nasycené mastné kyseliny, které jsou velmi dobře stravitelné a příznivě ovlivňují střevní prostředí. Ty z másla se neukládají do tukových zásob, ale přednostně slouží pro zisk energie.
„Pamatujte, že po jídle s máslem vám pocit nasycení vydrží mnohem déle než v případě požití jakýchkoliv náhražek. Nasycené tuky jsou důležitou součástí membrán mozkových buněk a cholesterol je nezbytnou látkou pro tvorbu steroidních a pohlavních buněk, žlučových kyselin a vitaminu D, který je potřebný pro silné a zdravé kosti,“ doplňuje David Fajfr.
Dříve máslo vyráběly šikovné hospodyňky. Aby bylo lahodné, nechávaly nejprve úmyslně zkysnout mléko. Pak mělo máslo lepší chuť a déle vydrželo. Smetanu, která se usadila na vrchu, sbíraly sběračkou a dávaly ji do jiné nádoby. Tu pak stloukávaly – nejčastěji v dřevěné máselnici. Máslo bylo hotové zhruba za hodinu stloukání.
Následovalo „praní“ ve studené vodě, tvarování másla a nakonec samotné balení. Dnes dřevěné máselnice a těžkou manuální práci vystřídaly stroje a nejmodernější výrobní technologie, díky nimž si jedinečné poctivé máslo můžeme vychutnat v prvotřídní kvalitě bez hodin strávených u máselnice.
A jak si vyrobit máslo doma?
10°C
