U slohové práce z češtiny, která se letos po třech letech opět opravovala centrálně, je možné zaznamenat mírné zhoršení, uvedl na konfereci ředitel Cermatu Jiří Zíka. Ministerstvo se rozhodlo pro centrální hodnocení slohů, protože na jednotlivých školách podle něj nebylo dost objektivní. V roce 2012 přitom měli s centrálním hodnocením studenti i učitelé velké potíže. Problémem tehdy podle češtinářů byla především jeho kritéria podle starých slohových útvarů, která už dnes prakticky neplatí. Obavy z centrálního hodnocení ale letošní výsledky údajně nepotvrdily.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) hodnotila pozitivně, že se výsledky maturantů v matematice zlepšily. V didaktickém testu uspělo 78,5 procenta těch, kteří si matematiku zvolili. Z volitelné matematiky plus uspělo kolem 73 procent maturantů.

Maturita z matematiky bude povinná na gymnáziích a lyceích od roku 2021. Na většině ostatních maturitních oborů se stane povinnou součástí maturity o rok později. Výjimkou budou obory zdravotní, sociální a umělecké. Letos v únoru o tom rozhodla vláda.

Mnozí odborníci ve školství i zástupci studentů ale upozorňují, že maturita z matematiky nezlepší vztah dětí k matematice a úroveň maturantů, jak doufá ministerstvo. Nejprve by se podle odborníků měla změnit kvalita výuky, která prý v současnosti děti nepřipravuje dobře ani na maturitu, ani na jejich budoucí život a zaměstnání.

Z cizích jazyků se žákům nedaří u němčiny

Maturitní testy se letos psaly od 2. do 5. května, sloh z češtiny už 11. dubna. Přijímací zkoušky se konaly během dubna a dva náhradní termíny byly minulý týden.

Pro všechny maturanty byla povinná zkouška z češtiny a literatury. Při volbě druhého povinného předmětu daly tři čtvrtiny maturantů přednost cizímu jazyku před matematikou, na níž každoročně ztroskotá nejvíc studentů.

Letos z matematiky maturovalo o 1,5 procenta méně středoškoláků než loni. Vybralo si ji 25,7 procenta přihlášených, před dvěma roky to bylo 30 procent. Loni nezvládlo matematiku asi 23 procent těch, kteří tento test psali poprvé. Jednalo se asi o 4000 lidí. Z češtiny loni propadlo 8,4 procenta maturantů, o rok dříve to bylo 6,5 procenta studentů. Z cizích jazyků dopadla loni, jako již dříve, nejhůře němčina s přibližně pětinou neúspěšných v testu. Test z angličtiny nezvládlo necelých šest procent těch, kteří ho psali.

K jednotným přijímacím zkouškám se děti mohly přihlásit na dvou školách. Z obou pokusů u zkoušek se jim pak započítával lepší výsledek. Na většině škol musel tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení uchazeče. Minimální hranice získaných bodů, která by byla nezbytná pro přijetí na maturitní obory, nebyla centrálně stanovena. Ministryně ale řekla, že ředitelé škol budou mít povinnost anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky.

S povinnou maturitní zkouškou z matematiky nesouhlasí senátor za TOP 09 a ředitel pražského gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička:

Video
délka: 02:18
1080p 720p 480p 360p 240p

Senátor za TOP 09 Jiří Růžička navrhoval zrušení povinné maturity z matematiky, ale neuspěl. Se změnou financování tak, jak ho navrhuje ministerstvo, souhlasí. Růžička je zároveň ředitelem Gymnázia Jana Keplera v Praze. Blesk / Zuzana Štíchová

Fotogalerie
6 fotografií