Rudolf Kazda (54) byl obžalován z toho, že neposkytl pomoc umírající matce a nepřivolal jí záchranku, když upadla v koupelně a strhla na sebe umyvadlo. Soud ho ale nakonec nepotrestal. Naopak Marek Půček, který v létě v roce 2014 srazil autem na pražském Smíchově v opilosti dívku a nepomohl jí, dostal 7 let vězení. Trest však hrozí i lhostejným kolemjdoucím, kteří zraněnému nepomůžou.
Opilý Marek Půček se v létě roku 2014 řítil svým luxusním vozem v ranních hodinách po Praze a nezvládl řízení. Na autobusové zastávce na Smíchově srazil mladou Marušku. Podle svědků se ihned po nehodě staral hlavně sám o sebe, dívce nepomohl a od nehody utekl. Maruška zraněním podlehla. Půček se policii přihlásil až po 16 hodinách od nehody, kdy vystřízlivěl.
Na tom pak později stavěla i obhájkyně, která tvrdila, že její klient opilý nebyl a že dívka měla uskočit.
Státní žalobkyně Jana Schröderová požadovala pro Půčka trest při horní hranici: osm let vězení a desetiletý zákaz řízení. Jeho chování bezprostředně po nehodě totiž považovala za účelové a bezcitné.
Navíc i když Půček napsal z věznice omluvný dopis, soudkyně se domnívala, že lítost nebyla upřímná a neviděla žádnou známku sebereflexe.
Obvodní soud poslal mladíka na sedm let do vězení a uložil mu trest zákazu řízení na osm let. Odvolací soud mu sice trest o rok zmírnil, za volant ale nesmí usednout deset let.
Co žene řidiče k tomu, že od nehody, kterou způsobí, raději ujedou, než aby vůz zastavili a poskytli zraněnému člověku pomoc? Pravděpodobně se bojí závažných trestních důsledků. Avšak krom toho, že jde o závažné morální selhání, si vlastní situaci útěkem jen ztěžují. Každý občan má totiž ze zákona povinnost poskytnout zraněnému člověku první pomoc. A pro řidiče to platí obzvlášť.
V Hybernské ulici v centru Prahy srazil muž za volantem BMW šest lidí, kteří postávali před klubem. Jel příliš rychle a nezvládl řízení, narazil do zaparkovaného taxi, které tímto doslova vymrštil na lidi na chodníku.
Kromě taxíku řidič poškodil ještě další dvě auta. "Řidič BMW jel nepřiměřenou rychlostí, nezvládl vůz a narazil do zaparkovaného osobního auta. Zaparkovaný vůz byl nárazem vymrštěn na chodník, kde zranil šest lidí," potvrdila mluvčí Andrea Zoulová.
Více na http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/263913/ridic-bmw-smetl-v-praze-sest-lidi-a-utekl-v-aute-nechal-doklady.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=coCo žene řidiče k tomu, že od nehody, kterou způsobí, raději ujedou, než aby vůz zastavili a poskytli zraněnému člověku pomoc? Pravděpodobně se bojí závažných trestních důsledků. Avšak krom toho, že jde o závažné morální selhání, si vlastní situaci útěkem jen ztěžují. Každý občan má totiž ze zákona povinnost poskytnout zraněnému člověku první pomoc. A pro řidiče to platí obzvlášť.
Řidič, který nesplní svou základní povinnost, se nemusí dopustit pouze přestupku, ale i trestného činu. Za neposkytnutí první pomoci při dopravní nehodě se zraněním hrozí viníkovi či viníkům trest odnětí svobody. V případě, že řidič někoho srazí či nabourá a od nehody ujede, aniž by zraněnému poskytl první pomoc či alespoň zavolal záchranku, může jít o trestný čin se sazbou až pět let odnětí svobody. Okolo jdoucímu svědkovi, který zraněnému nepomůže, pak hrozí až dvouletý trest.
„Někteří lidé se domnívají, že jim podávání první pomoci nepřísluší, že by ji měli poskytnout až záchranáři. Žádný stát ale není natolik bohatý, aby mohl zajistit záchranáře na každém rohu. Proto je důležité školit občany v první pomoci. Čím více lidí ji ovládá, tím se zvyšuje bezpečnost každého občana,“ říká Miroslav Nagy, hlavní trenér první pomoci zdravotnických záchranářů Falck Academy.
Nejnebezpečnější je neudělat vůbec nic, jen stát a přihlížet (nebo ujet). V každém případě, i kdyby poraněný člověk odmítal jakoukoli zdravotní asistenci, je potřeba minimálně kontaktovat odbornou pomoc. Při zdravotních potížích volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155, při hromadných neštěstích a nehodách kontaktujte tísňovou linku 112, která koordinuje všechny složky záchranného systému (záchranka, hasiči, policie a další).
„Pokud najednou zjistíte, že nevíte, nebo zapomenete, jak poskytnout poraněnému člověku první pomoc, zákonnou povinnost splníte již samotným přivoláním zdravotnické záchranné služby,“ říká Nagy.
Dostanete-li se do situace, v níž někdo utrpěl závažné poranění a potřebuje vaši pomoc, jde o čas a neměli bychom váhat ani vteřinu. Už za tři až čtyři minuty bez krevního oběhu totiž může u zraněného člověka dojít k definitivnímu a nevratnému poškození mozku.
Nejdříve je potřeba zjistit, co se zraněnému stalo a jaké nebezpečí jemu, a případně i vám, v dané chvíli hrozí. Dalším krokem je rychlé vyšetření životních funkcí raněného – vědomí a dýchání. „Pokud raněný nereaguje na oslovení nebo bolestivý podnět, je pravděpodobně v bezvědomí, a proto bude nutno zkontrolovat jeho dýchání. Přiložíte ucho k jeho ústům a přitom pohledem a rukou kontrolujete, zda se mu zvedá hrudník. Kontrola pulzu už pak není potřeba, pokud člověk nedýchá, je na místě začít s oživováním,“ radí Nagy.
Po zkontrolování životních funkcí hledáme vnější zranění a krvácení. K jeho zastavení nám mohou posloužit i vlastní ruce, vždy však s ohledem na naši bezpečnost při přímém kontaktu s cizí krví. Krvácení se zastavuje tlakem na ránu buď v rukavicích, nebo přes hrubou vrstvu látky.
Matka (74) Rudolfa Kazdy (54) z Chotiměře na Domažlicku upadla v koupelně a strhla na sebe umyvadlo. Syn ji našel na zemi s krvácivým poraněním na hlavě, které jí ošetřil. Jenže ženě nezavolal sanitku, a tak seniorka po dvou dnech zemřela. Nakonec skončil Kazda před soudem za neposkytnutí pomoci.
Jenže se ukázalo, že případ bude složitější. „Podle znalkyně nebyl schopen rozpoznat, že když nezavolá sanitku, může to znamenat pro matku smrt,“ uvedl podle deníku Právo soudce Jan Švígler.
Muž s intelektem na hranici mentální retardace totiž matku poslouchal na slovo. A když mu žena řekla, ať sanitku nevolá, tak jí vyhověl. „Pro něho to znamenalo, že pomoc poskytl, a neuvědomoval si, že by tahle pomoc nemusela být dostatečná,“ dodal soudce.
„Uvažoval jsem o tom, ale maminka si to nepřála,“ prohlásil obžalovaný muž. Přiznal také, že věděl, že jeho matka již delší dobu nebere léky na cukrovku. „Já jsem se jí je snažil dávat, ale odmítala je. Za této situace jsem to respektoval. K doktorovi jsem s ní nechodil, nechtěla to,“ vysvětlil Kazda.
Soud ho zprostil obžaloby a zároveň podal návrh na částečné zbavení svéprávnosti.
Mohou samozřejmě nastat také situace, kdy je člověk účastníkem nebo svědkem nehody a není z různých důvodů schopen vůbec zasáhnout.
„Pokud někdo není schopen poskytnout potřebnou pomoc, například z důvodu psychického nebo traumatického šoku, který sám utrpěl, nebude moci být trestně postižen,“ konstatuje specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál.
Existují rovněž případy, kdy někdo nezachrání život, protože se jen štítí krve: „Tam může dojít k trestnímu postihu. Je také možné, že se bude soud ptát, zda osoba po překonání momentálního stavu paniky nemohla přece jen poskytnout první pomoc, nebo alespoň přivolat záchranku,“ uvádí právník.
Každý občan má sice zákonnou povinnost poskytnout zraněnému člověku první pomoc, ale pouze pokud to neohrožuje jeho vlastní život. Při podávání první pomoci je proto potřeba zhodnotit situaci a možná rizika, která hrozí vám, a až následně zjišťovat hrozby pro poraněného člověka. V extrémních případech, kdy je zraněný například agresivní nebo dokonce ozbrojený, musíte myslet v první řadě na vlastní bezpečnost a přivolat policii.
Krom ujetí z místa nehody, lidé také často opomenou poskytnout raněnému první pomoc v případě, kdy je jich kolem něj shromážděný větší počet a myslí si například, že mu pomoc už poskytl někdo jiný. „Dalšími typickými důvody pro neposkytnutí první pomoci jsou neznalost postupu, tréma či strach, že zraněnému neodborným postupem ještě více ublížíme,“ uvádí Nagy a zároveň ujišťuje, že pracovník nouzové záchranné linky vás po zjištění základních informací bude instruovat, jak můžete zraněnému pomoct do příjezdu záchranářů.
7°C
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.