„Výživné od státu je k smíchu,“ zlobí se Lenka. Ani hrozba vězení jí není dost

Paní Lence se narodila dcera čerstvě po 27. narozeninách. S manželem tehdy slavili dva roky od svatby a svazek vydržel ještě několik dalších let. Podle Lenky ztroskotal na tom, že měl její bývalý problémy s alkoholem.

„S podepsáním rozvodových papírů v podstatě veškerá péče exmanžela o dceru skončila. Vídali se sice, bral ji někdy na výlety a podobně, alimenty ale platil spíše výjimečně. Přitom šlo o směšnou částku. Měla jsem velký problém zajistit, aby dcera v ničem nestrádala,“ popsala pro Blesk.cz samoživitelka. 

Zálohové výživné? Konečně! Dva až tři tisíce měsíčně na dítě

Peníze otec uťal s osmnáctinami dcery

Tak to pokračovalo až do dceřiných 18 let, kdy přísun výživného ustal úplně. Dívka přitom studovala gymnázium a následně byla přijata na vysokou školu, kde je doposud. Otec tedy má proto ze zákona povinnost alimenty platit dál.

„V průběhu let jsem ho udala asi dvakrát na policii, nemělo to ale v podstatě smysl. Měl sice poměrně vysoké příjmy, ale na černo. Neměl na sebe ani dům, auto, nic. Oficiálně to byl chudák, který v podstatě žil na ulici. Nemohli na něj exekutoři ani kvůli jiným dluhům,“ nastínila Lenka situaci. 

I z toho důvodu se dívá na současné návrhy politiků, jak problémy s neplatiči řešit, poněkud skepticky.

„Chytrákům to zase projde,“ míní samoživitelka 

Vláda minulý týden například schválila návrh zákona o zálohovaném výživném, které by za dlužníky poskytoval stát. Vyplacené dávky by pak vymáhal po neplatičích sám. Ovšem pouze v případě, že by bylo co vymoci, jinak by zálohové alimenty nevydal. Podle návrhu by měly na dávku dosáhnout děti z domácností s příjmem buď pod 2,7násobek životního minima, nebo pod čtyřnásobek. 

Alimenty na syna Božena (35) marně žádá už osm let. Otcem je nedostižný Slovák

„Pokud stát peníze nepošle, když nemá rodič údajně z čeho dluhy zaplatit, tak je to v podstatě zbytečný, k smíchu. Kdyby u nás exmanžel něco oficiálně měl, tak bych to z něj možná dokázala dostat taky. Ale on se pro stát tvářil jako chudák. Takže těmhle chytrákům to zas projde a případně dítě z opravdu chudé rodiny opět nedostane nic,“ uvedla k návrhu Lenka.

Proti úpravě protestují i odborníci

Zmíněná část návrhu Marksové se nelíbí ani odborníkům. „Podle stávajícího návrhu nemožnost úhrady dlužné částky z majetku povinného vede k pozastavení zálohových plateb státem. Jinými slovy lidé, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách, budou sice splňovat onu hranici pro nárok na zálohové výživné, nicméně kvůli nemajetnosti bývalého partnera jim bude zálohová platba pravděpodobně odepřena,“ okomentoval František Brož z Asociace neúplných rodin.

Brož by byl zároveň pro to, aby byla možnost navýšit částku o 10–15 procent při převzetí dluhu státem. To by prý mohlo alespoň část neplatičů přimět k tomu, aby raději doplatili peníze včas. Asociace by rovněž uvítala šanci na postoupení pohledávky od státu třetí straně.

Všichni oslovení odborníci ovšem v podstatě zákon považují za krok správným směrem. I když má v současné podobě své chyby. „Vnímáme to jako významný krok k lepšímu. Současné nastavení dávek pomáhá úplným rodinám výrazně víc než neúplným. Zatímco po poskytnutí dávek zůstává chudá jen třetina úplných rodin, které mají méně než tři děti, dávky pomůžou z chudoby jen polovině rodin neúplných. Zálohované výživné to pomáhá narovnat,“ okomentovala Eliška Kodyšová, ředitelka APERIO – Společnosti pro zdravé rodičovství.

„Nechtěla jsem dceři poslat tátu za mříže“

Pokud v současné době selžou všechny ostatní možnosti, hrozí laxnímu rodiči až rok vězení. Při úmyslném neplacení alimentů to mohou být roky dva. V případě Lenky nepomohla k vypomožení peněz ani tato vyhrůžka.

„Exmanžel už kdysi trestaný byl a z vězení velké obavy neměl. Navíc v tom uměl chodit a spravedlnosti by se mohl vyhýbat dost dlouho. Dcera ho kromě toho měla přes všechno zlé ráda, takže jsem jí nechtěla tatínka poslat za mříže,“ uvedla samoživitelka. 

Dcera dala tátovi kvůli alimentům exekuci na plat. Teď mu má vrátit 90 tisíc

Na kolik je hrozba vězením efektivní, to nedávno řešil  v rozsáhlé analýze i resort spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Ve výsledku se přiklání spíše k částečné dekriminalizaci zanedbání povinné výživy. Důvod uvádí prostý: Za mřížemi si rodič může jen těžko zachovat výdělečnou činnost a začít splácet dluhy. 

„Ministerstvo spravedlnosti v žádném případě nenavrhuje, aby neplacení alimentů přestalo být trestným činem. Analýza ale podporuje řešení neplacení výživného jakkoliv jinak než trestem odnětí svobody (protože je zřejmé, že při pobytu ve vězení klesá možnost platit výživné k nule),“ okomentoval pro Blesk.cz Jakub Říman z tiskového oddělení resortu. 

Za ministerstvem v tomto ohledu stojí i experti. „Pokud svou zodpovědnost rodič neplní, jde o porušení morálních hodnot a zákona. Nicméně pokud je neplatič výživného odsouzen k výkonu trestu, pro dítě to znamená jen to, že má jednoho z rodičů kriminálníka. Nic jiného se bohužel nemění, protože odsouzený nemá ani povinnost ve výkonu trestu pracovat, aby zaplatil dlužné výživné,“ uvedla Jana Skopová, manažer charitativních projektů manželů Tykačových, z Women for women.

Veřejně i osobně prospěšné práce

Podle Skopové je vždy potřeba zkoumat, proč dlužník neplatí. V případě, že ztratil práci, by u něj měl být jiný postup než u těch, kterým se prostě nechce. Na druhou stranu rodič, který má dítě v péči, se o potomka musí postarat za všech okolností. 

Úředníci nevědí, jak na vymáhání výživného. Vyřešte to sami, jde to

„Rodič, který má svěřené děti, se o ně musí starat dnes a denně, nikdo se ho neptá (jako dlužníka), zda může. Pak se tito rodiče zadlužují bez toho, aniž by mysleli na dopady a problémy, které jim tento krok může přinést. Zadlužují se na celý život a s nimi i jejich děti. Tam, kde oprávněný prokazatelně využije veškeré kroky, které mu stát či platná legislativa umožňuje, měl by pomoci stát,“ dodala Skopová, která by za efektivní nástroj teoreticky považovala veřejně prospěšné práce. 

Takový nápad se zamlouvá i Brožovi z Asociace neúplných rodin. „V případě nemajetných by měla být možnost nařídit veřejně prospěšné práce s výdělkem plynoucím k umoření dluhu. V tom máme zatím velké mezery. Odstrašující pak může být systém domácího vězení kombinovaný například s nařízenou veřejně prospěšnou činností pro ty, kteří mají zaměstnání, a je tedy pouze nutné najít nástroj, který je donutí plnit povinnost nařízenou soudem a který nebude kontraproduktivní,“ uzavřel odborník. 

Podívejte se na videoporadnu Asociace neúplných rodin k této problematice: