9°C
Na rakev s kardinálem Vlkem stáli lidé na Hradě frontu. Kde ji vystaví dnes?
Dlouhá fronta se vytvořila před katedrálou sv. Víta z lidí, kteří se přišli poklonit památce zesnulého kardinála Miloslava Vlka (†84), jenž zemřel na rakovinu. Před sobotním posledním rozloučením, které bude opět ve Stavovítském chrámu a celebrovat jej bude arcibiskup Dominik Duka, budou mít lidé možnost vidět Vlka ještě v jiném kostele. Jeho rakev totiž čeká stěhování.
V kostele svatého Benedikta na pražských Hradčanech bude dnes odpoledne vystavena rakev s ostatky zesnulého kardinála Miloslava Vlka.
Ve čtvrtek ho do svatovítské katedrály přišlo uctít přes tisíc lidí, některé odhady jsou však ještě vyšší – mluví se až o třech tisících.
V pátek bude rakev v klášterním kostele bosých karmelitek vystavena od 15:00 do 21:00. V sobotu se vrátí do katedrály, kde se od 11:00 uskuteční zádušní mše. Poté bude kardinál Vlk pohřben do arcibiskupské hrobky v katedrále.
Po těžké nemoci kardinál Vlk zemřel minulou sobotu ve věku 84 let. Sobotní mše se nezúčastní prezident Miloš Zeman, pošle kytici.
Naopak přímo k otevřené rakvi Miloslava Vlka přišel již ve čtvrtek premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr obrany Martin Stropnický (ANO). „Byl to čestný a statečný muž. Jako velvyslanec ve Vatikánu jsem měl tu čest s ním spolupracovat,“ uvedl Stropnický na sociální síti.
VIDEO: Kardinála Vlka přišly do Svatovítského chrámu uctít davy lidí.
Stropnický již dříve upozornil, že odkazem Miloslava Vlka je do značné míry i Duchovní služba Armády ČR, která poskytuje pomoc nejen současným vojákům a jejich blízkým, ale třeba i válečným veteránům.
„Služba kaplanů, jejíž obrysy byly formovány právě při jednáních s kardinálem Vlkem, armádu nesmírně obohacuje. Kaplani jsou pro naše vojáky oporou nejen v misích, ale i v běžném životě v posádkách,“ souhlasí generál Josef Bešvář, náčelník Generálního štábu Armády ČR.
Fronta na Hradě: Turisty dál nepouštěli
Ve čtvrtek se přitom na Hradě vytvořila kvůli vystavené rakvi s kardinálem Vlkem dlouhá fronta. První, komu se dveře do katedrály otevřely krátce před 17:00, v ní stáli skoro hodinu a půl. Mezi nimi byl i Josef Štěpán, který přijel až z Polska. V Praze zůstane i na pohřeb kardinála Vlka.
„Naposledy jsem tu byl, když zemřel kardinál Tomášek, který mi osobně požehnal,“ řekl. Kardinála Vlka si váží za jeho postoje v době komunismu i za jeho nebojácnost kritizovat politiky v poslední době, dodal k Vlkovi, který stál v čele českých katolíků v přelomové polistopadové době.
Do katedrály, která má i při běžném provozu oddělené hodiny pro věřící a pro turisty, však ve čtvrtek běžní zahraniční návštěvníci, kteří korzují po Pražském hradě, po začátku pietního aktu vpouštěni nebyli. Ani ti, kteří vystáli frontu. Zaměstnanci kapituly jim anglicky vysvětlili, proč je chrám uzavřen, a pozvali je na páteční dopoledne.
V plánu je i Koncert pro kardinála
Vedle toho se však chystá i Koncert pro kardinála, na kterém bude hrát Hudba Hradní stráže a Policie ČR. Spolek Cesta 121, který kardinálovi pomáhal v jeho posledních chvílích, jej svolal na 17. května 2017 do Karlína do kostela svatých Cyrila a Metoděje.
O karlínskou farnost projevoval Vlk za svého života výraznou starost – dopomohl jí k její budově, kde momentálně sídlí, morálně přišel podpořit Karlínské během ničivých povodní 2002. Právě v Karlíně přitom nemocný Vlk trávil své poslední chvíle předtím, než ho naposledy převezli do nemocnice.
K bosým karmelitkám měl Vlk blízko
Datum Koncertu pro kardinála nebylo vybráno náhodou. Miloslav Vlk se totiž narodil 17. května 1932. V roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Po deseti letech mu ale komunisté odebrali tehdy požadovaný státní souhlas k výkonu kněžského povolání. Vlk pak sloužil mše tajně v malých skupinách věřících.
Ač vzděláním historik, archivář a teolog, byl za komunistického režimu Vlk z politických důvodů nucen živit se jako myč oken. Na začátku 90. let byl Vlk jmenován biskupem v Českých Budějovicích, poté se na jaře 1991 stal hlavou českých katolíků. Od října 1994 byl kardinálem. Úřadu pražského arcibiskupa se ujal 1. června 1991, jeho rezignaci přijal papež v únoru 2010.
Řád bosých karmelitánek, kde bude jeho otevřená rakev vystavena dnes, měl Vlk blízko. Jde přitom o starobylý řád. Byl založen ve 12. století poustevníky žijícími v ústraní na pohoří Karmel v dnešním Izraeli. Do českých zemí přišli první karmelitáni roku 1347 na popud Karla IV., jenž také založil první karmelitánský klášter v Čechách.
Po zrušení klášterů Josefem II. však musely řádové sestry z Prahy odejít. Po návratu koncem 18. století dostaly jako náhradu opuštěný klášter s kostelem sv. Benedikta na Hradčanském náměstí. Musely ho opustit v roce 1950, po listopadu 1989 jim byl ale vrácen.
VIDEO: Do Chrámu sv. Víta zamířil i premiér Sobotka, který byl zrovna na Hradě u prezidenta Zemana
Témata:
Související
