České děti dostaly ruskou nabídku: Vrátí se na slavný pionýrský tábor Artěk?

Se zajímavou nabídkou se nedávno vrátila z Ruska delegace Ústeckého kraje. Na veletrhu cestovního ruchu v Moskvě se mimo jiné setkala s náměstkem ruského ministra školství. A prý hledali možnost jak navázat spolupráci a provázat české a ruské děti.

Ruská nabídka: Pošlete vaše děti na Artěk

Kromě intenzivnější výuky ruského jazyka by si však ruský náměstek ministra představoval, že české děti budou jezdit na prázdniny do „legendárního pionýrského tábora Artěk. O nabídce se rozepsal na Facebooku náměstek hejtmana ústeckého kraje a poslanec Jaroslav Foldyna z ČSSD.

Slavný Artěk ve vzpomínkách československé pionýrky: První den nás svklékli do naha!

Pokud by to kraj chtěl, mohly by české děti jezdit na ukrajinský poloostrov Krym, který okupuje Rusko. Artěk je přitom jedním ze symbolů sovětského režimu.

„Hovořili jsme o tom, jaké by mohly být regionální vzájemné vztahy z hlediska mládeže,“ popsal Blesk.cz schůzku s ruským náměstkem ministra školství Jaroslav Foldyna.

Na stole prý leželo během chvilky hned několik nabídek. Mimo jiné větší spolupráce škol, aby se české děti naučily rusky a naopak. „Nebo vám nabízíme pobyt vašich dětí v našem pionýrském táboře Artěk,“ popsal slova ministerského náměstka Foldyna.

Vladimír Putin při návštěvě Artěku v roce 2001 | Archiv

Největší tábor na světě

Strávit čas v Artěku, v táboře z roku 1925 na pobřeží Černého moře, byl sen mnoha pionýrů z Československa. Prázdniny tu strávila například i pamětnice Jitka Dolejšová.

Jenže sen o vytouženém táboře prý mnohdy narážel na poněkud rozdílnou realitu. „První šok nás čekal při vstupní lékařské prohlídce. Svlečení do naha bylo zvláště pro nás nejstarší, tehdy už čtrnáctileté slečny, dost ponižující. Lékař, který vypadal spíš jako laborant, v bílém plášti a podivné bílé čapce nás ještě změřil a zvážil a zanesl naše parametry do připravených tabulek,“ popisovala první zkušenosti z Artěku před třemi lety pro Blesk.cz paní Jitka Dolejšová.

Poslanec ČSSD vzal Putinovy Noční vlky na projížďku. Do Ruska poslal dárek

Po rozpadu Sovětského svazu připadl Artěk – největší tábor na světě – samostatné Ukrajině. Kvůli velké kapacitě ale brzy zkrachoval. A tak se mu teď Moskva možná snaží vrátit věhlas. „Oni zrekonstruovali ten tradiční tábor – a nabídli nám, aniž bychom to komentovali, jestli ano, nebo ne – ať tam jezdí děti od nás,“ popisoval dál schůzku pro Blesk.cz radní Ústeckého kraje Foldyna.

Změna postoje české diplomacie, radoval se proruský web

O schůzce a nabídce pro kraj by se dost možná ani nevědělo. Prozradil ji však právě Foldynův Facebook. Poslanec přitom tančil na tenkém diplomatickém ledě. A dočkal se i výtek. „Jedinou věc, která tam byla napsaná, kterou jsem si teď zjistil, co mi bylo vyčteno, že nám nabídli pobyt v ruském táboře Artěk,“ komentuje svůj přešlap a narážku na ukrajinský tábor ve „spárech“ Rusů Foldyna.

V reakci na Foldynova slova se však záhy objevil na internetu rusky psaný článek na webu Vinegret.cz, který je možné si vyložit jako změnu oficiálního postoje. České ministerstvo zahraničí přitom oficiálně obsazení Krymu Ruskem neuznává. „Představitelé českého regionu nazvali Krym ruským,“ hlásá ale titulek na proruském webu.

Pláž Artěku dnes | Archiv

Foldyna ale tvrdí, že oficiální stanovisko České republiky k situaci na Krymu ctí a šlo jen o nedorozumění. „Jestli bychom o tom někdy chtěli třeba uvažovat, tak to musí být samozřejmě v souladu se zahraniční politikou České republiky. To znamená po vyjasnění všech zahraničních otázek a postojů,“ uzavřel sociálně demokratický radní a poslanec.

VIDEO: Takhle vypadalo obsazení Krymu ruskými jednotkami. Vladimir Putin zpočátku odmítal, že by šlo o ruské vojáky, pak obrátil:

Hejtman z KSČM: Na takové tábory se jezdilo dříve

Samotný pionýrský tábor Artěk prošel v 50. letech minulého století radikální přestavbou – ročně jím tak mohlo projít i 27 tisíc pionýrů z různých koutů světa. Skládal se z deseti táborů, ležel na ploše 3,2 kilometru čtverečních a stálo v něm na 150 budov. K využití tu byla také nemocnice, škola, filmové studio, tři plavecké bazény a sportovní stadion, kde si mohlo sednout 7000 lidí.

Zamíří tam nyní české děti? „Pokud to nějaká organizace dojedná, já do toho zásadně nemůžu mluvit. Kraj nepořádá žádné tábory v zahraničí. To si pořádají školy nebo jiné organizace samy,“ komentoval ruskou nabídku hejtman ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) v Lidových novinách. On sám na Artěku nikdy nebyl.

A je skeptický k tomu, že se tam nyní vydají čeští školáci. „Na takové tábory se jezdilo dříve, ale dnes jsou to obrovské náklady. Pokud někdo takto daleko jezdí, jsou to soukromé rekreace, maximálně v rámci sportovních oddílů. Na co my přispíváme, to jsou cesty v rámci střední Evropy,“ dodal komunistický hejtman.