Střednědobě a dlouhodobě Česká republika zvládá imigraci dobře, míní expert. Jenže v případě náhlého většího příchodu cizinců se prý dá předvídat nejen systémová, ale i morální nepřipravenost ve smyslu dostupnosti kursů češtiny, bydlení nebo podpory obcí či místních komunit.

„Vidíme, jaké problémy přináší prostý příchod většího množství (nejen zahraničních) dělníků do jistých průmyslových zón. Jsem si ale jist, že při troše snahy (a bohužel i improvizace, v níž jsme však, jak známo, my Češi, mistři) bychom pár tisíc lidí navíc jistě zvládli,“ uvedl pro Blesk.cz ředitel Centra pro integraci cizinců Vladislav Günter.

Sám by se bál toho, zda Česká republika krátkodobě zvládne větší imigrační vlnu. „V tom vidím daleko větší problém než v samotném původu a odlišné kultuře migrantů. Ty mohou působit problém právě až v druhém sledu. Až poté, co prokážeme neschopnost ty lidi přijmout, představit jim naše pravidla, hodnoty, jazyk a jasná a férová pravidla hry, která budeme společně dodržovat a vyžadovat,“ upozornil Günter s tím, že bez toho je jasné, že se každý prostě „přizpůsobí“ po svém. 

Největší „vlnu“ může způsobit poptávka po levné pracovní síle

Odborník se domnívá, že Česku nehrozí „zavalení“ uprchlíky například ze Sýrie. „Je nutné říct, že hovoříme-li o nějaké větší „imigrační vlně“, pak je to po mém soudu něco, co tak úplně nehrozí. Největší „vlnu“ může spíše způsobit poptávka po levné pracovní síle ze strany českých firem než nějaká touha uprchlíků z Blízkého východu po ČR,“ informoval Günter.

Negativně o uprchlících se dlouhodobě vyjadřuje český prezident Miloš Zeman. V pořadu Blesk.cz S prezidentem v Lánech v lednu odpovídal i na dotaz ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka:

Video
délka: 03:44
1080p 720p 480p 360p 240p

Zeman dotaz rozumek - uprchlíci, muslimové Blesk TV

Ze zkušenosti experta s průběhem integrace imigrantů pak vyplývá, že integrace mnohem snáze probíhá u imigrantů, kteří si mohou migraci, práci a postupné budování zázemí naplánovat.

„U lidí, kteří prchají z rozvrácených či pro ně prostě nebezpečných zemí, je to právě proto obtížnější, že jejich očekávání nejsou pouze ekonomická, že často opouštějí své domovy v situaci, kterou si prostě nemohli naplánovat. A dost dobře si ani nemohli rozmyslet či naplánovat život v nové zemi. Ti pak samozřejmě potřebují více pomoci, více času k zorientování a fakticky i nalezení nové identity. A to může být i docela traumatizující proces,“ vysvětlil Günter.

Dále pak nezáleží jen na tom, odkud daný člověk pochází a co má za sebou, ale i jakým bariérám čelí či naopak jaké příležitosti se mu v přijímající společnosti nabízejí. „Mezi největší problémy samozřejmě patří čeština, orientace v právním  a sociálním prostředí (které není vždy zcela transparentní a integraci podporující), často i neférové pracovní podmínky, porušování práv a podobně,“ míní Günter.

Bez češtiny se integrace může zvrtnout

Přitom se podle odborníka nedá říct, že by každý cizinec měl stejné možnosti a příležitosti, jak se češtinu naučit. Zatímco pro dospělé se ve větších městech daří zajišťovat základní nabídku jazykových kurzů, v případě dětí v předškolním i školním věku je věc o dost kritičtější.

„Systém jazykové přípravy a podpory škol a učitelů při zapojování dětí s odlišným mateřským jazykem rozhodně nelze označit za uspokojivý a plně funkční. Používá se proto řada ad hoc (většinou projektových) nástrojů, které však narážejí na své časové, finanční a personální limity,“ vysvětlil Günter.

U kteréhokoli imigranta se ale integrace může i lidově řečeno zvrtnout například tehdy, když se mu nepodaří naučit jazyk, zorientovat se v kultuře nebo pokud se cítí izolován. „Nutno ale dodat, že i když se během integrace mohou lepší období střídat s horšími, právě u azylantů platí, že se u nás dříve či později většinou „chytnou“. Pravdou ovšem také je, že jich není mnoho a je možné se jim i při stávajících kapacitách trochu věnovat,“ uzavřel Günter.

Fotogalerie
47 fotografií