Vyšetřovací komisi k OKD poslanci odmítli. Horníci „atakují“ úřad práce

Poslanci ve středu rovněž odmítli vyslovit souhlas se zřízením vyšetřovací komise k privatizaci firmy, jak navrhoval klub Úsvitu. Vláda by také měla do konce května předložit Sněmovně informaci o situaci OKD.

Poslanci na návrh Josefa Hájka (ANO) vyzvali vládu, aby se ČR připojila k podanému trestnímu oznámení ve věci podezření na neoprávněnou výplatu dividend ze společnosti OKD. Česká strana by se také měla připojit jako poškozená s návrhem na náhradu škody a na zajištění majetku. Státu podle usnesení vzniká škoda tím, že musí sanovat ztráty firmy a řešit výplaty horníků.

Na návrh Leo Luzara (KSČM) také Sněmovna požádala vládu, aby úkolovala příslušné orgány k objasnění činností, které vedly k majetkovým ztrátám státu při privatizaci OKD a podle zjištění podala trestní oznámení. „To je to, po čem většina z nás volá, kde vidíme problém, že to zůstává jako určitá pachuť na patře, že se něco stalo,“ řekl Luzar v rozpravě.

Křetínský má zájem o záchranu OKD. Konkuruje mu zahraniční fond

Sněmovna také podle schváleného Luzarova návrhu žádá vládu, aby zabezpečila zmapování toků peněz na účtech zainteresovaných osob, jejich příbuzných a firem spojených s těmito osobami, které se přímo nebo nepřímo podílely na privatizaci OKD.

Poslanci žádají i po vládě, aby mimo jiné zabezpečila možnosti těžby všech druhů uhlí jakožto nenahraditelného nerostného bohatství. Vláda má také zabezpečit ochranu ložisek vyhrazených nerostů před jejich nenapravitelným poškozením v případě jakýchkoli změn vlastnických vztahů nebo po ukončení podnikání. Má rovněž zabezpečit opatření, která povedou k dlouhodobému rozložení útlumu těžby v OKD pod státní kontrolou.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl už loni v červnu, kdy se poslanci tímto bodem začali zabývat, že problém s těžební společností OKD nastal už v 90. letech. Stát tehdy ve firmě ztratil takzvanou divokou privatizací většinový podíl, aniž získal odpovídající protihodnotu, uvedl. 

Horníci se ptají na úřadu práce, o rekvalifikace je velký zájem

Úřad práce zřídil pracoviště od 10. ledna na obou šachtách dolu, ve Staříči i Chlebovicích. Důl Paskov má okolo 1350 zaměstnanců. Asi 300 jich tam zůstane po ukončení těžby pracovat na technické likvidaci dolu a zhruba 500 zaměstnanců chtěla firma převést na jiné šachty v karvinské části revíru, zatím se ale tolik zájemců o přesun nepřihlásilo. Zbylí zaměstnanci k 31. březnu v OKD skončí.

„Dotazy horníků se týkají zejména volných pracovních míst na trhu práce, rekvalifikačních kurzů, které by mohli absolvovat, nebo příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti,“ uvedla Beránková. Ojediněle se zaměstnanci OKD dotazují i na možnost zahájení samostatného podnikání, ptají se na nároky na důchod nebo na možnosti pobírání sociálních dávek.

Škromach skončil na „pracáku“. Chválí si ho tam jako nesporný přínos

Mnozí zaměstnanci OKD podle mluvčí ještě neřekli konkrétně, o jaké kurzy by měli zájem, neboť bude záležet na požadavcích budoucích zaměstnavatelů. Někteří naopak na rekvalifikace spěchali, protože už mají přislíbeno zaměstnání hned po ukončení pracovního poměru v OKD.

„K nejčastěji poptávaným rekvalifikacím patří kurzy na získání řidičských průkazů skupin C, D, T a profesních průkazů. Dále jsou požadavky na kurzy zaměřené na obsluhu vysokozdvižných vozíků a svářečské průkazy,“ uvedla Beránková. V současné době se už podle ní koná deset kurzů pro 30 zájemců, z nichž řada už má dopředu domluvený nástup do nového zaměstnání. Více než 20 bývalých zaměstnanců OKD v poslední době podle mluvčí už nastoupilo do nového zaměstnání.

Rekvalifikační kurzy financované úřady práce dávají nezaměstnaným možnost například získat řidičská oprávnění. Například osvědčení pro řízení vozidel nad 3,5 tuny (řidičský průkaz C) může bez úřadu práce spolu s profesním průkazem stát i více než 30 000 Kč.

Ocelářský magnát Vladimír Stehlík hovořil o záchraně dolu Paskov: