Úkol na milion let. Němci hledají místo, kam s jaderným odpadem

Německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová (SPD) považuje nalezení bezpečného konečného úložiště za úkol tisíciletí. Po předchozích zkušenostech a desítkách let protestů v severoněmeckém Gorlebenu, kde mělo původně takové úložiště být, k němu němečtí politici chtějí přistoupit tak, že nebudou vycházet z žádných předem vytipovaných a preferovaných lokalit. Ve hře bude zpočátku naopak celé území Německa.

Experti pak budou postupně vyřazovat místa, která jsou nevhodná - například taková, kde hrozí nebezpečí otřesů. V dalším kroku se budou vybírat lokality, které splňují alespoň minimální požadavky, jako je dostatečná síla horniny, jež by vyhořelé palivo oddělila od okolního světa. Posuzovat se následně bude také vzdálenost potenciálního úložiště od obcí nebo riziko záplav.

Jaderný odpad uložme u elektráren, navrhuje Drábová. Co na to obce u Dukovan?

O bližším průzkumu konkrétních míst mají rozhodovat Spolkový sněm a Spolková rada. Ty také nakonec učiní definitivní rozhodnutí. Stát by se tak mělo do roku 2031. Úložiště má být k použití připravené v polovině století, což ale někteří experti považují na nerealistické.

Příslušný zákon, který ve středu prošel prvním čtením ve Spolkovém sněmu, má být přijat ještě do konce volebního období.

Němci po Fukušimě odstupují od jádra

Německo v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo o odklonu od jaderné energetiky. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku, lokalitu pro ty vysoce radioaktivní má pomoci najít nový zákon.

Podle propočtů ministerstva životního prostředí bude třeba v Německu uložit zhruba 600 tisíc metrů krychlových radioaktivního materiálu. V tomto objemu je kromě vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut i ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.

Hledání úložiště v Česku blokují obce i aktivisti

České ministerstvo životního prostředí na začátku března nevyhovělo žádosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o prodloužení možnosti provádět průzkum ve všech sedmi lokalitách vytipovaných pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Žádost byla podána pozdě, sdělila ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková. Průzkumy tak musí být zastaveny, protože platnost předchozího rozhodnutí ministerstva skončila loni k 31. prosinci. Platforma proti hlubinnému úložišti, společenství obcí a spolků, které jsou dotčené výstavbou úložiště, rozhodnutí vítá.

„Žádost o prodloužení nebyla MŽP doručena s dostatečným předstihem tak, aby mohlo být o požadovaném prodloužení doby platnosti rozhodnuto do konce roku 2016, kdy uplynula doba platnosti předchozího povolení,“ uvedla mluvčí. "Reálně to znamená, že SÚRAO musí žádost podat znovu jako žádost o nové stanovení průzkumného území," dodala.

Jaderný odpad v Česku zamíří na nové místo. Ve hře je Horka i Kraví hora

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O umístění úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku.

Sedm míst má být prozkoumáno povrchově a z nich se vyberou čtyři, posléze dvě a nakonec jedno místo, kde by se hlubinné úložiště mohlo začít budovat kolem roku 2050. SÚRAO předpokládala, že práce na prvním průzkumu skončí v roce 2018. V prosinci však požádala o prodloužení termínu o další dva roky.

Téma úložišť jaderného odpadu rozproudilo diskusi také v plzeňské debatě před krajskými volbami 2016:

Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Klásek uvedl, že společenství usiluje o to, aby byly veškeré práce na vyhledávání úložiště na několik let zcela zmraženy. Podle ní je třeba nejprve probrat a přijmout novou koncepci nakládání s radioaktivními odpady, jasně definovat kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno a upravit legislativu, zejména přijmout zákon posilující práva obcí. Ve všech sedmi lokalitách podalo už dřív 18 obcí a šest spolků žaloby proti stanoveným průzkumným územím.