9°C
Letní čas 2024: Kdy nastala změna času. A proč se vlastně zavedl?
Letní čas v Česku začal v neděli 31. března, kdy země přešla ze standardního času. K němu se ČR vrátí od neděle 27. října 2024.
Letní čas v roce 2024
V roce 2024 začal letní čas v neděli 31. března 2024, kdy se ručičky hodin opět posunuly ze 2:00 na 3:00.
Přechod na letní čas probíhá ve většině evropských zemí. Výjimkou je jen Island, Rusko, Bělorusko, části Grónska, norské ostrovy Jan Mayen a Špicberky. V moment změny se autobusové a vlakové linky na hodinu zastaví, anebo budou pokračovat a přijedou o hodinu dříve. Záleží na dopravci.
Na rozdíl od zimního času, jenž je astronomický, je letní čas výmysl, který byl zaveden za účelem úspory energie. Už na přelomu 19. a 20. století lidi napadlo, že pokud by chodili spát o hodinu dříve, ušetřili by energii. Realitou se nápad stal během první světové války. Česko jako součást Rakouska-Uherska bylo mezi prvními zeměmi, které přechod na letní čas zavedly.
Změny času byly několikrát měněny a upravovány. V roce 1919 ho například v USA zrušili, jelikož lidem vadilo, že vstávali a chodili spát dříve. V Rusku se zas ručička hodin posouvala o celé tři hodiny. Mezi lety 1940 a 1942 pak platil letní čas v českých zemích nepřetržitě.
Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Po několika letech fungování bylo stanoveno pravidlo, podle kterého se zaváděl poslední březnový víkend v noci ze soboty na neděli. Tehdy letní čas platil jen do září. Od října začal platit až od roku 1996. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii a Česko se jí přizpůsobilo.
Změna času je dlouhodobě terčem kritiky
Letní čas řada odborníků kritizuje. Energetická úspora, kvůli které byl zaveden, je údajně diskutabilní. Podle zjištění Pražské energetiky je úspora pouze v období okolo rovnodennosti, a i tehdy je to jen jedno procento. V ostatních měsících není žádná.
Podobnou věc tvrdí rakouský svaz podnikatelů v energetice, podle kterých zavedení letního času několik let nepřináší energetické úspory, ale naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot. Navíc venkovní aktivity, jak pracovní, tak odpočinkové, lze dělat déle. A to podle studie amerického státu Indiana vede ke zvýšení energetických nákladů – na osvětlení a klimatizaci.
Dalším argumentem proti jsou zdravotní potíže. Lékaři a psychologové se shodují, že lidé si na vstávání o hodinu dříve dlouho zvykají a jsou pak málo produktivní a méně pozorní. Podporují to i data, podle kterých je ve dnech po přechodu na letní čas větší množství dopravních nehod.
Vliv příchodu letního času na člověka
Změny času mají vliv i přímo na člověka. Hůře pak většinou snášíme právě přechod ze zimního času na letní, který nás čeká v říjnu 2024. „Přechod od letního ke středoevropskému času je pro většinu lidí snazší, protože biologický rytmus většiny lidí je o něco delší než 24 hodin, a tak se snáze vyrovná s hodinou navíc. Naopak jarní změna času, při které se hodina ukrojí, dává lidem zabrat víc,“ řekla k tomu Blesku PhDr Jana Kopřivová z Národního ústavu duševního zdraví.
Dodala, že jedním z důvodů, proč je těžší si zvyknout na jarní změnu času, je efekt spánkové deprivace, jelikož lidé mají problém večer usnout o hodinu dříve, zatímco ráno o hodinu dříve vstávat musí. Každoročně tak lidem zabere v průměru týden, než si na změnu času navyknou.
Témata:
Související
Morálka a lidé se totiž nemění. Když už máme ty Velikonoce - farizeové co ukřižovali Krista jsou tu stále. Včera jako dnes.A vůbec nejsou závislí na nějakých změnách režimů. Byli v klidu a pohodě v Římské říši (Herodes přítel Klaudia), a ankonec i v onom protektorátě, socializmu a klidně přežívají i dnes. A bodou i v budoucnu.