Ptačí chřipka je agresivnější než kdy dřív. Utlumit ji může jarní počasí | Blesk.cz

Ptačí chřipka je agresivnější než kdy dřív. Utlumit ji může jarní počasí

Autor: ČTK, deb - 
7. 3. 2017
15:10

Teplé a slunečné počasí by mělo ptačí chřipku na jaře utlumit. Jedním z důvodů, proč se nakažené chovy utrácejí, je nebezpečí mutace viru, řekl Zbyněk Semerád, ústřední ředitel Státní veterinární správy. Aktuálně bylo kvůli nemoci v ČR utraceno už zhruba 98 000 ptáků. Virus je značně agresivní, uvedl Semerád.

„Tomu viru se hůře daří v teple. Většinou za teplého počasí výskyt té nákazy není. Proto to také začalo na podzim,“ uvedl ředitel. Jarní deště by měly viry z povrchu půdy splavit do řek. Dá se podle něj krátkodobě očekávat nárůst počtu případů volně žijících ptáků, jak budou více lokálně migrovat, v celkovém měřítku by ale měla epidemie polevit.

Jak se projevuje ptačí chřipka? Podívejte se na video:

Video Děsivé záběry symptomů ptačí chřipky: Ptáci se divoce točí dokola. - MOS ČSO, Markéta Volfová, Lukáš Červený
1080p 720p 480p 360p 240p

Veterináři mají letos menší strach z nemoci než před desetiletím, kdy byla nemoc naposledy v Česku. Tehdy se více obávali přenosu choroby na člověka. Aktuální nákaza je ale podle Semeráda daleko větší z hlediska zásahu do zdraví evropských chovů drůbeže a ptáků. „Virus je daleko agresivnější, ale naštěstí jen k drůbeži,“ dodal.

Index patogenity neboli toho, jak často drůbež po nákaze uhyne, se podle něj s postupem měsíců a rozsahem choroby zvýšil na trojnásobek původních odhadů. Veterináři tak nacházejí ptáky ještě s plnými volaty potravy, kdy úhyn nastal náhle. „Předtím v takovém rozsahu nepostihovala vodní drůbež, ta nehynula. Letos je to u kachen. Labutě byly vůči nákaze vnímavé vždy, ale nyní byla nemoc zaznamenaná i u racků, kteří se proti ní brali vždy jako odolní. Kolegyně z Finska mi říkala, že měli případ i u mořského orla,“ uvedl ředitel. Úhyn je pro zvířata bolestivý. Veterináři musí ohnisko podle unijní legislativy vybít, mohou však určit jeho rozsah, tedy zda půjde o jednu zasaženou halu nebo celé hospodářství nebo postiženou obec.

Největší nebezpečí mutace vidí v chovech, kde jsou zároveň ptáci a prasata. Už minulá pokolení ale podle něj na rizika nákazy a roznosu choroby myslela. „Už historicky je největší povolená vzdálenost stájí od sebe pro prasata a drůbež. Zatímco skot může mít vedlejší stáj zhruba ve vzdálenosti 20 metrů, u drůbeže jde o půl kilometru. Rizika přenosu jsou větší, nejde jenom o ptačí chřipku, ale například i o tuberkulózu,“ připomněl Semerád.

Česko zasáhla vlna ptačí chřipky na počátku roku, podobně jako velkou část Evropy. Chřipka se prokázala u uhynulých volně žijících ptáků, pak i v malochovech a několika velkochovech. U volně žijících ptáků byla prokázána prakticky na celém území Česka.

Doporučujeme
Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa