„Jako by se připojil k pochodu na smrt.“ Vlk zůstává na lůžku, je vyčerpaný

S otcem kardinálem se zná Antonín Randa asi 20 let – poprvé se s Miloslavem Vlkem potkali, když byl Randa šéfredaktorem Katolického týdeníku. „On byl také první, kdo mi volal, když jsem z novin odcházel a přál mi do dalšího života hodně štěstí,“ vzpomíná Randa na telefonát s kardinálem. V té době už fungovala právě pod Randovým vedením organizace Cesta 121, která pomáhá stárnoucím kněžím a která je teď na blízku právě kardinálu Vlkovi.

„Byl jsem v redakci krátce, když nás pan kardinál navštívil. Předával jsem mu tehdy květinu a byl to pěkný trapas,“ vzpomíná Randa na to, jak chtěl dát kardinálovi v redakci kytku, ale kapala z ní voda. „Polil jsem mu boty a ještě k tomu jsem ji zapomněl rozbalit z papíru. Takže jsem mu ji pak zase vzal a různě s ní šermoval, abych papír odstranil. Myslím, že tehdy se začalo rodit naše přátelství.“

„Jako by se připojil k pochodu na smrt“

Na blízku je Randa kardinálu Vlkovi i dnes. V situaci, kdy se v nemocnici léčí s rakovinou plic, která se rozšířila. O jeho zdravotním stavu ale příliš mluvit nechce, i přesto prozradil některé detaily z právě probíhajícího léčení Miloslava Vlka. Léčbu prý snáší neuvěřitelně statečně, i přesto, že má tělo velmi vyčerpané. „Je naprosto vyrovnaný a připravený přijmout cokoliv, co by se žádalo. Má na stolku svůj oblíbený obrázek tváře trpícího Krista. Je vidět, jak moc je s tou tváří spojený. Jako by se v minulých dnech k Ježíšovu pochodu na smrt připojil. Kříž, který nese, ho určitě tíží, ale radost z toho, že kráčí s Kristem po boku, ho úžasně posiluje,“ dodává Randa k obrázku, který si kardinál vlk přinesl s sebou do karlínské fary, kam by se chtěl ještě vrátit. „On sám by si přál, aby to bylo co nejdříve. Zda to bude možné, se zatím neví,“ vyhlíží do příštích dnů Vlkův přítel.

Vnitřní krvácení a převoz do nemocnice: Stav kardinála Vlka se prudce zhoršil

Minulé dny byly pro kardinála prý velmi těžké. Ostatně chemoterapie vždy vyčerpává. Vlkovi v těchto chvílích prý ale nejvíc pomáhá modlitba a také podpora lidí – i těch, které vůbec nezná. „Minulou neděli snad nebyl v naší zemi kostel, kde by se za pana kardinála nemodlili. Ze Slovenska se nám ozvalo dokonce celé modlitební společenství. Podporují ho však i lidé, kteří se modlit neumí, ale mají zkrátka pana kardinála rádi,“ popisuje Randa tu světlejší stránku kardinálovy hospitalizace.

„Kluk z vesnice“

Jeho režim je prý ale v těchto dnech hodně striktní. Lékaři a hlavně léčba mu toho podle všeho příliš nedovoluje. Ven na vzduch se proto kardinál v posledních dnech vůbec nepodíval. „Může být pouze na lůžku či v křesle,“ upozorňuje Randa s tím, že i na návštěvy mohou přijít za Vlkem jen ti nejbližší a to jen na krátký čas. „Návštěvy ho těší, ale zároveň vyčerpávají, takže ti, co smí přicházet, jsou maximálně ohleduplní a zdržují se jen velmi krátce.“ Velkou radost měl Vlk podle Randy z toho, když za ním přišel do nemocnice jeho nástupce kardinál Dominik Duka. „Z toho měl opravdu radost.“

Kardinál Vlk má rakovinu. Z plic se rozšířila do kostí, se smrtí se smířil. | Martin Sekanina

V minulých dnes prý zdraví kardinálovi nedovolovalo ani číst knihy, když se jeho zdravotní stav ale zlepšil, začal se zajímat například i o politiku a pozdravy lidí. „Nyní si však přece jen může brát do rukou dopisy, které mu lidé píší. Spolu jsme si povídali třeba o prezidentských volbách, hovořili o možných kandidátech, pan kardinál se zajímal o dění u nás i v zahraničí,“ popisuje Randa Vlkovy zájmy.

Nemocnému kardinálovi volal Papež František. Poslechněte si, co mu namluvil do schránky: 

Video  AUDIO: Papež František volá kardinálu Vlkovi, který bojuje s rakovinou. Co mu řekl?  - redakce Blesk

Video se připravuje ...

Kardinál má prý radost z každého prožitého dne a je vnitřně smířený a přijímá vše, jak přichází. „Nelpí na životě, těší se z každého dne, takže se vlastně ani nedá říct, že by něco postrádal. Ale to víte, být v nemocnici, nebo doma, to je rozdíl. Do Karlína šel s tím, že tam dovrší běh svého života a byl by určitě rád, kdyby se mu toto přání splnilo. Jeho karlínský pokoj je obyčejný, žádný luxus, ale podařilo se v něm vytvořit dobré zázemí a hlavně lidskou blízkost. Potěšilo nás, když jednoho dne řekl, že je kluk z vesnice a je na karlínské faře šťastný. Taková slova zahřejí u srdce,“ uzavřel Antonín Randa z organizace Cesta 121 k aktuálním náladám nemocného kardinála Miloslava Vlka.