Těžká práce pro EU: Stovky tlumočníků makají, aby si europoslanci rozuměli

Když se europoslanci sejdou na plenárním zasedání ve Štrasburku nebo na některém z důležitých jednaní v Bruselu, starají se o ně stovky tlumočníků. Důvod je jasný – kvůli tomu, že má EU celkem 24 úředních jazyků, je potřeba, aby si všichni dobře rozuměli. Nechybí tak třeba řečtina, maltština nebo litevština.

Celkem jde až o 552 jazykových kombinací, u kterých musí být zajištěno tlumočení. „Kromě nich může EP zajistit i tlumočení z dalších jazyků, jako je například ruština, turečtina, čínština, arabština nebo japonština. Tím počet možných kombinací dál narůstá,“ uvedla pro Blesk.cz šéfka českých tlumočníků v EP Ivana Hlaváčová.

Tlumočnický kolos

Z mezinárodních organizací je europarlament vůbec největším zaměstnavatelem tlumočníků. Celkem jich zaměstnává 315, další tlumočníky na volné noze pak najímá v případě potřeby. Pro poslance tlumočí i sedm Čechů, dalších až 25 se pak přidává v průběhu hlavního plenárního zasedání. Příležitost dává instituce i hendikepovaným lidem, například nevidomým nebo těm se sníženou pohyblivostí. Všichni ale musí splňovat velmi přísná kritéria, aby byla zajištěna dostatečná kvalita tlumočení. Například tlumočník by měl domluvit téměř souběžně s řečníkem a zpozdit se může nejvýš o pár sekund.

Neslyšící poslanec o počátcích v Bruselu: Zvyšovali na mě hlas a posílali vzkazy

Tlumočníci pro jednotlivé jazyky většinou pracují v týmech. Obvykle jde o tři tlumočníky, kteří se snaží pokrýt všechny jazyky, které na jednání zazní. V případě, že není k dispozici Čech, který umí řečtinu, probíhá tlumočení přes jiný jazyk, například angličtinu nebo italštinu.

„Tlumočník musí znát nejen jazyky, ale celé jazykové prostředí, kulturu, historii a aspekty života v jednotlivých státech,“ řekla Hlaváčová, která se sama tlumočení v Parlamentu věnuje. Je to prý důležité, aby tlumočník uměl zprostředkovat nejen slova, ale i celkový postoj řečníka včetně emocí.

Lidé v týmu si vzájemně pomáhají. „Když mluvíme nebo tlumočíme, používáme jednu hemisféru mozku, kdežto čísla se zpracovávají v jiné. Je proto náročnější tlumočit slova a čísla, proto si často vzájemně pomáháme a třeba si píšeme čísla, aby se právě tlumočící mohl soustředit jen na slovní obsah,“ vysvětlila Hlaváčová. Například v rozpočtovém výboru, kde zaznívá spousta čísel, je to prý naprostá nutnost.

Pan, nebo paní?

Ani tlumočníci se při práci nevyhnou chybám nebo humorným situacím. „Většinou si to uvědomíte až poté, v tu chvíli se snažíte spíše vyřešit situaci,“ popsala Hlaváčová. Problém například nastává, pokud se hovoří o nějakém cizinci a není zřejmé, jestli je to muž nebo žena. „Kdy něco nevíme nebo váháme, můžeme stisknout tlačítko, kterým vypneme mikrofon a zeptáme se kolegů,“ dodala.

Kamiony beden pendlují mezi sídly EU. Co se tam „pašuje“, odhalila úřednice

„Zasedání jsou odborně náročná a vyžadují přípravu ve všech jazycích, se kterými tlumočník pracuje,“ nastínila Hlaváčová s tím, že si každý tlumočník před jednáním musí nastudovat například odborné pojmy týkající se tématu nebo třeba jména vystupujících. Programové oddělení pak vygeneruje rozdělní tlumočníků tak, aby pokrývali všechny potřebné kombinace v rámci jednání.

V samotném překládání se lidé v tlumočícím týmu střídají podle potřeby, zpravidla po 20 minutách. Týmy se napříkald na plenárním zasedání střídají po 2,5 hodinách. Díky tomu jsou tlumočníci schopni pokrýt i jednání trvající přes 12 hodin. „Tlumočníci v celoročním průměru pracují v kabině maximálně 20 hodin týdně,“ dodává. Zbytek času věnují hlavně přípravě nebo studiu jazyka.