Dojíždění za prací už lidem nevadí? Do Prahy jich denně dorazí 164 tisíc

„Podle nedávno zveřejněných údajů každodenně dojíždí do práce přibližně milion lidí, což odpovídá pětině populace v produktivním věku,“ uvedla ředitelka pracovního portálu Profesia.cz Zuzana Lincová. „I když na náš server chodí převážně lidé, kteří práci hledají, překvapilo nás vysoké procento těch, kteří jsou ochotní za prací cestovat – neochotu dojíždět vyjádřilo jen 12 procent respondentů,“ vysvětlila.

Situaci ale podle Lincové nelze paušalizovat. Například ve velkých městech každodenně cestuje za prací většina lidí. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) například jen do Prahy jezdí 164 tisíc lidí – nejen z okolního Středočeského kraje, ale také z kraje Ústeckého. Část lidí naopak Prahu opouští a jedou pracovat mimo metropoli. „Rozdíl mezi dojížďkou do Prahy a vyjížďkou z Prahy je 136 tisíc lidí,“ upřesnila mluvčí ČSÚ Petra Báčová.

„Vstřícní k dojíždění jsou obyvatelé Zlínského kraje a Vysočiny, ale také například lidé z Pardubic, které mají velmi dobré spojení s Prahou,“ uvedla ředitelka. Větší počet dojíždějících za prací než vyjíždějících zaznamenávají i v Jihomoravském kraji.

Bratislava „dala“ Prahu: Slováky už Česko netáhne, doma si vydělají víc

Nízká ochota k dojíždění v Moravskoslezském kraji

Na venkově lidé mnohdy nemají jinou možnost než dojíždět. Naopak v menších městech k tomu mají jen malou ochotu a odlišnosti panují i u jednotlivých krajů. „Zatímco ve Středočeském kraji jsou lidé poměrně zvyklí za prací cestovat, například v Moravskoslezském kraji je ochota dojíždět velmi nízká. A to bychom očekávali, že v regionu s nízkou nezaměstnaností to bude naopak,“ upřesnila Lincová.

Podle nedávného průzkumu společnosti LMC tráví zhruba 36 procent zaměstnanců velkých českých aglomeracích na cestě do zaměstnání a zpět více než hodinu denně. „Čím vyšší příjmy a vzdělání lidé mají, tím více času na cestách za prací tráví. Na nižších pozicích jsou pro zaměstnance překážkou finanční náklady spojené s dojížděním, napříč všemi typy práce lidem nejvíc vadí promarněný čas,“ zmínil před časem analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský, firma provozuje například portály Jobs.cz a Prace.cz.

Více než 14 procent lidí na cestě do nebo z práce stráví přes 45 minut. To znamená, že k době v práci musí připočíst nejméně 1,5 hodiny denně, za kterou však nejsou placeni. Cestou se většina lidí věnuje zábavě, třetina poslouchá hudbu, pětina si čte.

Češi se odmítají dřít za málo peněz. Boj je o práci v „kanclu“

Lákavé Německo i Rakousko

V příhraničních oblastech jsou lidé ochotní dojíždět do Německa nebo Rakouska, než aby jeli do jiného českého města či kraje. „Vyjížďka 25–64letých za prací do ciziny je významnější v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském, Jihočeském a Jihomoravském kraji,“ upřesnili statistici.

Téměř polovinu vyjíždějících do ciziny tvoří středoškoláci bez maturity a i s maturanty je jich zhruba 80 procent. „Je zřejmé, že hlavním důvodem této vyjížďky je podstatně lepší finanční ohodnocení práce respondentů,“ dodal ČSÚ ve své analýze. Ochota lidí cestovat za prací podle Lincové stoupla s růstem nezaměstnanosti v letech 2010–2013. Ale v současné době, kdy je lidí na trhu nedostatek, zase poklesne. 

Méně ochotní jsou lidé ve srovnání s rokem 2013 přistoupit na práci za menší plat, na zkrácený úvazek nebo v noci. Naopak nejmenší překážkou by byla nutnost rekvalifikace, práce přesčas, zvýšení pracovního tempa, případně snížení kvalifikace.

Noční směny kazí plodnost, varují vědci ženy. Ukázali i na těžká břemena