7°C
ČNB udělala s oslabením koruny chybu, říká odcházející člen rady Řežábek
Česká národní banka v roce 2013 uměle oslabila korunu kvůli obavám z deflace. Devizové rezervy se tak zvýšily na 2,5násobek a banka koupila eura v přepočtu za 1050 miliard. Jak se ale později ukázalo, toto opatření bylo zcela zbytečné a doplatili na to importéři a spotřebitelská nabídka. Informovaly o tom ve čtvrtek Hospodářské noviny.
Česká národní banka by už na jaře mohla ukončit období, kdy držela uměle oslabenou korunu. Tvrdila, že má situaci pod kontrolou. Podle člena bankovní rady Pavla Řežábka, kterému příští měsíc vyprší dvanáctiletý mandát, by však uvolnění kurzu mohlo přinést jisté komplikace. „Může dojít k relativně výrazným výkyvům kurzu,“ řekl Řežábek Hospodářským novinám.
Jisté komplikace by mohla tvořit skupina spekulantů, která sází na to, že v brzké době česká měna posílí, a proto ji nakupují, aby na ní posléze vydělali. Tím se ji snaží stimulovat a posílit, ČNB pak musí koruny prodávat a nakupovat miliardy eur, aby tomu předešla. V posledních třech letech ČNB nakoupila eura v minimální hodnotě 800 miliard korun. Potřebovala zabránit posílení české měny pod 27 korun za euro.
Devizové rezervy jsou 2,5krát vyšší
Nejen že v prvních dvou lednových týdnech nakoupila eura v přepočtu za 250 miliard korun, což je více než v jakémkoliv jiném čtvrtletí, ale též stouply devizové rezervy na více než 2,5násobek. Bankéři centrální banky tvrdili, že mohou eura nadále kupovat bez ohledu na to, že se devizové rezervy zvyšují. V tom ale vidí Řežábek další problém. „Vše, co vybočí z přirozeného vývoje, je vždy potencionálním rizikem. Je potom i problém, kam devizové rezervy investovat“. Jeho varovné volání přichází právě v dobu, kdy by měla ČNB přesvědčovat trhy i veřejnost o tom, že až kurz uvolní, bude mít situaci pevně pod kontrolou a nedojde k ničemu, co by mohlo poškodit českou ekonomiku.
ČNB uměle oslabila měnu v listopadu roku 2013, bála se totiž deflace (škodlivý pokles cen, pozn. red.). Ceny ale rostou podle očekávání bankéřů a česká ekonomika se zotavila. Proto jednou z nejdůležitějších událostí české ekonomiky bude druhé čtvrtletí, kdy by banka měla uvolnit kurz.
Podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank, však Řežábkův „poplach“ vyvolá jen nátlak na ČNB. „V situaci, kdy ČNB čelí masivní spekulacím, může být takto odvážné vyjádření nesouhlasného názoru jednoho, byť končícího člena bankovní rady, vykoupeno miliardami eur, neboť může vyprovokovat další spekulace,“ řekla Horská.
Bublina na trhu dluhopisů
Pokud by ČNB chtěla v budoucnu sáhnout po stejném opatření jako teď, tedy po nárůstu rezerv a nulových sazbách, tak by se práce bankéřům mohla velmi zkomplikovat. Myslí si to Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank.
Co české koruně přidává na atraktivitě, je i fakt, že se blíží konec intervenčním opatřením. Zahraniční investoři se domnívají, že by koruna mohla posílit o několik procent. Zahraniční banky nebo i fondy zkupují české dluhopisy i se záporným úrokem a jsou ochotny zaplatit státu, přestože jim investice nevynese žádný úrok. Věří totiž, že až koruna posílí, tak na dluhopisech vydělají. Řežábek ale varuje. Uměle oslabená koruna však dopomáhá „k nafouknutí bubliny na trhu dluhopisů a její korekce by nemusela být bezbolestná“.
Analytici předpokládají, že měna posílí na 26,2 koruny za euro. ČNB však nadále ujišťuje, že výrazné posílení nedovolí a může znovu zasáhnout nákupem anebo prodejem eur.
Umělé oslabení bylo zbytečné
Vyvstává zde další otázka a tou je, zdali opatření ČNB byla skutečně nutná. Podle Řežábka by bývalo lepší vést jen diskuzi o tom, jak by ČNB měla v rámci hospodářství ČR působit, než hned použít další nástroje. Většina zahraničních firem měla již zajištěný kurz třeba na dva roky dopředu a export fungoval dobře i před spuštěním umělého oslabení. Jediný, kdo na to doplatil, byli importéři a spotřebitelská nabídka.
Pavel Řežábek byl ostře i proti intervenčním opatřením. Domnívá se, že odejít z takto uměle nastaveného režimu nemusí být jednoduché. Pokud by se pokračovalo v nákupu měn, tak by se intervenční režim neopouštěl. Jen by se nesdělovaly nově stanovené hladiny kurzu a hlídalo by se posilování měny.
Podle Řežábka reálná ekonomika trpí hlavně tím, že ztrácí přirozené vodítko budoucího vývoje kurzu. „Je sice pravda, že bankéři tvrdí, že ČNB může nadále navyšovat devizové rezervy, ale dává tím příležitost spekulativním investicím v korunách a to je zdlouhavý a velmi nákladný proces,“ dodal Řežábek.
Témata:
Související
Tato intervence je unikátní socanská blbost .Buď nikdy se nebude moct zastavit intervenci nebo nakonec skončí euro za 23 kč a to bude pro stát pěkná pohroma. A rok 2018 bude euro 19 kč. Ztrátu doufám zaplatí guvernér ČNB za blbost se platí.