Mráz zabíjí v Evropě i v Česku. Co všechno se děje při smrti umrznutím?

Už více než šedesáti lidem přinesla smrt vlna mrazů, která od minulého týdne sužuje velkou část Evropy. Třetina obětí přitom připadá na Polsko, kde jen během pondělí zemřelo šest lidí a od 1. listopadu se tak tragická bilance této země v letošní zimě zvýšila na více než 70 mrtvých. Následkům podchlazení podlehly od pátku také čtyři osoby na Slovensku.

Nejméně dalších devět lidských životů si od víkendu vyžádalo mrazivé počasí a přívaly sněhu na západním Balkánu. Oběti hlásí Srbsko, Makedonie, Albánie a Bosna. Kvůli nebezpečnému ledu se zastavila lodní doprava na Dunaji od Maďarska po Rumunsko, ale i na Sávě. Podobné opatření přijaly také německé a polské úřady na Odře.

Zejména na jihu, ale i v centrální části Srbska je dál kvůli sněhovým závějím řada vesnic odříznutá od okolí. V obci Duga Poljana umrzli 88letý muž a jeho 64letý syn. Naproti tomu štěstí měl muž, který podle místních médií spadl v obci Smoljinac na východě země do vyschlé studny a dva a půl dne přežil v pětimetrové hloubce až dvacetistupňové mrazy, než ho náhodou objevil soused.

V Makedonii, kde rtuť teploměru rovněž klesla pod minus 20 stupňů Celsia, zemřeli za poslední tři dny tři lidé. Ve Skopji našli zmrzlého 68letého bezdomovce a ve městě Strumica na jihu země zemřel na prahu svého domu 60letý muž. Třetí obětí zimy je 80letá žena, kterou našli v jejím domě na východě Makedonie.

Silná sněhová peřina pokryla i Albánii a několik obcí zcela izolovala. V Sarandě podle médií napadl sníh poprvé po 32 letech. Ve městě Korča umrzl bezdomovec, který se tak v zemi stal již pátou obětí mrazivé zimy.

Také v odlehlých končinách Bosny a Hercegoviny mráz usmrtil tři lidi. Kromě toho v padesátitisícovém městě Zenica vypadlo dálkové vytápění domů kvůli havárii v místní ocelárně ArcelorMittal, která teplo pro město zajišťuje.

Mráz v Makedonii | ČTK, David Malík

Chladné počasí si v Česku od pátku zřejmě vyžádalo životy šesti lidí.

Mrazy posledních dnů jsou rizikem především pro lidi bez domova. Posádky pražské záchranné služby vyjížděly od pátku do dnešního odpoledne k 15 případům podchlazených lidí. Od začátku roku jen v Praze zemřeli kvůli mrazu 4 lidé.

„Během listopadu a prosince minulého roku umrzlo v Praze 13 bezdomovců,“ řekl Blesk.cz mluvčí pražské záchranné služby Dominik Horn.

V ulici U Přejezdu v Horních Měcholupech zemřel bezdomovec, zabil ho mráz. | Aktu.cz

Senior na procházce, dítě, které při hraní zapomene na mráz, nebo turista v horách – těm všem hrozí smrt podchlazením. Zemřít ale může i ten, kdo se nedostatečně oblékne.

Děti ohrožuje už pokles teplot pod pět stupňů. Dětská pokožka je tenčí, takže je náchylnější na chlad. Na nízkou teplotu jsou nejcitlivější kojenci, kteří se nemohou zahřát pohybem. Prochladnou, protože nemají dobře vyvinutou termoregulaci. V případě teplot pod minus deset raději zůstaňte s dítětem doma.

Pozor by si měli dávat i kardiaci a senioři. Nemocným se srdcem mráz stahuje cévy a tělo prochládá. Reálně hrozí riziko mrtvice a infarktu. Lidem s nemocným dýchacím ústrojím dělá zase problémy smog, který se usazuje ve sliznicích. Ti s oslabenou imunitou se nakazí virovým onemocněním. U seniorů se funkce mozku a svalů zpomalují a hůř se vyrovnávají s teplotními rozdíly. Pohybují se pomaleji, jejich končetiny se hůře prokrvují a mohou i omrznout.

Mrazy a sníh v Řecku | ČTK, David Malík

Člověk začne umrzat, když tělesná teplota klesne pod 35 stupňů Celsia. První na chlad reagují kožní cévy, které omezí průtok krve kůží, aby tělo šetřilo teplo.

„Začátek podchlazení je oběť sice při vědomí, ale dostavuje se apatie, změny chování, úzkost a zmatenost. Kůže je bledá a tělo ovládne silný třas,“ říká lékař Ivan Rotman. Právě v této fázi se dostavují bolesti v končetinách a křeče ve svalech.

Jak teplota dále klesá, mizí vnímání bolesti, člověk je netečný. V obličeji se objeví obraz masky se ztrátou mimiky. Dech je nepravidelný. Zpomaluje se dýchání, nebo je nepravidelné. Objevuje se také pocit ospalosti.

„Nejde ale o usínání, ale o poruchu mozkové činnosti způsobenou snížením teploty krve, která protéká celým organizmem a tedy i mozkem,“ uvedl pro Blesk.cz Jiří Danda, primář pražské záchranné služby.

Člověk začne umrzat, když tělesná teplota klesne pod 35 stupňů Celsia (ilustrační foto). | Profimedia

Před ztrátou vědomí se dostavuje pocit tepla, kdy se oběť dokonce může začít svlékat, a tím urychlit podchlazení.

Pokud teplota těla klesne pod 28 stupňů Celsia, upadá člověk do bezvědomí, zpomaluje se srdeční akce.

Smrt může nastat i za jednu až dvě hodiny po začátku prvních příznaků.

První lidé umrzli v Česku už vloni v listopadu. | David Malík

Nepijte v mrazu alkohol. „Alkohol navíc roztahuje cévy, i ty kožní, tím tělo rychleji ztrácí teplo a proces podchlazení je rychlejší,“ varuje primář pražské záchranky. Kromě toho alkohol otupí vaše smysly, takže si nevšimnete prvních varovných signálů podchlazení.

V Praze zemřelo během loňského listopadu a prosince 13 bezdomovců. | David Malík

Na silném mrazu nám hrozí i omrzliny. Jedná se o poškození organismu, které vzniká působením nízkých teplot na kůži a podkoží. Ohroženy jsou nos, uši, tváře, brada a prsty na rukou nebo nohou. Omrzliny mohou způsobovat i nevratná poškození, která někdy vedou až k amputacím.

Příznaky:

• voskově bílá chladná a necitlivá kůže
• brnění, štípání a bolest

První pomoc:

• Vyměňte omrzlému vlhký nebo zmrzlý oděv za suchý
• Zahřívejte ho vlastním teplem
• Zajistěte pohyb končetin
• Masírujte okolí omrzliny
• Netřete omrzliny sněhem!!!
• Dopravte postiženého do tepla nad 15 ˚C
• Podávejte horké oslazené nápoje
• Vyhledejte odbornou lékařskou pomoc

V mrazech noste čepice, šály a rukavice. Přes hlavu, obličej, krk a ruce totiž uniká až 50 % tělesného tepla.

V mrazech noste čepice, šály a rukavice. | ČTK, David Malík