Takzvaných vyloučených lokalit a lidí v nouzi v Česku přibývá. Podle loňské analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se od roku 2006 počet chudinských míst zdvojnásobil. Na šest set ghett je v celkem 297 městech a obcích a podle odhadů v nich žije až 115 tisíc lidí. Jsou i ve vašem regionu?
V Ústeckém kraji je celkem devětaosmdesát sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije přes osmatřicet tisíc obyvatel. Například na Chomutovsku jich je hned deset a odhaduje se, že tam žije až 7 300 obyvatel. O jednu méně má pak Mostecko, sedm bylo zjištěno v okolí Ústí nad Labem, kde vůbec k nejznámějším takzvaným ghettům patří sídliště Mojžíř, anebo tři kolem Litvínova.
Pomyslnou druhou příčku má pak Moravskoslezský kraj, kde je celkově dvaasedmdesát vyloučených lokalit s více než třiadvaceti tisíci obyvateli. Vůbec nejvíce lidí v nich žije na Ostravsku, ve třinácti lokalitách je až 8 700 lidí, nebo na Karvinsku, kde je více než 5 tisíc obyvatel rozdělených ve třech lokalitách, kde vůbec k nejznámějším vyloučeným lokalitám patří část Nového Města. Více než tisíc lidí žijících na hranici bídy je i v okolí Havířova, Bohumína, Bruntálu a Krnova.
Osm tisíc lidí rozdělených celkově v jednašedesáti vyloučených lokalitách žije v Karlovarském kraji. Vůbec nejsložitější situace je v okolí města Sokolov, kde v jednadvaceti lokalitách žije více než tři a půl tisíce obyvatel. Složité je to i v okolí hlavního města kraje, kde je čtrnáct vyloučených lokalit s až 1600 obyvateli.
Ve Středočeském kraji je celkově čtyřiašedesát vyloučených lokalit, ve kterých žije až 5 500 obyvatel. Vůbec nejvíc jich je kolem Kladna (13), Slaného (10) a Příbrami (6), kde přežívá kolem tří tisíc lidí. Dalších 900 je pak rozděleno ve třech lokalitách kolem Mladé Boleslavi.
V Olomouckém kraji je podle výzkumu 62 vyloučených lokalit s více než pěti tisíci obyvateli. Až tisíc lidí bydlí v těchto lokalitách v okolí Přerova, až devět set je pak rozdělených v osmi lokalitách na Prostějovsku a stejný počet obyvatel je i ve čtrnácti sociálně vyloučených lokalitách v okolí Jeseníku.
V Libereckém kraji žije až čtyři tisíce lidí celkově v osmačtyřiceti vyloučených lokalitách. Více než polovina (přesně se jedná až o 2200 lidí) je rozdělena ve třinácti lokalitách v okolí České Lípy. Dalších pět set lidí pak žije v okolí Frýdlantu. Velký počet vyloučených lokalit je i v okolí hlavního města kraje Liberce, kde v sedmi sociálně vyloučených lokalitách bydlí až 400 obyvatel.
V Plzeňském kraji žijí až tři tisíce lidí v celkově dvaačtyřiceti sociálně vyloučených lokalitách. Nejvíce z nich (až 900) žije ve čtyřech lokalitách v okolí Plzně. Vysoký počet obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách je i na Tachovsku, kde jich v bídě žije až 500 (5 vyloučených lokalit), nebo na Domažlicku, kde je stejný počet rozdělen do 6 vyloučených míst.
V Královéhradeckém kraji se nachází celkově šestatřicet vyloučených lokalit až s třemi tisíci obyvateli. Ve všech regionech se tak v takzvané segregaci nachází stovky lidí. Nejvýraznější je pak podle výzkumu ministerstva práce a sociálních věcí v okolí Broumova, kde v pěti lokalitách žije až 700 obyvatel, nebo kolem Jaroměře, kde sociální vyčlenění pociťuje ve dvou lokalitách až 600 lidí.
V Jihočeském kraji je 38 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije až 2600 lidí. Vůbec nejhorší situace je v okolí Českého Krumlova, kde je v osmi lokalitách rozděleno až 700 obyvatel, a kolem Českých Budějovic, kde v takzvané segregaci žije v pěti lokalitách až 800 lidí.
Až dva tisíce lidí žijí ve čtyřiadvaceti vyloučených lokalitách i v Pardubickém kraji. Nejvíce z nich, přesně až 800 lidí, žije v okolí České Třebové. Až 500 pak žije v segregaci na sedmi místech v okolí Chrudimi.
Ve Zlínském kraji je dvaadvacet vyloučených lokalit, ve kterých žije až 2500 lidí. Vůbec největší část z nich, přesně až 900 osob, žije na třech místech v okolí Valašského Meziříčí. Kolem Kroměříže jsou čtyři lokality, ve kterých žije až 500 lidí. Dvě vyloučené lokality, ve kterých přebývá až 300 obyvatel, mají i na Vsetínsku. K jedné z nejznámějších tam patří lokalita Poschla, kam dal nynější hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek přestěhovat před deseti lety nepřizpůsobivé rodiny z centra města.
K místům, která mají vůbec nejnižší počet sociálně vyloučených lokalit, se řadí Vysočina a Praha. Zatímco v prvně jmenovaném žije „jen“ tisíc lidí, v Praze se počet obyvatel v takzvané segregaci dostává nad číslo sedmi tisíc. Na Slatinách v Praze 10 se dokonce nalézá skutečný slum, do kterého se po setmění bojí zajíždět i taxikáři.
9°C
Když má někdo byt a sám si ho zničí nechápu proč se mu dává jiný nový byt na zničení??? Zničil sis byt no tak budeš bydlet v bordelu tvoje smůla. Mi na bydlení taky nikdo nedal peníze musím si všechno opravovat sama.