„Fantazie lidí při sebevraždách nás překvapuje,“ přiznal koroner Blesku

Každý rok se v Česku dobrovolně zabije přibližně 1500 lidí. Například loni to bylo 1384 sebevrahů, přičemž 777 z toho zvolilo formu oběšení. I k takovým případům zpravidla vyráží koroner. „Občas nás překvapí fantazie lidí, pokud jde o způsob, jak sejít ze světa. Některé sebevraždy jsou skutečně komplikované,“ říká v rozhovoru pro Blesk.cz David Tuček, majitel firmy 1. Koronerská, která momentálně zajišťuje služby koronera ve čtyřech krajích a od roku 2017 bude působit v dalších dvou.

Tučkův tým řešil i případ, který ze začátku vypadal jako dopravní nehoda. Jenže koroner při ohledání těla zjistil, že člověk za volantem měl prostřelenou hlavu. „Začalo se pátrat, jakým způsobem zemřel a jestli byl průstřel příčinou úmrtí, nebo nastal až po dopravní nehodě. Ve finále to byl rafinovaný způsob sebevraždy, kdy se dotyčný chtěl zabít kombinovaným způsobem. Ve vysoké rychlosti chtěl s vozidlem havarovat do stromu a ještě předtím, než havaroval, se zastřelil,“ popisuje Tuček.

„Superseznam“ smrti: V Česku zabíjí celulitida, pád do vany i zakopnutí

Hledání léků i lahví od alkoholu

Koroner na místě vždy provede podrobnou prohlídku těla. Zjistí, zda a případně jak je tělo zraněné, a také shromáždí všechny dostupné informace na místě, které by mohly pomoci objasnit to, jakým způsobem daný člověk zemřel.

„Vychází z toho, co se nachází na místě, ať už to jsou léky nebo třeba lahve od alkoholu. Je také možné se seznámit se zvyky, které pomohou určit příčinu úmrtí,“ popisuje běžnou praxi Tuček. Pokud je něco nejasné, zkouší se koroner ptát i sousedů, aby zjistil, jak daný člověk žil nebo zda byl nemocný.

„Pokud je úmrtí v rodině očekávané, například terminální stadium karcinomu, je zpravidla na místě rodina, která může popsat průběh nemoci. Jsou tam lékařské zprávy a koroner se má o co opřít. Horší je situace, kdy se otevírá třeba byt, najde se tam tělo zemřelého a není k tomu nic,“ říká Tuček s tím, že přibližně v 10 až 15 procentech případů koroner nedokáže příčinu smrti určit, a to ani za pomoci policie. Pak zpravidla následuje pitva, která může přinést více informací.

Tělo na poli jako noční můra

Doslova noční můrou koronera je  úmrtí ve volné přírodě. „Pokud najdeme tělo na poli, tak je to velká neznámá. Často pak rozhodují i zkušenosti koronera,“ vysvětluje Tuček. Problematická bývá také smrt o samotě: „Představte si byt za 36stupňového tepla, kde tělo leží 30 dní. Je jasné, jak takové tělo vypadá – jsou tam výrazné hnilobné změny. A teď si vezměte, že leží na břiše a hlavou dolů. Když toho člověka otočíte, tak ho vůbec nepoznáte, a potom se těžko určuje i identifikace. Člověk pak přemýšlí – byl to on?“

Datum Miladina úmrtí (†75) řeší soudy víc než rok: Stojí i dědické řízení

Ve většině případů zabíjí nemoc, ale výjimkou nejsou ani úrazy nebo případy cizího zavinění. „Dokonce už se nám stalo to, že koroner díky svým zkušenostem přispěl k odhalení vraždy. Nezdálo se mu, v jaké poloze bylo tělo nalezeno. Při pitvě se pak zjistilo, že osoba byla skutečně zavražděna,“ vzpomíná Tuček.

Nejčastěji podle něj koroner vyráží k úmrtí do domovů, kde lidé dožívají v poslední fázi rakoviny, případně do domovů důchodců a ústavů sociální péče. Jde asi o dvě třetiny všech případů, které koroneři řeší. „Zbylých 30 procent jsou zpravidla případy, kdy se spolupracuje s policií – ať už jde o otevírání bytů, sebevraždy nebo cizí zavinění,“ říká Tuček s tím, že funkci koronera dříve obvykle řešil policejní lékař. Jenže tato instituce byla v roce 2012 nahrazena právě koronerem.

Nezbytný kufřík koronera. Podívejte se v galerii: