7°C
Datum Miladina úmrtí (†75) řeší soudy víc než rok: Stojí i dědické řízení
Ani po smrti nemají klid a lidé se „nad nimi“ dohadují. Konkrétně lékaři, matrikáři a soudci. Jestliže totiž někdo zemře mimo nemocnici, může mít úředník problém s datem, které má zapsat do matriční knihy. Pak o věci rozhoduje soud, což se může protáhnout na měsíce i roky. A to je vážný problém, protože bez úmrtního listu nemohou pozůstalí například zahájit dědické řízení.
Na Štědrý den byl přivolán lékař do bytu 75leté paní Milady. Prohlédl zemřelou a na základě odhadu určil smrt na 13. prosince, což také zapsal do listu o prohlídce. Policie žádné další upřesnění nepřinesla, protože šlo o přirozenou smrt beze svědků. Jenže matrika odmítla vydat úmrtní list a obrátila se na soud, aby určil přesné datum smrti. Soudce trval na dalších šetřeních a samotné řízení nakonec bylo zahájeno až po roce a půl. A tím přitom „úřední mašinérie“ pouze začala.
Zní to jako banalita, jenže úmrtní list s přesným datem úmrtí je důležitý právní dokument, bez něhož se lidé nehnou z místa. „Datum úmrtí může mít vliv například na ukončování smluv a závazků zemřelého, bez úmrtního listu nelze zahájit dědické řízení, určení data smrti může mít vliv na případné spory o platnost dokumentů,“ uvedla pro Blesk.cz Iva Hrazdílková, mluvčí ombudsmanky Anny Šabatové.
Úmrtní list nebyl ani po roce
Právě její úřad řešil hned několik případů, kdy pozůstalí čekali dlouhé měsíce na to, až soud definitivně určí, kdy jejich příbuzný v souladu s právem zemřel. Třeba v případě 81leté paní D., která také zemřela sama, proběhla dokonce pitva. Jenže lékaři zjišťovali pouze příčinu úmrtí, nikoliv jeho datum. Soudu to nestačilo a ještě rok po své smrti neměla tato paní úmrtní list vystavený.
Pokud člověk zemře mimo zdravotnické zařízení, není výjimečné, že je jeho tělo objeveno až po delší době. Ohledávající lékař potom datum a čas úmrtí stanovuje odhadem, což také vepíše do příslušné dokumentace. Matriční úřad pak dostane podklady od lékaře a případně od policie, která věc prošetřovala, ale sám úředník už přesnější údaje o datu a čase smrti určit nedokáže. Pitvu nařídit nemůže a nejjednodušší tak pro něj je, když se obrátí na soud.
Zahlcené soudy a formality
Jenže zahlcené soudy, které navíc často lpí na formalitách jako v případě 75leté paní Milady, mohou záležitost řešit i více než rok. A tato praxe se právě Šabatové nelíbí. Podle ní je nesmysl, aby se matrika na soud obracela vždy, když lékař uvede, že datum úmrtí určil „pouze“ odhadem. Přesto se to však dnes běžně děje, i když zjistit přesná čísla je velmi složité a matriky si přesné záznamy nevedou.
„Matriční úřady by měly mít na paměti i praktickou stránku věci, tedy že jsou zde pozůstalí, kteří čekají na určení data úmrtí. Není žádoucí proces rozhodování o datu nadměrně protahovat soudním projednáváním, pokud k tomu nejsou vážné důvody,“ stojí si za svým úřad Šabatové. Současná pravidla to však neumožňují a úředníci se logicky vyhýbají odpovědnosti tím, že ji přesunou na soud. A změna se v nejbližší době nechystá.
Máte podobnou zkušenost s byrokracií kolem úmrtí? Napište nám na tip@blesk.cz
Témata:
Související
Úřady mají vždy na vše času dost. To jen obyčejný člověk musí vše prokazovat okamžitě. Tady hrozí, že díky soudu prošvihnou dědici nějaký termín a stát zlodějů je o vše bez náhrady okrade. Pryč s vládou.