Doktoři porušují zákon, v ordinacích vydávají léky. Apatykáři: Riziko pro pacienty
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uložil doktorovi pokutu 800 tisíc korun za to, že měl v ordinaci přes 1400 medikamentů. Podle zákona smí lékař poskytnout pacientovi lék v ordinaci pouze ve zvlášních případech. Česká lékarnická komora (ČLeK) tvrdí, že pokud doktor přípravky uchovává, jde mu hlavně o ekonomický prospěch a ne o zdraví pacienta. Medici to ale vidí jinak.
SÚKL odhalil u jednoho z lékařů 1427 balení léčivých přípravků a dalších 35 balení, které mu do ordinace vrátili pacienti. Dostal pokutu 800 tisíc korun.
Pokud doktor uchovává a pacientům vydává medikamenty, jedná se o nezákonnou činnost, kterou odborníci nazývají „batůžkaření“.
Zákon o léčivech povoluje medikům vydávat léky jen ve výjimečných případech, pokud to např. vyžaduje zdravotní stav pacienta. V opačném případě jim hrozí tučná pokuta.
„Lékař má ve své kompetenci uchovávání léků potřebných k provedení svých zdravotních výkonů – jedná se například o injekce, vakcíny, masti nebo desinfekci na ošetření ran. Mohou také uchovávat zákonem vymezené množství vzorků léčivých přípravků, které jim poskytne zástupce farmaceutické firmy. K uchovávání a výdeji ostatních léků jsou však kompetentní pouze lékárny,“ řekla Blesk.cz Michaela Bažantová, mluvčí České lékárnické komory.
Lékárnici: Lékaři „baťoží“ kvůli vlastnímu prospěchu
ČLeK si myslí, že doktoři by neměli léky pacientům vydávat, protože u nich převládne vlastní ekonomický prospěch nad zájmy pacienta.
„Předepisování a výdej léčivých přípravků je oddělen na základě historické zkušenosti. Je tak zaručený nejvýhodnější postup pro léčbu pacienta. Pokud lék předepíše a zároveň vydá lékař, existuje logicky pochybnost, zda tak neučinil proto, že za předepsání a výdej léku bude odměněn,“ vysvětluje Bažantová a dodává: „Vzniká také pochybnost, zda neexistuje pro pacienta vhodnější lék než ten, který má lékař zrovna v ordinaci k dispozici.“
Podle Bažantové lékárník naopak nemá kompetenci v předepisování léků, ale k jejich výdeji. Při něm provádí řadu často pro pacienta „neviditelných“ úkonů. Kontroluje dávkování, vzájemné ovlivňování jednotlivých medikamentů, vysvětluje, jak se má přípravek užívat, na co si dát pozor, jak medicínu uchovávat a další důležité informace.
A jaké léky lékaři nejčastěji uchovávají? Většinou ty drahé, jako např. inzulín, přípravky na rakovinu, na neurologické či urologické potíže, léky na cholesterol a cukrovku. Podle Bažantové dostávají zásoby od provozovatelů lékáren, které se na „baťožení“ podílí a se kterými se pak lékař zřejmě domluví na rozdělení zisku.
Lékaři: Rádi bychom zákon změnili
Lékaři by byli naopak rádi, kdyby mohli v některých případech léky vydávat. „Samozřejmě není správné, když je lékař napojený na nějakou lékárnu, která mu léky dodává a on je s ní domluvený,“ připustil pro Blesk.cz Michal Sojka, mluvčí České lékařské komory a doplnil: „Jenže celá ta situace nemá jen negativní důsledky.“
Podle Sojky je v Česku řada míst, kde lékárna není a doktor je tak jediné zdravotnické zařízení v okolí. „Myslím, že pokud by mohl lékař vydávat léky, samozřejmě po domluvě s lékárnou, tak by to jistě ocenila řada ležících nebo starších pacientů, kteří si sami do lékárny těžkou dojedou,“ vysvětluje Sojka.
Zároveň mluvčí lékařské komory poukázal na to, že kdysi se uvažovalo, že medikamenty bude vydávat Česká pošta. V tom případě nevidí důvod, proč by nemohl léky vydávat lékař, který má patřičné vzdělání.