Práce za 5,5 miliardy zdarma: Čeští dobrovolníci pomáhali 45 milionů hodin

„Výzkumy z posledních let ukazují, že počet dobrovolníků v nejrůznějších oblastech a organizacích dosahuje téměř dvou milionů osob. Jde o 29 procent populace nad 14 let,“ uvedla vláda ve své politice vůči neziskovým organizacím. Podle materiálu se tímto podílem Česko v dobrovolnické aktivitě řadí na osmé místo v EU.

Dobrovolníci v ČR působí ve zdravotnictví, sociálních službách, v kultuře, sportu, při ochraně životního prostředí, vzdělávání či práci s dětmi. Dobrovolníci tvoří převážnou většinu pracovníků neziskového sektoru, a to asi 78 procent.

V roce 2014 odpracovali dobrovolníci 45,6 milionu hodin. O rok dřív to bylo 43,6 milionu za víc než 5,5 miliardy korun. V roce 2009 statistici evidovali 46,9 milionu odpracovaných hodin, oceněných na 5,73 miliardy korun. „Dobrovolníci v Česku ročně odvedou práci, která odpovídá 0,15 procentům hrubého domácího produktu,“ uvedla vláda ve svém dokumentu. Podle tohoto přepočtu by loni dobrovolníci udělali práci za 6,8 miliardy korun.

Úklid parků i čištění ptačích budek. Tisíce dobrovolníků uklidí Česko

Podle vládního dokumentu vývoj dobrovolnické činnosti stagnuje. Pokud by stát nezištné aktivity „viditelněji oceňoval, je pravděpodobné, že by se stagnace zastavila a dobrovolnictví by mohlo zaznamenat další rozvoj,“ uvádí materiál. Stojí v něm také, že rozsah dobrovolnictví prozrazuje i náladu ve společnosti a ochotu k solidaritě a řešení veřejných problémů. Odráží totiž důvěru lidí ve stát tím, že jim stojí za to se zdarma zapojit.

Dobrovolnictví se započte i do důchodu

Dobrovolníci, kteří vykonávají dlouhodobě nezištnou činnost aspoň 20 hodin týdně, se mohou podle zákona o dobrovolnické službě nechat zaregistrovat. Stát jim pak v případě potřeby může hradit zdravotní pojištění či podporu v nezaměstnanosti. Dobrovolnická doba se započítává také do nároku na důchod.

Češi pomáhali migrantům v Řecku. Za nože a marihuanu tu dostali podmínku

Podle nedávné analýzy bylo v českých zemích dobrovolnictví už ve středověku. Spojovalo se tehdy hlavně s církvemi a pomocí nemocným a potřebným. V 19. století začaly vznikat nejrůznější vlastenecké spolky na podporu umění, kultury, vědy a vzdělání. Některé fungují dodnes, patří mezi ně třeba Sokol. Dobrovolnická činnost se pak rozvíjela za první republiky, německá okupace a komunistický režim ale vývoj přerušily. Masivní rozvoj nastal po listopadu 1989 spolu se vznikem neziskového sektoru. S dobrovolnictvím počítají i nynější vládní dokumenty, a to například strategie pozitivního stárnutí.