Za dítě 300 tisíc: Dokument odhalil tajemství českých náhradních matek

Duši neprodám. Tak se jmenuje nový dokument Evy Tomanové, který v úterý večer odvysílala Česká televize. Režisérka na citlivé téma prý narazila v podstatě náhodou při rozhovoru se svým známým porodníkem. „On mi řekl, že tohle se u nás normálně děje, a já jsem nechápala, jak to, že jsem o tom nikdy neslyšela ani to nezaregistrovala,“ řekla Tomanová.

Náhradní neboli surogátní mateřství znamená zahrnutí třetí osoby do reprodukce. Embryo neplodného páru, který nemá z nějakého důvodu šanci dítě donosit, se vloží do dělohy náhradní matky. Ta pak biologickým rodičům dítě odnosí. Surogátní matky využívají kromě neplodných párů také páry homosexuální.

„Je tam finanční kompenzace, ta částka se pohybuje kolem 250 až 300 tisíc, je to zhruba na stejném principu jako dárcovství vajíček. To také funguje na principu, že jde žena darovat vajíčka a dostane za to kompenzaci 15 až 25 tisíc,“ popsala Tomanová. „Většina žen, se kterými jsem se setkala, to dělá také kvůli té finanční kompenzaci,“ dodala. Peníze ale podle ní rozhodně nejsou zdaleka jediným důvodem. Ukazuje to i příběh paní Renaty, která je jedna ze tří matek, jež autorka sledovala.

Klára toužila po dítěti: Podvodná náhradní matka ji obrala o sto tisíc!

Manželovi o náhradním mateřství neřekla

„Renata byla se svým dítětem na mateřské, čerpala zkrácenou mateřskou a potřebovala zůstat o něco déle doma. Nějakým způsobem narazila na tuhle šanci, že by se stala náhradní maminkou,“ začíná vyprávění režisérka. Renata byla první ženou, která byla ochotná natáčet. Prý hlavně kvůli osvětě.

„Podle mě na to neměla vyhraněný názor. Šla na setkání – myslím z 50 % ze zvědavosti. S biologickými rodiči si padli do oka. Řekla bych, že ti lidé ji opravdu nějakým způsobem zaujali, okouzlili. Renata je velmi citlivý člověk a prostě jí bylo líto těch lidí,“ řekla tvůrkyně. Renata tak budoucím rodičům slíbila, že jim miminko odnosí. „Jenže doma měla partnera a tomu se to asi bála říct, řekla mu to den před transferem (přenos embrya – pozn. red.),“ prozradila autorka.

„Vlak už byl ale rozjetý a nedalo se to vzít zpátky bez toho, aby se zmařilo úplně všechno. Ten manžel to těžce nesl. Renata porodila dítě a doktoři řekli, že to dítě má Downův syndrom,“ řekla Tomanová. Nejenom příběh Renaty se nakonec zamotal ještě víc tak. „Já jsem určitě nečekala, že ty příběhy, které jsem sledovala, se takhle vyvinou a zašmodrchají. Z hlediska filmu a napětí je to určitě dobře, ale já musím říct, že jsem to neplánovala, nepočítala s tím a ani jsem takové příběhy nehledala,“ dodala.

Lékař o postiženém dítěti: Náhradní matka byla nemocná, víc ale selhali rodiče

Režisérka se začala tématu věnovat před šesti lety. Najít náhradní matky ochotné promluvit bylo velkou zkouškou. „Bylo to hodně těžké, protože tím, že náhradní mateřství není ošetřeno zákonem, že se pohybujeme v takové šedé zóně, tak řada lidí o tom radši mlčí,“ vzpomíná režisérka. Ne všechno se tak povedlo dle původního očekávání.

„Chtěla jsem je původně sledovat ještě před tím, než otěhotní, mít tam celý ten proces toho rozhodování, ale to se mi nepovedlo – a to jsem se potkala s opravdu dost maminkami, které byly velmi vstřícné, ale třeba ze zdravotních důvodů nakonec neotěhotněly, nebo si to nakonec rozmysleli ti biologičtí rodiče. Dlouho se mi nedařilo to téma nějak uchopit a začít točit,“ připustila autorka.

Babiš Hrabiš a jeho kuřata, Zeman s Putinem uvnitř: Seriál Kosmo baví Česko

„Příroda se nedá oklamat“

Na tématu dokumentaristku prý nejvíc zajímalo, jak přesně funguje mateřský instinkt u náhradních matek. „Každá ta náhradní matka, i když je náhradní, tak je pořád matkou. A myslím si, že ta příroda se úplně oklamat nedá. A to byla taková první otázka, která mě do toho hnala a vzbudila ve mně nějakou vášeň pro ten film,“ popsala Tomanová. Podle ní také velmi záleží, do jaké rodiny náhradní matka dítě porodí.

„Náhradní matka, která přivede dítě do fungující rodiny, tak to dovede zvládnout a řekne si, že dítě se bude mít někde jinde lépe, nosila jsem ho pro jiné lidi, bude u svých biologických rodičů. Ale ve chvíli, kdy se tam něco stane v té rodině, třeba se rozpadne, což se nám stalo v jiném příběhu, tak tam si myslím, že nastupuje ten mateřský instinkt,“ myslí si. Sama ale ani teď nemá na náhradní mateřství vyhraněný názor.

„Nemohu říct, že jsem jednoznačně pro náhradní mateřství, ale nemohu ani říct, že jsem jednoznačně proti. Já v tom tak lavíruju a myslím si, že v tom filmu je to znát,“ uzavřela.