Zlatokopka ho dovedla k milionovému dluhu. Petr má jen devět tisíc na měsíc

Příběh mladého muže (32) sahá do doby před třemi lety. Jeho pravé jméno redakce zná, protože si ale nepřál zveřejnit své jméno, říkejme mu Petr. V roce 2013 se mu sesypal splátkový kalendář jako domeček z karet. Zpočátku chtěl z jedné půjčky zaplatit vybavení do své domácnosti pro novou přítelkyni. Poté, co si půjčil podruhé, aby zalepil první půjčku, rozjel se nezastavitelný kolotoč.

„Začalo to stěhováním do bytu, moje holka chtěla všechno hned. Půjčoval jsem si tak dlouho, než dluh stoupl na milion sto tisíc korun. Všechno jsem platil do doby, než se v práci změnilo vedení a já jsem začal dostávat výplatu o šest tisíc nižší. Pak mě opustila a já na vše zůstal sám,“ řekl pro Blesk.cz muž, který má před sebou ještě dva roky splácení. Měsíčně musí vyjít s částkou 9200 korun. Zaplatí z ní nájem, veřejnou dopravu, úrazovou pojistku a nezbyde mu nic.

„Žiju jako na pokraji bídy. Nic nemůžu dělat, ani holku si dovolit. Je to úplně nejhorší věc v mém životě, ztráta pěti let,“ povzdechl si Petr. Potvrdil, že se dá něco navíc ušetřit leda prací načerno. On díky občasné práci v zahraničí dostává od firmy diety na jídlo, které mu nestrhnou.

Seniorovi (71) zkazily dluhy důchod: Už ani neví, proč si půjčoval

„Nejhorší jsou Vánoce, když jsem na vše sám“

Podobným případům by ale mohla zamezit novela z Pelikánovy dílny. Osobní bankrot by si lidé nově mohli zvolit v rozmezí tří, pěti nebo sedmi let oproti současným pěti. „U sedmiletého horizontu by nebyla podmínka minimální úhrady, takže by člověk platil, ale bylo by jedno kolik. Teoreticky by se mohlo stát, že by člověk nemusel platit nic, i když to je nereálné, protože ti dlužníci budou mít příjmy, ze kterých se budou srážet platby,“ vysvětlil pro Blesk.cz právník David Vozák z Asociace pro oddlužení. Osobně krok považuje za užitečný, ale jako věřitel by se k němu nepřiklonil.

„Vychází to z dosavadní praxe, kdy největší problém je, že část dlužníků na oddlužení nedosáhne vůbec. Shodou okolností jde o dlužníky, kteří nejvíce zatěžují rozpočet, protože většinou nemají žádné příjmy a berou pouze sociální dávky. Já bych jako věřitel byl proti, protože dlužník nebude motivován, aby se vůbec snažil dosáhnout aspoň minimálního splacení,“ doplnil Vozák s tím, že pro ty, kteří splácet chtít budou, je naopak šance, že splatí co možná nejvíce za poměrně krátkou dobu.

To by zadlužený Petr uvítal, každý měsíc je podle něj nekonečný. „Hlavně Vánoce, když jsem na všechno sám. Nevím, jak bych to zvládl, kdybych v práci neměl jídlo. Na Vánoce mam výplatu okolo 36 tisíc, ale zase mi přijde jen 9200,“ rozzlobil se. Podle něj je hodně lidí, kteří jsou pořád na nemocenské, protože dostanou stejně nebo i víc peněz. „Anebo jdou někam pracovat za minimum, aby zaplatili jen 30 procent dlužné částky,“ uzavřel muž.

Přijde mu neuvěřitelné, kolika nabídkami na půjčky je denně obklopen. Prý není měsíc, aby mu nepřišla SMS s nabídkou na vypůjčení peněz.

Pět rad, jak ušetřit: Kudy unikají peníze z rodinného rozpočtu?

Věřitelé se změně postavili

„Už současná hranice 30 procent je pro věřitele velmi nevýhodná. Její odstranění pak pro dlužníky může být signálem, že nově své dluhy nemusejí splácet již vůbec. To je zároveň následně může motivovat k tomu, aby vědomě vytvářeli a nespláceli další dluhy,“ varoval Pavel Staněk, advokát a prezident České asociace věřitelů. Za velmi nežádoucí považuje i prodloužení lhůty pro splacení dluhu z pěti na sedm let.

Vozák připomněl, že v současnosti platí to, že pokud dlužník zaplatí nejméně 30 procent nejdéle za pět let, z oddlužení poté vystoupí. „Takže by se to změnilo analogicky: nejméně padesát procent za dobu nejdéle tří let nebo nejméně třicet procent za dobu nejdéle pěti let, anebo možnost splácet sedm let bez určení částky,“ doplnil.

V Česku je 2x víc ghett: Lidi do nich dostávají dluhy. Jsou i na vesnicích