Češi mixují léky a ohrožují své zdraví. Chystá se velká databáze receptů

„Jaké další léky užíváte?“ Tak tahle otázka českých lékařů už by brzy mohla být minulostí. Pracovní skupina složená z lékárníků, lékařů, Státního ústavu kontroly léčiv a ministerstva zdravotnictví pracuje na komplexním systému elektronizace zdravotnictví, kam by se přesně ukládalo, jaké léky na předpis pacienti užívají.

„Projekt ministerstva zdravotnictví věnující se tématu další elektronizace ve zdravotnictví by měl umožnit sdílet vybranou zdravotnickou dokumentaci lékaři a lékárníky, včetně aktuálního lékového profilu pacienta,“ řekla Blesk.cz mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.

Podle Bažantové by bylo pro pacienty i lékárníky lepší, kdyby lékárníci přesně znali užívaná léčiva i onemocnění pacienta. „To je zcela zřejmé, a proto se snažíme za současných podmínek působit tak, aby měli pacienti ‚svého‘ lékárníka, případně zejména u širších medikací měli pacienti seznam užívaných léků s sebou,“ doplnila mluvčí. Jenže to se často neděje a zejména u starší generace pak hrozí, že si na název některého z léků nevzpomenou anebo na jeho užívání zapomenou úplně. To ostatně ukázal i nedávný průzkum lékáren BENU, podle kterého zná jen šest z 10 lidí své léky a ví, jak je užívat a s čím kombinovat.

Záměna léků vystrašila Česko. Někdo to udělal úmyslně, tvrdí Zentiva

Lékařská komora povinný systém odmítá

Jenže proti centrálnímu elektronickému úložišti předpisů jsou samotní lékaři – konkrétně Česká lékařská komora. „My máme problém s tím, že by to mělo být povinné, což ale nelze zajistit, protože může vypadnout například připojení k internetu. Někteří lékaři pak nejsou připojení k počítači vůbec a nikdy nebudou,“ řekl Blesk.cz mluvčí komory Michal Sojka. Ten upozornil, že podobný systém na bázi dobrovolnosti už navíc funguje.

„Tady existuje systém e-Zpráva, což je věc, která jde sama mezi doktory, neplatí to stát, a ti lékaři si posílají zprávy o lécích mezi sebou, takže praktici jsou takhle informovaní od specialistů o tom, jaké léky pacienti berou,“ vysvětlil mluvčí. Jenže takový systém nepoužívají všichni a je tak jednoduché mu „uniknout“ a nebýt pod kontrolou.

Antibiotika přestávají účinkovat, varují odborníci. Češi si je ordinují sami

Na Slovensku už kontrolu mají

Pro příklad už funkční systémové elektronizace zdravotnictví nemusíme chodit daleko. Například ve slovenském řešení má i lékárník po souhlasu pacienta možnost zkontrolovat interakce a duplicity mezi léky, které právě vydává v lékárně, a léky, které pacient už užívá a má je zapsané v elektronické zdravotní knížce. Podle medicínské poradkyně systému Helgy Kajanové jsou ověřené a autorizované klinické záznamy o pacientech daleko bezpečnější.

„Vím, jakou léčbu mu doporučili lékaři specialisté. A znám výsledky laboratorních vyšetření od jiných kolegů, které bych při léčbě měla vzít do úvahy. Takto se můžu vyvarovat předepsání léků, které můžou vyvolat interakci a způsobit pacientovi nežádoucí reakce,“ uvedla slovenská lékařka.

Nejenom ona varuje před tím, že některé léky se vzájemně ovlivňují.  Jeden léčivý přípravek může měnit sílu a trvání účinku druhého. Může ale také docházet k vzájemnému ovlivňování účinků, a dokonce i k účinkům nežádoucím. „Ideálním případem je, pokud pacient užívá pouze jediný lék. Léčivá látka má pak v organismu předpokládaný účinek,“ uvedla Petra Horváthová, vedoucí lékárny na Národní třídě v Praze, s tím, že užívání více léků se ale často nevyhnou zejména starší či hodně nemocní lidé, kteří tím mohou být ohroženi.

Němeček chce v Česku udržet léky. Stane se opak a nebudou, varují lékárny

Zrádný alkohol i citrusy

K interakcím může docházet jednak mezi současně užívanými léčivými přípravky, ale i mezi léky a dalšími látkami, například potravinami, nápoji či rostlinnými léčivy. „Mezi známé interakce patří například působení alkoholu s léky, jako jsou tricyklická antidepresiva, tetracyklinová antibiotika či paracetamol. Klinicky významné interakce mezi léky působí nejčastěji léky na ředění krve, léky ovlivňující srdeční rytmus nebo nesteroidní antirevmatika,“ řekla Hana Pavlíčková z tiskového a informačního oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Přitom hrozba nežádoucí interakce může nastat i v případech, u kterých by to laická veřejnost čekat nemusela. „Velmi často je zodpovědný za lékovou interakci grep. Obecně platí, že čím větší citrusový plod, tím větší riziko závažnějších interakcí,“ doplnila Horváthová, podle které konzumace grepů může způsobit zvýšení účinku, a to až do toxických hladin u některých antidepresiv nebo léků na alergii. Jelikož ale grep nepatří mezi léky na předpis, systémová elektronizace zdravotnictví se mu zřejmě vyhne…