Sedm hříchů Česka. Víme, proč miliardy z Bruselu dolujeme zase špatně

V celkových číslech vše vypadá velmi příjemně. V letech 2004 až 2014 dostalo Česko od EU celkem 30,6 miliardy eur (826 miliard korun), zatímco z rozpočtu tam poslalo „jen“ 14,4 miliardy eur (389 miliard korun). Stále jsme tedy několik miliard v plusu. Jenže jak ukázalo poslední dotační období, které probíhalo do roku 2014, nebyli jsme v čerpání příliš efektivní. NKÚ upozornil na to, že patříme k zemím, které dotace EU čerpají nejpomaleji.

Nyní už probíhá nové období, ve kterém můžeme z EU dostat až 648 miliard korun. Jenže to vypadá, že jsme se zatím příliš nepoučili. „Čerpání evropských fondů nabírá zpoždění, které je i v našich podmínkách nevídané. A to je co říct, protože neschopnost čerpat prostředky na smysluplné projekty byl obrovský problém už v programovém období 2007 až 2013,“ konstatoval předseda NKÚ Miloslav Kala.

Miliardy necháváme ladem. Proč je Česko „lajdák“ v čerpání dotací z Bruselu?

Ještě na konci roku 2014 nebyly schváleny žádné operační programy, prostřednictvím nichž se peníze rozdělují. To je ještě horší stav než v předchozím období. Nejhůře je na tom operační program Doprava, v rámci něhož nebyl ještě na konci loňského roku schválen jediný projekt. Právě tento program je ohrožen kvůli tomu, že česká legislativa není sladěna s tou evropskou, a to především kvůli zpoždění zavedení právní úpravy ohledně posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).

Zase hrozí, že nestihneme čerpat

„Laxnost českých politiků a úředníků a pocit, že se to nakonec v Bruselu vždycky nějak domluví, způsobila, že směrnice EU k posuzování vlivu na životní prostředí byly do českého právního řádu náležitě transponovány teprve po deseti letech,“ je přesvědčen Kala. Podle něj není vyloučeno, že peníze na rozvoj dopravy vůbec nestihneme dočerpat.

Vyhlídka v údolí, hambinec za peníze z EU: Jak se rozdělují dotace z Bruselu?

Problémem je podle úřadu také to, že Česko často nedokáže účinně zkontrolovat, zda peníze z Bruselu byly vynaloženy efektivně. Snadno tak mohou zamířit na zbytečnosti nebo projekty, nad kterými zůstává rozum stát. Přestože na to Brusel opakovaně upozorňuje, čeští úředníci, kteří to mají na starost (obvykle příslušná ministerstva), to odmítají a tvrdí, že vše je v pořádku. „Náš laxní a mnohdy lehkovážný přístup k miliardám, které k nám od daňových poplatníků evropských zemí proudí, je to, podle čeho občané Evropskou unii hodnotí,“ zlobí se Kala.

Co dělají čeští úředníci podle kontrolorů špatně? Tady je sedm chyb

1. Čerpání a použití poskytnutých peněžních prostředků v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo pravidly operačních programů
2. V době udržitelnosti projektů se v rozporu s předpoklady nedaří získat zdroje na plnění jejich cílů (Jinými slovy: čeká se, že projekt bude vydělávat, ale to se nestane. Příkladem je například krachující technologický park nedaleko Ústí nad Labem)
3. Netransparentnost při hodnocení nabídek
4. Uzavření smluv v rozporu s návrhem uvedeným v nabídce
5. Nedostatky v účetnictví a výkaznictví
6. Časté změny stanovených pravidel
7. Nebyl sledován skutečný přínos projektů

Technologický park dostal 300 milionů z EU. Krátce po otevření je před krachem

Kam třeba zamířily evropské peníze? Podívejte se na to v galerii: