Biolog brání povinné likvidace zvířat: Páchají škody za stovky miliard

Jelen sika, pstruh duhový nebo třeba kaštan jsou nežádoucí. Češi vytvořili rozsáhlý seznam nepůvodních zvířat a rostlin, které zdejší přírodě škodí. Chtějí využít nařízení z Bruselu, podle kterého je potřeba nežádoucí zvířata likvidovat nebo alespoň bránit jejich dalšímu rozšiřování. Mohlo by to platit i pro zoologické zahrady, které by měly zajistit, aby se nepřátelská zvířata nerozmnožovala a pouze dožila.

Český seznam, který obsahuje celkem 232 rostlin a zvířat, je rozdělen do několika skupin, a to podle škodlivosti jednotlivých druhů. Nejzávažnější je „černý“ výčet, který obsahuje 78 rostlin a 39 zvířat. Nyní by se mělo diskutovat o tom, které z těchto druhů budou začleněny do novely zákona o ochraně přírody, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Jasno by mělo být na jaře příštího roku.

Češi sestavili „superseznam nechtěných“: Koza, jelen i kaštany jsou nežádoucí

Škody, které nepůvodní druhy v celé EU způsobují, se odhadují na minimálně 12 miliard eur (asi 325 miliard korun) ročně. V rozhovoru pro Blesk.cz botanik Jan Pergl vysvětluje, proč je nutné proti nim bojovat:

Blesk.cz: Proč bychom měli bojovat proti nepůvodním druhům v naší přírodě?

Pergl: Na kontinentech i jejich částech se příroda vyvíjela odlišně, rostliny a živočichové se různě adaptovali k životu mezi sebou po tisíce let, takže se neumí bránit náhle zavedeným novým predátorům, parazitům či nákazám. Zároveň tyto druhy často přináší nové chování, například pod nepůvodními stromy se často hromadí špatně se rozkládající listí a jehlíčí , které brání klíčení původních druhů. Některá ze zvířat mají negativní dopady v oblasti ochrany přírody, lidského zdraví a hospodářství.

Nemůžeme nechat na přírodě, aby si to vyřešila sama?

Pokud by člověk neustále nezasahoval do přírodních procesů, příroda by si s některými druhy sama poradila. Ale neustálými změnami v krajině nebo přísunem živin usnadňuje nepůvodním druhům přežívání a nahrává jejich šíření. Sami takovými neuváženými zásahy naši původní přírodu ohrožujeme. Navíc dochází k takzvané mcdonaldizaci přírody, tedy k tomu, že po celém světě je stejný mix nejsilnějších a nejprůbojnějších druhů. Musíme proto usilovat o zachování toho, co je pro naše území přirozené a cenné. 

Pohlížíte na věc jako vědec. Ale jak vysvětlíte, že zvíře, které žije v zoo, potom myslivec někde zastřelí?

Vezměme si příklad z norka amerického. Skutečně jej raději uvidím a ukážu dětem jen v zoo než v lese, kde vím, že ve velkém požírá vše živé, včetně vzácných užovek, žab, raků i ptáků.

Mývalové jsou smrtelně nebezpeční, varují experti. Kde všude v Česku žijí?

Jak by tuto situaci měl řešit zákon?

Nikdo nechce šmahem zakazovat všechny nepůvodní druhy a nařizovat jejich likvidaci. Je ale potřebné rozlišovat přínosy a dopady a podle nich zvolit vyvážený přístup. Tam, kde je riziko vysoké, je vhodné se snažit invazní druhy potlačit a odstupňovaně pak postupovat v dalších případech.

Jiné druhy je možné za standardních podmínek využívat. Podobné rozdělení dnes trochu chybí. Dosavadní český zákon o ochraně přírody vyžaduje povolení k rozšiřování všech nepůvodních druhů, ale nijak je nerozlišuje podle jejich vlastností a rizik. 

Proč je český seznam o tolik delší než ten, který nařizuje Brusel?

Nové nařízení EU striktně řeší jen neproblematičtější invazní druhy, které musí být kontrolovány. Námi navržený seznam zahrnuje i druhy tolerovatelné, proto je tak dlouhý.

„EU překrucuje legislativu,“ zuří kvůli mývalům Poc a brání svůj hyacint

Na seznamu najdete i tyto druhy:

Dub červený, borovice pravá, topol kanadský, bolševník velkolepý, muflon, pstruh duhový, myš domácí, potkan, nutrie říční, rak signální, jelen sika a další.