Pediatr odmítl ošetřit romské mimino, tvrdí aktivisté. Pomůže slovenské řešení?

Koncept takzvaných zdravotních mediátorů v romské komunitě funguje v různých státech Evropské unie, jako například v Belgii nebo na Slovensku. Pomáhají hlavně s komunikací s lékaři, bortí určitá tabu a působí v sociálně vyloučených lokalitách. Právě na Slovensku žije v absolutní segregaci od zbytku společnosti 50 % Romů.

„Nevím, jestli takové lokality máte i tady v České republice, ale na Slovensku jsou tyto lokality segregované nejen kulturně, ale jsou například uprostřed pole, bez připojení k vodě, bez elektřiny,“ uvedla na páteční konferenci ředitelka Asociace pro kulturu, vzdělávání a komunikaci v Bratislavě a tajemnice a lektorka v Platformě na podporu zdraví znevýhodněných skupin Magdalena Rothová. V minulém roce „mediátoři“ působili už v 254 takových lokalitách a pokrývají populaci zhruba čtvrt milionu Romů.

Lídři z Ostravska o ghettech: Romům platíme uklízečky, oni shánějí hypotéky

Aby mohli být asistenti přímo z lokalit, seškrtali se požadavky na jejich vzdělávání

V mnohých případech „mediátoři“ nemají střední školu. Aby tuto funkci mohli zastávat přímo lidé z daných lokalit, museli se seškrtat požadavky na vzdělání na minimum a z mediátorů se tak stali asistenti osvěty zdraví. Jedna z asistentek má například pouze sedm tříd základní školy. „Kdybych někdy věděla, že dostanu tuto šanci, základní školu bych si udělala,“ uvádí asistentka s tím, že si ji kvůli této funkci dodělává. Stejně jako ona si školu dodělává zhruba tři sta asistentů.

Koncept podobného pomocníka pro Romy v oblasti zdraví by byl podle ministra pro lidská práva Jiřího Dientsbiera (ČSSD) potřebný i v České republice. Už teď je podle průzkumů prokázáno, že se Romové dožívají například až o 15 let méně než majorita a také je u nich registrován mnohem větší počet úmrtí novorozenců.

„Jen v tomto týdnu Agentura pro sociální začleňování v Ostravě obdržela stížnost na sedm lékařů a poskytovatelů zdravotních služeb. Měli odmítnout romské matky s dětmi i přesto, že vše by bylo hrazeno zdravotní pojišťovnou,“ upozornil Dientsbier. „Je tristní, když pediatři odmítnou vzít maminku s dítětem, protože jsou Romové,“ míní vedoucí ostravské pobočky Poradny pro občanství, občanská a lidská práva Lýdia Poláčková.

Andrea chce učit, Michal dělat s PC. Romové mají školu snů díky stipendiu

Experti: V Česku se Romové často setkávají u lékařů s diskriminací

Zdravotní pomocník by měl bourat jazykové bariéry, eliminovat nedůvěru, zvyšovat proočkovanost romské menšiny a zlepšovat jejich přístup ke zdravotní péči. „Já doufám, že se ta situace zlepší. Sama jsem teď řešila případ, že pediatr odmítl přijmout novorozené dítě, které následně skončilo v nemocnici a pak šlo do pěstounské péče. Maminka je velice mladá, je jí osmnáct let a myslím si, že kdyby ho viděl pediatr a poradil jí, co má dělat, tak k tomuto nemuselo vůbec dojít,“ informuje vedoucí pobočky Poradny pro občanství, občanská a lidská práva Lýdia Poláčková.

Dále by měl vytipovávat rizikovou skupinu rodin ve vyloučených lokalitách a sledovat jejich migraci, aby nevypadli ze zřetele. „Často se stěhují z jednoho konce města na druhý nebo z jedné ubytovny na druhou. Měl by sledovat, zda mají pediatra, praktického lékaře. Velký problém jsou stomatologové, těch je u nás všeobecně málo. Romové se ale panicky bojí zubaře a stalo se nám několikrát, že jsme je doprovázeli na vyšetření, ale nedokázali přes strach projít dveřmi,“ uzavírá Poláčková.

V Moravskoslezském kraji žije podle odhadů více než 33 tisíc Romů a s vyloučením se potýkají dvě třetiny. Zároveň představují nejpočetnější národnostní minoritu v České republice a celkově tvoří zhruba dvě procenta obyvatel státu. Na Slovensku představují devět procent obyvatel.