Změna času škodí trávení, energie se uspoří jen málo, míní experti

Energetická úspora v důsledku změny času je zanedbatelná a jinak to není ani v dalších větších státech EU, kde si hodinky stále přeřizují. Pro Blesk.cz to uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa. Podle něj je kauza „čas“ rezonující Evropou úsměvná mimo jiné proto, že se úspora díky posunu času rovná jedné minutě navíc v práci všech v zemi.

„Evropská komisařka pro dopravu Violeta Bulcová řekla, že abychom v EU zrušili letní čas, tak je potřeba, aby dostala na stůl dostatek dokladů, že tento systém nefunguje,“ poukázal Skořepa. Připomněl, že jedním z Čechů, kdo založil petici proti letnímu času, je senátor Petr Šilar (KDU-ČSL). Čítá ale jen několik tisíc podpisů, potřeba je milion napříč zeměmi Evropské unie.

Hlas lidu pohne i Bruselem. Jak můžeme přinutit euroúředníky k akci?

Trávení v zimě kazí tma

Výživová poradkyně Karolína Hlavatá upozorňuje na procesy v těle, se kterými se organismus vyrovnává za tmy. V zimě totiž většina lidí právě za tmy odchází do práce a také se za ní vrací domů. V tom Hlavatá spatřuje problém.

„V zimě chybí vitamin D, který ovlivňuje i imunitní systém, proto zvyšte příjem tučných ryb. Druhou věcí je zvýšená potřeba tryptofanu, ze kterého si tělo vytváří hormon štěstí, serotonin. Na tryptofan je bohaté například krůtí maso nebo slunečnicová semínka nebo banány. Pro klidnou a vyrovnanou mysl neopomíjejme ani vitaminy B skupiny, což v praxi znamená navýšení příjmu celozrnných obilovin a obecně celkově dbát na pestrost stravy,“ upozornila pro Blesk.cz.

Letní čas nadobro skončí, tlačí Bělobrádek na Marksovou. A žene to do Bruselu

Staří lidé by se podle Hlavaté neměli bránit ani náhradě doplňků stravy ve formě kapek. „Nálada klesá, máme větší tendenci být ,zalezlí‘ doma a třeba si i náladu vylepšovat jídlem. V zimě je tedy potřeba využít každého slunného dne o víkendu a jít na procházku,“ zmínila Hlavatá s tím, že by byla pro sjednocení času.

Vitamin D dodá více svitu

Biolog Stanislav Mihulka ale zmínil, že se vědci v otázce střídání času neshodují. „Je to o tom, že většina lidí zvládá posun času bez potíží a ti, co to nezvládají, mohou mít i jiné potíže, o kterých nemusejí vědět. Například o vlivu posunu času na deprese se objevují protichůdné výsledky. Podle některých studií je vliv posunu času celkově spíše pozitivní, protože lidé mají více světla na pohyb venku a více cvičí, a tvoří se jim více vitaminu D,“ řekl Mihulka pro Blesk.cz

„Organismy, a to živočichové včetně nás, ale i rostliny, houby, bakterie, mají svůj vnitřní rytmus. Běží vnitřně a zároveň se neustále seřizuje pomocí vnějších podnětů – hlavně světlem (střídáním dne a noci), ale i například změnami teploty během 24 hodin. Funguje ale i bez seřizování. Když vědci totálně izolovali člověka od těchto podnětů, tak si lidské tělo přesto udrželo rytmus zhruba 24 hodin,“ dodal biolog.

Ať přestanou změny času, volali už i v Bruselu. A „líná“ Marksová to slízla

Spor Bělobrádka s Marksovou

Další, kdo je pro sjednocení času, je vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který tlačil do vyjednávání s Evropskou komisí ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD). Pro ni je ale spor bezpředmětný, navíc nespatřuje argumenty pro ochranu zdraví jako směrodatné. Marksová vzkázala, že by mělo otázku času řešit ministerstvo dopravy.

Bělobrádek však trvá na svém. „Nesouhlasíme s celkovou koncepcí letního času. Důvody, pro které byl letní čas zaveden, jsou odbornou veřejností zpochybňovány – například ekonomické dopady jsou marginální. V případě dopadů na lidské zdraví je prokázáno, že u zhruba 20 % populace (převážně dětí a seniorů) způsobuje posun času (zvláště pak na jaře) velké zdravotní a psychosomatické potíže,“ uvedl v připomínkách.