Třetina prvňáčků neumí správně mluvit. Zhoršuje to Facebook i ráčkující rodiče

Špatná mluva, špatné soustředění nebo nerozvinutá grafomotorika v minulosti zvyšovaly počty odkladů předškoláků. Ministerstvo školství (MŠMT) zasáhlo a přesunulo zápisy z ledna až do konce dubna. Podle psychologů by to dětem mohlo pomoci „dozrát“ a dát jim trochu času navíc. Psycholožka Jana Šusterová z Asociace logopedů ve školství popsala v rozhovoru pro Blesk.cz, jak u dítěte logopedickou vadu rozpoznat a zda jej ovlivní mluva rodičů, kteří sami vadou řečí trpí.

Jaké jsou nejčastější příčiny odkladu kvůli vadě řeči?

Nejčastěji je to opožděný vývoj řeči, vývojová dysfázie, mnohočetná dyslalie (porucha artikulace, pozn. redakce). Je ale fyziologicky dáno, že vývoj řeči postupuje od žvatlání, přes broukání a že každé dítě má vývoj jiný.

Kdy tedy rozpoznat první varovné signály?

Když kolem čtyř až pěti let například ve školce zjistí, že mluva neodpovídá té správné úrovni věku, tak je potřeba to řešit. Výuka ve škole je postavená na verbálním vyjadřování a problémy, jak s mluvením, tak porozuměním mohou přinést velké problémy nejen ve výuce českého jazyka. Nástup do školy obnáší velkou zátěž. Je to změna režimu, dítě má najednou jiné povinnosti, a pokud by navíc mělo docházet zároveň k logopedovi, mohlo by mít pocit, že to nezvládá. Rodiče neví, co dřív a logopedie jde stranou. Když se dítěti „přidá“ rok, zaměří se na posilování řečového vývoje, tak nemusí být v příštím roce ten hendikep tak velký.

Když se ani přesto řeč dítěte nezlepší, jak se to řeší?

Nejpozději do sedmého roku dítěte se vývoj srovná, pokud ne, může jít o závažnější diagnózu. Po opožděném vývoji řeči je další nejčastější diagnózou vývojová dysfázie, ale nemusí tomu tak být vždy. Při dysfázii je více postižena složka porozumění a vyjadřování. Dítě sice může vyslovovat dobře, řeč není zvukově narušená, ale má potíže s porozuměnín. Paní učitelka mu dává pokyny, ale ono jim nerozumí. Je to, jako když se učíte cizí jazyk. Umíte nějaká slovíčka, něco rozumíte, ale když na vás spustí cizinec, tušíte jen zhruba, co říká, nedáte si však přesný význam dohromady.

Když dětí neumí říkat hlásky r nebo ř anebo špatně vyslovují určitá slova. Je to důvod k odkladu?

Logopedi doporučují odklad, když je výslovnost postižena natolik, že dítě neumí vyslovit velké množství hlásek a je tam artikulační neobratnost. Dítě špatně mluví, špatně píše, má narušené sluchové rozlišování, pletou se mu hlásky... To všechno způsobuje špatnou zpětnou kontrolu. Pak například ve druhé třídě, kdy se pracuje se složitějšími texty, jim dítě nerozumí. Pokud neumí vyslovit jen některou skupinu hlásek, právě zmíněné r nebo ř, tak odklad rozhodně nedáváme. V první třídě je často mnoho dětí, které trochu šišlají, řečeno laicky, ale rozumět jim je a jsou sociálně schopny fungovat v kolektivu.

Jak se projevuje, když dítě není schopné se do kolektivu zařadit?

Těsně před nástupem docházky je některým šest let čerstvě, obzvlášť těm narozeným v červenci, srpnu, ale mohou se setkat se sedmiletými dětmi, které jsou „dál“. Sociální nezralost se projevuje tím, že dítě třeba není schopno v kolektivu pracovat, nesoustředí se, nebaví ho to, preferuje hru před menšími povinnostmi a nedává pozor. Paní učitelky to mohou pozorovat už ve školce, že dítě není zralé a připravené na školu. Tam se setkají s kolektivem, autoritou a „povinnostmi“ uceleně poprvé.

Jak může rodič podchytit problém včas, a co když sám trpí řečovou vadou?

Spolupracujeme s velkým množstvím školek - paní učitelky, ale i rodiče mohou zpozorovat, že dítě šišla nebo patlá. Babičky řeknou, že mu nerozumí, rodiče pak sami vyhledají logopeda nebo logoped dochází právě do školek a může tam nabídnout pomoc. V rodině, kde se objevuje ráčkování, je důležitý první záchyt, aby to dítě nevnímalo jako normu. Lékař pak může doporučit logopeda.

Jsou na vině počítačové hry, mobily a to, že si děti málo hrají venku?

Neznám srovnání do vzdálenější minulosti a také samotná diagnostika je na vyšší úrovni. Je to ale jedno s druhým. Když se podíváte, jaké hry převládaly v minulosti, co se přirozeně rozvíjelo, to teď chybí. Děti přijdou domů, ale nehrají si před domem s ostatními, jako tomu bylo zvykem, právě takové hry nás motoricky rozvíjely. S tím souvisí řečový vývoj, protože řečová centra spolupracují s motorickými centry v mozku. Dá se také říct, že děti méně komunikují mezi sebou, komunikace se více rozvíjí přes sociální sítě. Slabší je i komunikace v rodinách. Problém s řečí se dá řešit i v pozdějším věku, ale déle trvá jeho náprava.

Jak často by mělo dítě s vadou docházet k logopedovi?

Problémem je velký nedostatek logopedů. Řečové vady narůstají a z našeho centra vím, že logopedky nestíhají. Aby mělo cvičení smysl, tak je dobré, aby dítě docházelo jednou za 14 dnů při těžších vadách a při lehčích jednou za tři týdny. Dítě by každodenně mělo cvičit doma, používáme různorodě pomůcky a hry. Pokyny z nich si pak děti odnesou v sešitě na doma. Dítě by pak mělo s logopedem strávit alespoň od půl hodiny do tři čtvrtě hodiny, aby to mělo smysl. Ideální by bylo, aby chodilo jednou týdně, ale to není kvůli kapacitě odborníků možné. Tím, že počet dětí narůstá a logopedi mají naplněné kapacity, pracují i nad úvazek své přímé práce, aby každému dítěti věnovali opravdu dostatek nutného prostoru.