Mladí se stěhují daleko od rodičů. Těm ve stáří musejí pomáhat cizí

Za poslední deset let stouply ceny nájemného i kvůli zákonu o jednostranném zvyšování nájemného z roku 2006, a to až čtyřikrát za metr čtvereční. Odborníci považují za problematické, že důchody se v Praze ve stejném období zvýšili jen 1,3krát. V roce 2014 došlo k navýšení nájmů celostátně o jedno procento. Rezort Marksové teď situaci „žehlí“ zákonem novým, a to o sociálním bydlení a případnými pokutami za jeho nedodržování.

„Už dnes mohou senioři pobírat příspěvek na bydlení, řada seniorů ale o této možnosti stále neví. Řešením a lékem je zákon o sociálním bydlení. Již dnes má řada obcí své systémy a seniorům dokáže s dostupným bydlením pomoci. Bohužel většinu měst musíme k takovému jednání přimět zákonem,“ řekla pro Blesk.cz Marksová. Pokud obec nebude chtít zákon dodržovat, přijde přiměřená pokuta.

Zmiňovaný zákon o sociálním bydlení jde podle informací MPSV do mezirezortního řízení hned dvakrát a spolupracují třeba s ministerstvem pro místní rozvoj nebo se Svazem měst a obcí. Po přijetí se účinnost plánuje od října 2017. Než vejde v platnost kompletně, potrvá to ale pět let a může se dotknout maximálně 350 tisíc lidí. „Systém bude mít řadu přechodných období, tak aby se na něj obce mohly připravit a zajistit dostupné sociální bydlení pro občany,“ uvedl pro Blesk.cz mluvčí MPSV Jiří Vaněk.

Pro zdravotně postižené a seniory by stát mohl garantovat doživotně „regulované“ nájemné. „Pokud nezdědí výrazný majetek nebo nevyhrají jackpot v loterii, bude dostupný byt s garantovaným nájemným při splnění podmínek poskytován na dobu neurčitou,“ uvádí se na stránkách ministerstva. Komu se dostatečně zvýší příjem, měl by přejít do běžného tržního bydlení.

Dvougenerační domky už dávno neletí

Podle opoziční poslankyně Markéty Adamové (TOP 09) je právě tržní bydlení důvodem, proč nemůže stát rozhodovat o cenách běžného nájemného a senioři se musí obracet o pomoc na státní příspěvky nebo rodinu.

Nejbližší příbuzní ale nemusí být vždy na blízku, jak dokazuje Tomáš Kunc z asistenční služby pro seniory. „Děti se často stěhují daleko. V případě, že senior potřebuje s něčím pomoci, je tak i přesto, že rodinu má, odkázán na sebe, případně pomoc cizích. Nutně to však neznamená, že nemá ve své rodině oporu nebo s ní nevychází,“ upozornil pro Blesk.cz Kunc.

Podle něj není v současné době pro starší lidi stále moc vhodné opouštět pohodlí domova, protože ne všechny pečovatelské domy nabízí dostatečnou kvalitu. Jeho správa ale může některým přerůst přes hlavu. Podle údajů společnosti, která telefonicky pomáhá seniorům, poptává téměř polovina starých lidí služby opravářů nebo právní služby. Nejčastěji ženy ve věku 75 let.

Péče o nemocné až na tři měsíce

Ministryně Marksová přišla s návrhem zákona, který by značně ulehčil péči o dlouhodobě nemocné rodinné příslušníky, a tedy případně i o seniory. V současnosti si totiž mohou vzít zaměstnanci placené volno na péči například o nemocné rodiče jen na devět dnů. Nově by mohlo trvat až tři měsíce a lidé by dostávali o něco víc než polovinu svého platu. Zaměstnavatel by po dobu trvání péče o příbuzné držel zaměstnanci místo.

Podle odhadů by mohlo ročně o volno žádat už od poloviny roku 2018 až 30 tisíc lidí, což bude zásah do rozpočtu necelé dvě miliardy korun. Nebude taky vždy muset jít o příbuzné. Stačí, aby žili ve společné domácnosti.