8°C
Zadýchání přisuzoval Radim věku. Na jeho diagnózu ale umírají desítky Čechů
Zadýchávání do schodů, které se později projeví i při chůzi nebo hovoru. Tak to jsou počáteční příznaky idiopatické plicní fibrózy (IPF), která ročně v České republice zabije desítky pacientů. Lidé je ale často přehlížejí, lékaři si zase tuto diagnózu často pletou s jiným plicním nebo i srdečním onemocněním. Pacienti se tak k léčbě nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Jedním z nich je i třiasedmdesátiletý Radim, který se nejdřív s plicní lékařkou potížím s dechem smál. Na IPF upozorňují lékaři v rámci Světového týdne IPF, který startuje 17. září.
Třiasedmdesátiletý bývalý tiskař Radim také ze začátku nepřikládal zhoršenému dýchaní žádný význam. „Říkal jsem si – co taky chceš? Už jseš starší, není divu, že se ti hůř dýchá,“ vzpomíná. Jenže jeho potíže se zhoršovaly, a tak vyrazil za plicní lékařkou.
„Když jsem jí o tom řekl, že hůř dýchám, původně tomu nepřikládala větší důraz, ještě jsme na téma žertovali, že potíže s dýcháním má i ona. Po čase jí to však nedalo a poslala mě na specializované oddělení do nemocnice v Krči. A tam už padla finální diagnóza – plicní fibróza,“ popisuje Radim.
Často se zaměňuje za jiné plicní nebo i srdeční onemocnění
„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztrátu kondice či následek kouření. Mohou oddalovat návštěvu lékaře a velmi často, když už se k ní odhodlají, odchází domů utvrzeni ve svém přesvědčení, že ‚jenom‘ stárnou,“ říká přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK Martina Vašáková, která je i předsedkyní Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Navíc její projevy jsou lehce zaměnitelné za jiné plicní či dokonce srdeční nemoci. „IPF je možné jasně určit při poslechu – lékař slyší charakteristický zvuk připomínající odepínání suchého zipu. Lidé, kteří nemocí trpí, mívají také tzv. paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka,“ jmenuje Vašáková s tím, že ji lékaři často diagnostikují později.
Rychlost určení správné diagnózy je rozhodující
Přitom rychlost a včasnost diagnózy je pro další průběh nemoci naprosto klíčová. V časných a málo pokročilých fázích nemoci totiž dovedeme plicní fibrózu a úbytek plicních funkcí zpomalit podáním účinných léků. „Pacienti s pokročilou plicní fibrózou mohou být po komplexním přešetření kandidáty transplantace plic. V konečných fázích nemoci jsou pacienti zcela odkázáni na kyslík, případně pocit nedostatku kyslíku můžeme mírnit i opiáty,“ upozorňuje Vašáková.
Ambulantní lékař by podle ní měl při prvním podezření okamžitě pacienta odeslat do některého ze 17 Center pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů, kam nyní doputuje pouhá čtvrtina z odhadovaných dvou tisíc pacientů s IPF. Co nejpřesnější informace o nemoci má přinést registr idiopatické plicní fibrózy – EMPIRE, do něhož se připojují evropské země, například Slovensko, Maďarsko, Polsko, Srbsko či Chorvatsko.
V současné době je v registru necelá tisícovka pacientů
V současné době je v něm necelá tisícovka, z nich je 610 z České republiky, 71 z Maďarska, 184 z Polska, 28 ze Srbska a 91 ze Slovenska. Odhadem nemocí ve světě trpí 5 milionů lidí. IPF se převážně vyskytuje u osob starších 45 let, spíše mužů. Důvody vzniku nemoci nejsou dosud známy. „Víme o vlivu genetiky, kouření či dlouhodobém pobytu v prašných prostorách,“ dodává Vašáková.
Aby se povědomí o nemoci rozšířilo mezi veřejnost, otevřou se letos poprvé v rámci Světového týdne IPF, který bude probíhat od 17. do 25. září, ambulance plicních lékařů lidem v celé České republice. Letos vychází pacientská brožura, nemoci se věnuje také portál www.plicnifibroza.cz, který nabízí kontakty na odborníky a informace o možnostech účasti v klinických studiích.
Tak voni potřebujou kyslíkovou vodu a kyslíkový koncentrátor nejlepší na to je OXYLIFE
