EU nechce křivé banány a dotuje porno! Jak je to s „šílenými“ zákazy z Bruselu?

Pythagorova věta – 24 slov, Otčenáš – 66 slov, Archimedova věta – 67 slov, Desatero přikázání Božích – 179 slov, Americká deklarace nezávislosti – 1300 slov, Ústava USA s dodatky – 7818 slov, Vyhláška EU o prodeji zelí – 26 911 slov.

Takto zní jeden z nejznámějších mýtů týkajících se Evropské unie. Jeho historie sahá až do 40. let minulého století, tedy ještě dávno před založení Unie, a v různých variacích ho používali lidé po celém světě. Třeba v USA za Korejské války vtípek odkazoval na prodeje čerstvé zeleniny a v Británii se vztahoval k legislativě týkající se vaječných skořápek. Na EU toto přirovnání vytáhli kritici někdy v 80. letech a zajímavostí je, že počet slov ani příliš nezměnili.

Podobně vzniká řada pověr a spekulací, co všechno by chtěli bruselští úředníci regulovat. Občas je některá směrnice mnohonásobně „přifouknutá“, jindy se řeší návrh řadového eurposlance či nedůležitá zpráva, která se projednává na nějakém setkání.

Štědré příspěvky i důchody 100 tisíc: Úředníci z Bruselu jsou „za vodou“

EU stanovila jednotný rozměr cirkusových stanů

To je i případ údajného nařízení, které mělo stanovit jednotný rozměr cirkusových stanů. Tento mýtus vznikl na základě zprávy, kterou schválil Evropský parlament. Řešila cirkusy spíše z pohledu kultury a poukazovala například na problém vzdělávání a docházky do škol u kočujících dětí. O sladění technických norem se tady vůbec nehovoří. Jediné, co EU řeší v jiných předpisech, je například zajištění bezpečnosti lidí při představení a zákaz týrání zvířat.

Zákaz prodeje křivých banánů a okurek

Tento argument předkládají kritici EU často. Má pravdivý základ, ale rozhodně nejde o žádný zákaz. EU pouze vytvořila a schválila speciální rozdělení ovoce a zeleniny do jakostních tříd a pro každou stanovila určité normy. Toto opatření si přitom vyžádali přímo obchodníci s ovocem a zeleninou, aby mohli dát do beden více banánů a ušetřit na dopravě. Zákazník pak měl mít jasný přehled o kategorii a kvalitě, kterou kupuje.

Nikdo však prodej neprávně zakřiveného ovoce nebo zeleniny nezakázal, což vidíme i dnes, když některé obchody začínají „nedokonalé“ plody běžně prodávat. Nehledě na to, že o žádné zakřivení nikdy nešlo. Úřednicí měli na mysli stupeň plnosti a někdo v Česku to jen špatně přeložil. Po kritice, že tato opatření zbytečně vedou k plýtvání potravinami, byly v roce 2009 normy úplně zrušeny.

Zase ten Brusel! Jak čeští úředníci vymýšlejí „nesmysly“ a svádí to na EU

EU reguluje velikost záchodových prkének

Podobné to bylo v případě toalet. EU vytvořila, podobně jako u dalších výrobků, technické standardy, které sjednocují 28 odlišných standardů platných v různých členských zemích. Cílem je, aby třeba český výrobce mohl své produkty snadno prodávat i jinde a neměl problémy s tamními zákony. Dodržování standardů je však dobrovolné, což platí i o prkénkách. Směrnice navíc neřeší velikost sedátka, ale spíše rozteč pro montážní šrouby nebo zatížení, které by mělo prkénko vydržet.

Podobný záměr měla EU také u velikosti a objemu vody ve splachovadlech, které tak rád zmiňuje prezident Miloš Zeman. Aby se snížila spotřeba vody při splachování, vytvořila Evropská komise návrh, který průměrných 11 litrů při splachování snížil na polovinu. Opět jde ale jen o doporučení pro výrobce, kteří se chtějí pyšnit tím, že jsou ekologičtí. EU však nic povinně nevyžaduje.

Dotace na porno pro Rosenberga

V roce 2012 se objevila zpráva, že Robert Rosenberg dostane evropskou dotaci na natočení porna. Ve skutečnosti šlo pouze o jeho vtip, který začal žít vlastním životem. EU opravdu podporuje různé firmy, na Rosenbergovu produkci však nešly žádné peníze, ostatně o ně ani nežádal.

Rozpočet EU pod lupou: Tratí Česko na členství? Kam „mizí“ naše miliardy?

Zákaz prstýnků a podpatků pro kadeřnice

Euroúřednici měli kadeřnicím zakázat nosit boty na podpatku, snubní prstýnky i hodinky. Navíc se měl snížit počet ostříhaných hlav denně, aby se zabránilo emočním kolapsům. Ne, skutečně si EU nic takového nevymyslela.

Šlo pouze o dohodu evropských kadeřnických oborů, která měla zlepšit podmínky práce kadeřnice. Skutečnost, že jde o odbory „evropské“, tedy že sdružují evropské zaměstnance a majitele kadeřnictví, a to, že byla dohoda přijata v Bruselu, stačilo k tomu, aby se zrodil mýtus o dalším šíleném byrokratickém nesmyslu. Paradoxně proti této regulaci protestovali i kadeřnická sdružení, která jsou členem tohoto odborového spolku.

Tomu, jak může Česko krotit „šílené“ a nevyhovující směrnice z Bruselu, jsme se zabývali v těchto dílech seriálu EU 100x JINAK:

Jak zastavit „šílené“ směrnice z EU? Česko má hned několik možností

„Nesmyslné“ směrnice z EU mohou Češi krotit. Proč se tak neděje?