Vědci varují: Alobal představuje riziko! Jaké jídlo do něj rozhodně nebalit?
Hliník se ve filmu odstěhoval do Humpolce, jenže v životě má tenhle kov tendenci stěhovat se do lidského těla. Usazuje se ve vnitřnostech a způsobuje zřejmě neléčitelné choroby. A my mu k tomu výrazně pomáháme. Grilujeme v alobalu a do hliníkové fólie balíme potraviny!
Hliník si v lidském těle vybírá k usazení »dobré adresy«: ledviny, játra, mozek, plíce a štítnou žlázu. A podle nového výzkumu německých odborníků si tady může počínat jako hodně nepřizpůsobivý nájemník. Podle Spolkového úřadu pro hodnocení rizik (BfR), který vypracovává znalecké posudky a stanoviska k otázkám bezpečnosti potravin, se ukazuje, že by mohl být jedním z aktivátorů rakoviny prsu nebo Alzheimerovy choroby.
Má schopnost pronikat placentou i do plodu. Konkrétně u alobalu se nejvíce uvolňují hliníkové ionty, když jsou v něm zabalena jablka, citrusy, kyselé nebo slané potraviny. Někteří výzkumníci soudí, že stejný efekt má i to, pokud hliníkovou fólii používáme při grilování – horkem se ionty kovu také uvolňují a mohou pronikat do potravin.
„Já bych na hliníku negriloval. Vyhýbám se i kosmetice s obsahem hliníkových solí. Pokud používám alobal, tak jen v případě, že se nedotýká potraviny samotné,“ řekl Blesku europoslanec Pavel Poc (59, ČSSD ) zodpovědný za bezpečnost potravin v Unii. Podle něj se ale vědci nedokážou příliš shodnout na tom, do jaké míry jsou výsledky získané u pokusných zvířat v tomto ohledu aplikovatelné na člověka.
„Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) vypracovala studii, kde stanovuje tolerovatelný týdenní příjem hliníku 1 mg/kg živé váhy. Zdrojem hliníku ale není jen alobal, je to i kosmetika, zejména antiperspiranty, také některé přípravky na snižování kyselosti žaludku, obsahují ho zpomalovače hoření, barvy a další výrobky. Hliník je obsažen také v řadě potravin a pochutin,“ upřesnil Poc.
Studie EFSA dále uvádí, že možná migrace z alobalu nebo hliníkových vaniček v případě používání v souladu s návodem, tedy bez kontaktu s kyselými potravinami, představuje jen malou část denního příjmu hliníku.
Co na to šéfkuchař Zdeněk Pohlreich (59)?
„Alobal v kuchyni používám fakt minimálně. Potraviny si do něj balím ale spíš doma. Kdysi jsem na něj nějaké potraviny, už nevím, jestli zrovna kyselé, položil, on se mi pod tím rozpadl. Zůstaly mi na tom jídle nalepené jeho kousíčky a muselo to jít do koše. Stalo se mi to jedinkrát v životě, ale stejně jdu radši směrem plastových potravinových sáčků. Na grilu se to taky může stát, ale já si nemyslím, že by to byl problém alobalu obecně. Spíš to byl nějaký levnější druh. Ono platí, že čím levnější, tím méně kvalitní.“