Lidé vzpomínali na rok 68. Schwarzenberg varoval před penězi, Zeman chyběl
Před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech si v neděli 21. srpna lidé připomněli 48. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Právě u rozhlasu se lidé s vojáky, kteří chtěli rozhlas obsadit, střetli a několik jich na místě zemřelo. Piety se účastnili někteří politici, prezident Miloš Zeman ale chyběl. Zastoupil jej Petr Mužák, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, informovalo Echo24.
Pietního aktu před budovou rozhlasu se zúčastnili mimo jiné ministři Jiří Dienstbier (ČSSD) a Daniel Herman (KDU-ČSL), místopředsedkyně Senátu Miluše Horská a za Sněmovnu Karel Schwarzenberg.
Čestný předseda TOP 09 sklidil již během svého projevu potlesk několika desítek přítomných přihlížejících, když připomněl, že není třeba jen připomínat padlé hrdiny, ale že za svobodu slova je potřeba bojovat v každé době. Velké peníze a stranické knížky jsou podle něj pro svobodu slova stejně nebezpečné jako děla tanků.
Připomněl, že jen u budovy rozhlasu zemřelo 17 lidí. „Padli i další, po celém Československu, ale pak jsme se jenom reptajíc vzdali normalizaci, která zde trvala 20 let. Proto jsem poněkud nedůvěřivý, když pouze klademe věnce, klaníme se hrdinům minulosti a nevidíme ohrožení před námi. Za svobodu slova se musí vždy bojovat,“ uvedl.
„Je úkol novinářů, aby byli zodpovědní, ale rázní. Ale úkol nás občanů je, abychom svobodu slova, abychom novináře a jejich svobodu, ať je to ve veřejnoprávních nebo soukromých médiích, opravdu bránili,“ řekl.
Evropa je nejvýhodnější cesta
Ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier zmínil, že okupace Československa byla prvním projevem doktríny sovětského vůdce Leonida Brežněva, jíž Sovětský svaz tehdy řídil svou zahraniční politiku a vyhrazoval si právo zasahovat v zemích východního bloku, pokud by podle něj hrozilo, že se tato země odvrátí od socialismu.
Demokratické ideje a teze, že státy mají dodržovat politiku ochrany lidských práv a všichni občané se mají podílet na formování osudů svých zemí, se podle něj v Československu naplnily po roce 1989 symbolickým návratem do Evropy a významným krokem v tomto symbolickém návratu byl vstup do Evropské unie.
Politiku omezené suverenity ale podle něj do jisté míry uplatňuje dnešní Rusko. „Vidíme to na Ukrajině nebo ve vztahu ke Gruzii a jsme na určitém přelomu. Jestli dále půjdeme cestou plné suverenity, spolupráce mezi jednotlivými zeměmi, nebo jestli opět převáží politika sfér vlivu (…). Myslím, že na invazi z roku 1968 je vidět, co je výhodnější pro země, jako je Česká republika – je to cesta spolupráce v rámci Evropy,“ řekl.
Zeman chyběl
Prezident Zeman si výročí veřejně nepřipomněl, podle mluvčího Jiřího Ovčáčka měl své důvody. „Pan prezident dává přednost tiché vzpomínce. 21. srpen měl pro něj těžké důsledky. Třikrát byl za normalizace komunisty kvůli svobodným politickým postojům vyhozen z práce. Naposledy těsně před listopadem 1989,“ uvedl Ovčáček pro Echo24.
Mluvčí na svém facebookovém profilu k výročí následně uvedl: „15. březen 1939, 21. srpen 1968. Nesmíme zapomenout.“ Následně sdílel projev prezidenta z roku 2013, podle kterého byl 21. srpen 1968 zrada elit.
Zeman je prezidentem české prokremelske patě kolony. Proste to je kolaborant. https://t.co/NVB6LEIjCi
— Jaromír Štětina (@StetinaEP) 21. srpna 2016
Ohledně tématu 21. srpna se Ovčáček dostal na Twitteru do střetu s europoslancem Jaromírem Štětinou (TOP 09). Ten zkritizoval hlavu státu, že „je prezidentem české prokremelské paté kolony. „Prostě to je kolaborant.“ Ovčáček mu odvětil, že si na bojovníka s Kremlem jen hraje.
Po roce 1968 radostně navštěvoval SSSR, dnes si hraje na bojovníka s Kremlem. pic.twitter.com/JeVDF3M4im
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 21. srpna 2016
Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Do konce roku 1968 si invaze vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí.
Žvaníš skoro jako jeden Jevrej, kterej kdysi napsal: "Ruská politika je nezměnitelná. Měnit se mohou pouze ruské metody, taktika, způsob manévrování, ale polární hvězdou ruské politiky zůstává podmanění světa. Polárka je na hvězdném nebi stálicí. V politice Ruska není žádný rys nápadnější než onen, který sleduje nejen své tradiční cíle, ale také způsob, jak jich dosáhnout. Neexistuje tah v současné politice, který by nebylo možné najít už v historii. Ruský medvěd bude schopný všeho, dokud ví, že ostatní zvířata se mu nebudou bránit. Existuje pouze jediný způsob, jak se chovat k mocnosti jako je Rusko – neukázat strach. Jestliže se Evropa dá na ústup, nebude to znamenat pouze porážku, ale bude to trvalé ujařmění." - New York Daily Tribune, 1856