Pracujete po čtyřicítce jako zamlada? Zhloupnete, varují vědci
Pracovat po čtyřicítce osm hodin denně celý pracovní týden je pro lidský mozek nebezpečné. Hrozí, že zhloupnete a zhorší se vám rozeznávací schopnosti. Zjistili to vědci z Institutu aplikované ekonomie na univerzitě v australském Melbourne. České ministerstvo průmyslu a obchodu ale tvrdí, že snižování délky pracovní doby by mohlo vést ke zdražení pracovní síly pro zahraniční investory a odmítnutí investic do domácí ekonomiky.
Od čtyřiceti let by lidé měli pracovat maximálně dvacet pět hodin týdně, tvrdí experti. Přestože práce mozek stimuluje, je to dvojsečná zbraň, míní vědec Colin McKenzie. Podle něj mohou stres a psychický nátlak poškodit některé funkce mozku. Předchozí studie varovaly před přesčasy obecně v jakémkoli věku.
„Vědci ve zmíněném výzkumu tvrdí, že se lidé ve věku 40 let zhoršují ve svých mentálních schopnostech. Je to podle nich hraniční věk, který doprovází zhoršení v paměťových testech, poznávacích schopnostech i dalších duševních projevech. Je tedy docela dobře možné, že už lidé ve věku 40 let znatelně hůře zvládají pracovní nasazení, které zvládli ve svých 30 nebo 20 letech,“ řekl Blesku biolog Stanislav Mihulka.
Podle Mihulky ale nemusí tolik záležet na odpracovaném počtu hodin jako na tom, jestli se nám v práci líbí a daří. „Důležité je si udržovat si dobrou náladu, zvídavost a také fyzickou kondici,“ radí.
Ministerstvo: Drahý nápad
Ministerstvo průmyslu a obchodu vnímá ale dřívější odchody z práce jako problém. „Pokud by stát nařídil zaměstnavatelům snížit počet pracovních hodin a platit zaměstnancům za kratší pracovní dobu stejně, pak by to nutně znamenalo ohrožení pro zaměstnance s nižší produktivitou, které by si zaměstnavatel nemohl dovolit zaplatit. Zároveň by se tak Česká republika mohla dostat mimo zájem zahraničních investorů, pro které by najednou byla pracovní síla u nás dražší než jinde,“ tvrdí mluvčí ministerstva František Kotrba.
Odchody ze zaměstnání by se projevily také ve státní kase. Největšími plátci jsou podle mluvčí odborů Jany Kašparové zaměstnanci. „Za stávajícího stavu by to velmi rozkolísalo výběr pojistného na zdravotnictví, sociální pojištění, důchody a financování dalších veřejných služeb, jako je školství a podobně,“ uvedla pro Blesk. Podle ní je navíc důležitá digitalizace práce a tzv. Průmyslu 4.0, díky kterým je zkracování pracovní doby jedním z klíčových opatření udržení zaměstnanosti.
Odbory: Co zkusit 20hodinový pracovní týden?
„Odhady ztráty pracovních míst v důsledku zavádění digitalizace práce jsou velmi varující. Společnost se musí tomuto trendu přizpůsobit. Odbor apeluje, že kromě Průmyslu 4.0 potřebujeme také koncepci Práce 4.0,“ řekla Kašparová. Při zachování důstojných mezd si odbory dovedou představit dvacetihodinový pracovní týden.
„Produktivita poroste vlivem robotizace práce a pro ekonomiku státu bude důležité, aby byla zachována optimální zaměstnanost, rostla koupěschopnost a životní úroveň lidí ne pouze malému procentu elit. Zaměstnancům to může přinést určité uvolnění od pracovní zátěže a stresu,“ dodala.
Ministerstvo připomnělo, že pracovat na zkrácený úvazek je možné za odpovídající finanční ohodnocení a u vhodných pozic už teď. Je také zásadní, zda odchází zaměstnanec dobrovolně, nebo nařizuje odchod stát.
Spěte více než sedm hodin denně
Proč je riziková právě čtyřicítka? S dvacátým rokem života začíná klesat naše inteligence, která obstarává zpracování informací, schopnost dovednosti uplatňovat pak klesá s třicítkou a ve čtyřiceti se lidé zhoršují v paměťových testech. Výzkumníci věří, že by poznatky mohly mít vliv na snižování věku, kdy mají jít lidé do důchodu.
Podle zmíněných ekonomických teorií ale stát nevidí ve snižování věkové hranice budoucnost. Stresující je pro lidi po čtyřicítce také to, že se dostávají do období, kdy se stále starají o své děti nebo se začínají starat o své rodiče (či oboje zároveň) a k tomu pracují naplno. Jde o takzvané sendvičové období. „Práci“ tedy mnohdy věnují mnohem více než čtyřicet hodin týdně.
Americká nadace pro výzkum spánku ve spolupráci s výzkumem schopností v závislosti na věku doporučuje také dostatečný spánek. Lidé nad 26 let by měli spát více než sedm hodin denně. Klidný spánek je totiž důležitým faktorem pro vysoké výkony. Podle vědců znamená podat vysoký výkon to, že budete pracovat 21 až 35 hodin týdně, ale ne víc než tři až pět hodin denně.
Dá mi hodně rachoty abych nejen těm mladým klukům stačil , ale byl v převaze .