Co dělat, když je útočník „mimo“? Strach z vás vycítí, varuje psycholožka

Důležité je podle psycholožky Martiny Lhotové správně vyhodnotit, jestli je útočník rozrušený a vyděšený, nebo spíš agresivní. Do konfliktu ho totiž může hnát i strach. V takovém případě je potřeba ho uklidnit. Mluvit na něj mírným hlasem, aby ho naše reakce ještě víc nevystrašila. Psychicky nemocný člověk totiž může mít náhlou potřebu začít se bránit, najednou ho totiž napadne, že zaútočíte vy. 

„Když je agresivní, chce to někoho silného, kdo by mohl zakročit. Výrazné uklidňování nebude brát. Záleží také, jak reaguje motoricky, jestli křičí, vyhrožuje, nebo se chce prát,“ říká psycholožka Marie Lhotová pro Blesk.cz.

Otázkou je, co přesně předcházelo konfliktu v obchodním centru na pražském Andělu a zda měla nic netušící zákaznice (†54) vůbec možnost zareagovat. Jisté je zatím jen to, že útočnici v ten samý den propustili z psychiatrické léčebny v Bohnicích.

Mluvčí policie Iveta Martínková pro Blesk.cz uvedla, že v případě vraždy v Tesku si pachatelka svou oběť vybrala zcela náhodně. „Takové útoky nelze předpokládat, a je tedy těžké radit, jak by se lidé v takových případech měli chovat. Každý útok je individuální, nicméně obecně se dá říci, že pokud je to možné, je nejlepší z místa co nejrychleji utéct do bezpečí a zavolat pomoc. Obrana proti pachateli je v takových případech samozřejmě přípustná v mezích trestního zákoníku,“ řekla Martínková.

„Obecně se těmto útokům nedá předcházet ani je odrazit. Když se něco odehraje v psychice člověka, tak se to zprvu nedá poznat. Po ulicích chodí mnoho lidí, co nejsou léčeni, a když se s nimi setkáte za nepříznivých situací, tak se něco může stát, aniž by činu předcházela varovná reakce,“ potvrzuje Lhotová. Dodává, že je vždy nutné na podobný útok reagovat. Účinnou reakcí podle ní je udělat něco neobvyklého, co útočníka překvapí a vyvede ho z míry. Nemusí to ale platit vždy. 

Sebeobrana? 

„Je důležité vědět, co útoku předcházelo. Z prvních informací se ví, že se ženy zřejmě přetahovaly o kabelku, v takovém případě vždy doporučuji, aby člověk tu kabelku dotyčnému nechal. Majetek je samozřejmě majetek, ale zdraví a život jsou přednější. Lidi si to neuvědomují, bojují za každou cenu, ale jsou to jen věci, které se dají nahradit, život a zdraví ne,“ vysvětluje pro Blesk.cz lektor sebeobrany Jaroslav Stich.

Co tedy dělat, pokud se přece jen rozhodneme útoku aktivně bránit? „Může se stát, že ho překřičím a on se stáhne, podobně jako se to říká v případě psů, kteří nekoušou. Může to ale také vyvolat agresi, takže to je nutné umět vypozorovat. Obecně ale platí do konfliktu nechodit,“ dodal.   

„Když dojde k útoku, je důležité mít distanc, využít vozík, košík nebo regál. Dostat ho mezi útočníka a sebe. Jakýkoliv předmět vzít, hodit ho proti útočníkovi a utíkat. Rukama se ubráním, budu posekaný a pořezaný, ale lepší než se stočit do klubíčka a čekat. Je důležité si chránit hlavu, krk, obličej a břicho. Bojovat do poslední chvíle,“ vysvětlil.

Strach z vás bude cítit 

Útoky nožem jsou rychlé a nenadálé, člověk nemusí zaznamenat, že se útok chystá. Podle psycholožky Lhotové bychom ale neměli chodit po ulici se strachem.

Lepší je, aby člověk chodil pozorně, měl by si všímat, co se kolem něj děje, tak aby byl duchapřítomný v daném okamžiku. „Samozřejmě strach je poznat ve výrazu tváře, držení těla. V případě setkání s psychicky narušeným člověkem, kdy je na útok připravený, může zaútočit právě na ustrašené lidi,“ řekla Lhotová.

Pokud člověk zpozoruje, že je v okolí někdo, kdo nevypadá psychicky v pořádku, platí zvýšená obezřetnost. V zásadě je ale lepší si „podivínů“ nevšímat a neupozorňovat na sebe. V případě, že by hrozilo větší nebezpečí, je nutné zavolat policii a lékaře. 

ČTĚTE VŠE O VRAŽDĚ V OBCHODNÍM DOMĚ