9°C
Odrazit se ze dna není pro bezdomovce lehké. Z ulice jim často nepomůže ani plat
Bezdomovci provází skrytými kouty Prahy, Budějovic i Olomouce a mohou si tím vydělat. Na „komerční“ bydlení ale nedosáhnou, takže i přes snahy o zařazení do běžného života bydlí dál na ulici, ve squatech nebo drahých ubytovnách. Pokud projde zákon o sociálním bydlení ještě letos, od druhé poloviny příštího roku by mohli získat lepší bydlení a svůj nově nastartovaný život by mohli začít žít naplno. Týkat by se to mohlo i necelých 70 tisíc bezdomovců z celé ČR. Jen v Praze se jich podle odhadů pohybuje až 4,5 tisíce. Organizace Pragulic, díky které si bezdomovci mohou průvodcovstvím vydělávat, vidí v bytové politice spoustu bariér.
„Máme teď šest průvodců a stále nabíráme nové, dostávají 353 korun hrubého za prohlídku a spropitné. Určitě by to uvítali. Oni reálně mají peníze na to, aby nájem zaplatili, protože stejné částky platí i na ubytovnách, ale byty jim nikdo nepronajme a to je ten největší problém,“ řekla Tereza Jurečková z Pragulic pro Blesk.cz. „Řešili jsme to s nimi, získat bydlení nebo i sociální bydlení od městských částí je pro lidi na ulici těžké,“ dodala. Důvod? Ten pochopíte třeba na případu Josefa, který pro Pragulic pracuje: „Nedají mi státní podporu kvůli tomu, že nemám zaplaceno za popelnice,“ vysvětluje muž bez domova.
Co tedy lidé bez domova potřebují?
Život na ulici teď od začátku června unikátně mapuje průzkum HOBOhemia. Data, která sbírají, u nás zatím nikdo neposbíral a i celosvětově je tento projekt jedinečný. Doteď se sčítaly počty bezdomovců podle lidí, kteří jsou klienty sociálních služeb, nikdo se ale nezaměřil na vnímání a prožívání času a prostoru v široké bezdomovecké populaci. „Mapují unikátní věc, a to jsou třeba sociální vazby. Ty můžou zabránit tomu, aby se člověk dostal na ulici. Pokud je například člověk závislý na alkoholu a má kolem sebe silnou sociální síť, to znamená třeba přítele nebo rodinu, kteří ho podrží, je méně pravděpodobné, že skončí na ulici,“ vysvětlila Jurečková.
Zprvu vědci ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR prováděli hloubkové rozhovory, poté pomocí GPS mapovali, kde se bezdomovci pohybují a jak vypadá třeba jejich týdenní trasa, nebo svěřili bezdomovcům jednorázové foťáky a nechali je po dobu jednoho dne fotit prostředí, kam chodí a kde spí. Projekt běží už přes rok. Výsledky aktuálního dotazníkového šetření budou známy v příštím roce.
Podívejte se na fotky z míst, kde se bezdomovci pohybují:
„My se dozvíme, jak bezdomovci fungují a jak jim můžeme lépe pomoci. Data mohou využít neziskové organizace a sociální služby, případně město k plánování strategie. Organizace, které s bezdomovci pracují, může zajímat třeba to, jak se využívají jejich služby. Když mladý člověk opustí dětský domov, kam směřují jeho další kroky? Pokud se neuchytí, často končí na ulici a využívá dalších sociálních služeb, azylových domů a denních center,“ dodala Jurečková.
Jídlo nechte zavěšené u popelnic
Vítané jsou také iniciativy pro záchranu jídla. Student designu a umění Kryštof Palme vymyslel háček na popelnice, na které mohou lidé odložit nespotřebované potraviny tak, aby si je bezdomovci převzali a nemuseli se prohrabávat popelnicemi. Podle Jurečkové je rozumné jídlo věšet v sáčku na popelnice, stejně tak i oblečení. Převážně na sídlištích jsou lidé nuceni popelnice prohrabávat, opadané jídlo pak okolo popelnic dělá nepořádek.
Podobné opatření podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana Praha zváží. Podle nich je nápad zajímavý, ale mohly by se vyskytnout problémy z hlediska hygieny. Praha řeší bezdomovectví koncepcí pro roky 2013–2020. Ta má rozšířit počty terénních pracovníků, zřídit ordinace včetně zubařů anebo nový azylový dům pro bezdomovce v důchodovém věku a invalidy.
„Posílení terénních programů je v souvislosti s řešením problematiky lidí bez přístřeší velmi důležité. Určitě budeme moci lépe monitorovat lokality po celé Praze a navazovat kontakty s klienty. A tím i poskytovat efektivnější pomoc. Jen za minulý rok naši pracovníci realizovali téměř 18 000 kontaktů,“ vysvětlila zástupkyně ředitele Centra sociálních služeb Ludmila Tomešová.
Pomoc s bydlením bez kapacity
Pragulic se snaží se sháněním bydlení pro své průvodce pomáhat, dokonce jim zaplatí kauci za byt. „Kauce je velká bariéra, člověk u sebe nemá částku ve výši několika měsíčních nájmů, proto nabízíme, že kauci uhradíme, abychom tuhle nesmyslnou bariéru odstranili. Je to součást systému benefitů, které nabízíme svým zaměstnancům z řad lidí bez domova, pokud mají zájem získat bydlení. Všechny zaměstnáváme na dohodu a pomáháme jim i s dalšími věcmi,“ vysvětlila Jurečková. Snaží se například shánět staré stále funkční mobilní telefony, skrze které mohou průvodci komunikovat s organizátory, nebo boty a oblečení.
Podle odhadů odborníků žije v Praze 4000 až 4500 lidí bez domova, 80 procent z nich jsou muži. Jen necelá třetina bezdomovců má v Praze trvalé bydliště, každý desátý je cizinec, nejčastěji ze Slovenska. Celoroční ubytovny jich využívá asi 80 procent, ostatní zůstávají na ulici, třeba kvůli psům, se kterými do center nesmějí, nebo alkoholu, který v nich je zakázaný, uvedl Hofman.
Podle informací zveřejněných ministerstvem práce a sociálních věci v březnu letošního roku je v celé ČR na 70 tisíc osob bez domova. Ukázalo se to v jejich aktuálním šetření, původní prognózy hovořily o zhruba 30 tisících bezdomovců.
Témata:
Související
Každý je strůjcem své budoucnosti a jak si to zařídí včera , bude to mít pozítří .Do jámy se snadno spadne , ven je to potíž , a kdo se nechce dostat na dno , tak musí něco pro to udělat a nežebrat vajgly a kořalku .