Ulice, „azylák“ i sociální byt: Čím projde bezdomovec na cestě k lepšímu životu?

Už během svých teenagerovských let Tomáš chodil rád s kamarády na pivo. Jeho vztah k alkoholu nakonec přerostl v alkoholismus. Přišel o všechno, zadlužil se a skončil na ulici. „Ani nevím, jak jsem do toho spadnul,“ řekl Blesk.cz. Nemůže ani vinit svoje rodinné zázemí, to měl podle svých slov velmi dobré. „Je sice pravda, že o mámu jsem po dlouhé nemoci přišel v deseti letech, ale spíš šlo o negativní vliv party,“ přiznal.

Prošel si peklem. Přes deset let strávil na ulici. Nakonec se ale dokázal postavit na vlastní nohy. Přestal pít a dostal se do azylového domu. „Tak samozřejmě, že se mi líbilo i na azylu, to je jasné, protože je rozdíl spát pod mostem nebo po squatech než někde, kde máte alespoň vodu a nějaké základní sociální vybavení,“ popsal své počátky návratu do „normálního“ života.

Šance pro bezdomovce v Česku. 7 z 10 lidí z „azyláků“ by mohlo žít normálně

Rána z čistého nebe

Pan Tomáš později přestoupil do tréninkového bytu. Tam bydlel ještě se svým kamarádem, dalším klientem azylového domu. Teprve potom mu bylo nabídnuto sociální bydlení. „Já jsem v to ani nedoufal, vůbec jsem s tím nepočítal, přišlo to jako blesk z čistého nebe,“ řekl s úsměvem. Za jednopokojový byt na Praze 7 platí se vším všudy kolem šesti tisíc.

Také díky pomoci Armády spásy si pan Vystavěl našel práci. „Chtěl jsem to těm lidem vrátit, tak jsem si udělal kurz a pracuji jako sociální pracovník v domově důchodců,“ řekl pokorně. Plat nemá moc vysoký a navíc ho dostihly dluhy ze starého života. Vše ale poctivě platí a díky dostupnému sociálnímu bydlení se hrozba návratu na ulici razantně snížila.

Marksová a Šlechtová jsou ve válce kvůli bydlení. Ministryně útočí zostra

Soukromí a přítelkyně

Poprvé od začátku nového života má i svoje soukromí. „V azylovém domě, tam bydlíte s velkou skupinou lidí, v tom tréninkovém bytě je sice také perfektní zázemí a bydlení, ale ani tam stále soukromí nemáte,“ vysvětlil rozdíly. Teprve teď si tak mohl do „svého“ bytu nastěhovat i přítelkyni. „Jeden dělá na bydlení, druhý dělá na živobytí,“ vysvětlil.

Momentálně se pan Vystavěl snaží obnovit kontakt s rodinou. „Všechno dávám dohromady. Vím, že to byla všechno moje vina, ale teď se držím motta, že když já budu v pohodě, tak všechno a všichni ostatní kolem mě bude taky v pohodě,“ připustil.

Větší dostupnost sociálního bydlení má přinést nový zákon, na jehož konkrétním znění se teď domlouvají především ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo pro místní rozvoj. Rezorty se dlouhou dobu nemohly shodnout na tom, kdo bude mít jaké kompetence, zejména co se financování týče. Zákon by mohl nejdříve začít platit v polovině příštího roku.