Týden dovolené a „basta“. Víc volna firmy lidem nedají, porušují zákon

Autor: Veronika Šmídová - 
17. 6. 2016
06:15

Každý si jednou za čas od práce potřebuje odpočinout. Dovolená podle odborníků pomáhá zachovávat duševní rovnováhu a chrání lidi před vyhořením. Tedy za předpokladu, že trvá alespoň dva týdny. Na tak dlouhou dobu ale podle aktuálního průzkumu odmítá řada firem své zaměstnance uvolnit. Podniky přitom porušují zákoník a riskují návštěvu inspektorátu práce, která je může vyjít až na 200 tisíc korun.

Téměř 25 procent tuzemských pracovníků má problém vzít si v práci dva týdny dovolené naráz. Vyplynulo to z průzkumu personální agentury Wincott People. Zákoník práce přitom stanovuje, že je povinností firmy takto dlouhé čerpání volna umožnit. Ne každý zaměstnanec je ale o svých právech informován, zároveň bývá speciálně v menších podnicích problém se zástupem.

„V menších firmách je to komplikovanější. Lepší podmínky mají samozřejmě zaměstnanci, jejichž podniky mají odbory a kolektivní smlouvy. Odboráři s vedením sestavují dopředu plán dovolených, myslí se i na rodiny s dětmi. Pokud by pracovník měl dojem, že firma porušuje zákoník práce, měl by se obrátit právě na odbory. Pokud je podnik nemá, může zajít za vedením a pak na inspektorát práce,“ poradila pro Blesk.cz  Jana Kašparová, mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů. 

Podle Kašparové by si zaměstnavatelé měli uvědomit, že ne nadarmo se ještě nedávno používal termín „dovolená na zotavenou“. „Termín se ze zákoníků práce odstranil. Znělo to přežitě, zotavená se škrtla, teď je to dovolená, že nám zaměstnavatel dovoluje vzít si volno. Ve skutečnosti ale opravdu jde o zotavenou. Jde o regeneraci a nabrání sil,“ popsala Kašparová. 

Malé podniky tvrdí: Nemusí to být nevýhoda

Podle zástupce Asociace malých a středních podniků ČR Karla Havlíčka ale zaměstnanci nutně dvoutýdenní dovolenou nepotřebují. Leckomu prý může vyhovovat rozložit si ji do menších částí během roku.

„Budete-li pracovat ve školství, volno bude jen v určitých měsících, v zemědělství je to hodně vázané na sezónu a počasí, velké fabriky zase nadiktují celozávodní dovolenou. To, že si zaměstnanec má možnost rozložit dovolenou po týdnech v celém roce, tedy vidím spíše jako výhodu,“ vysvětlil Havlíček pro Blesk.cz. 

Souhlasí ale s tím, že v menších podnicích může být s delším volnem problém. „Je faktem, že velká část zaměstnanců, na které se například nevztahuje celozávodní volno, si dovolenou rozkládá po týdnech. Není to ale o tom, že by jim to zaměstnavatel striktně nařídil, v menších firmách si spíše sám zaměstnanec uvědomuje, že jeho absence by firmě a tedy i jemu uškodila a má snahu se chovat zodpovědně,“ popsal zástupce menších podniků.

Podle Havlíčka se mnoho zakázek „stíhá s odřenýma ušima“ a vytížení pracovníků je vyšší, snaha o rozložení dovolených je tak logická. „Na druhou stranu u těchto firem zase platí, že se úplně striktně neměří dovolená na dny a hodiny a řada firem třeba v týdnu po  vánočních svátcích dává zaměstnancům automaticky dny volna, aniž by to bylo čerpáno z dovolené,“ dodal. 

Podle zákoníku záleží každopádně domluva na samotném zaměstnanci. Pokud přistoupí na žádost firmy a nebude si delší dovolenou vybírat, má na to právo. Pokud by si ji ale přál a podnik mu ji odmítá poskytnout, inspektorát mu může udělit pokutu až 200 tisíc korun. 

Doporučujeme
jetomormalni ( 17. června 2016 10:04 )

Mne by spíš zajímalo, kdy si konečně protiprávnost našich zákonů uvědomí naši slavní zákonodárci. Mohli by pánové a dámy vysvětlit, jak si má účetní v malé firmě vzít v současné době byť jen jeden jediný týden, když neví dne ani hodiny, kdy si FÚ vzpomene, že firma bude obeslána díky kontrolnímu hlášení a do pěti pracovních dnů musí odpovědět (takže v případě víkendu + státnímu svátku před ním nebo po něm) má vlastně jen dva. Ceny za neodeslání jsou ovšem dány velice přesně a nekompromisně. Neměla by se inspekce práce zamyslet nad nelogičností našich zákonů, které nelze ani s vypětím všech sil dodržovat, když jeden odporuje druhému. Už před uzákoněním tohoto nesmyslu bylo obtížné najít celé (podotýkám celé) dva týdny v celku a to tak, aby byly dodrženy veškeré termíny pro odvody, daně, přehledy, hlášení, výkazy bankám atd. Ti, co se tady rozplývali blahem, jak je to správně, že bude kontrola nad vším, nemají nejmenší tušení, že to není o kontrole, ale absolutní buzeraci. O kontrolu by šlo, pokud i stát měl pevně daný termín, ke kterému může komunikovat, aby bylo možno vůbec něco naplánovat. Je vytvářen stále větší a větší chaos. Takže nějaký z. č. 262/2006 Sb. (ten vynášený ZP) je zcela k ničemu. A pokud jde o odbory - to je úplně stejná díra na finance, stejně jako mamutí státní instituce. Ano jsou potřeba, ale stačily by méně početnější a hlavně skutečně odbornější. Ušetřilo by se za mnoho zbytečně zadávaných studií na kdeco, kterým ti, co si je objednávají nakonec stejně nerozumí. A proto to v tomto státě je od levého patníku k pravému a zase zpět. Jedni něco uzákoní, druzí to opraví v zákoně, který se týká úplně něčeho jiného a nakonec se v tom nevyznají ani právníci. Jak mají fungovat běžní občané?

lesnismes ( 17. června 2016 07:23 )

No to je prekvapeni!Feudalismus tu mame jiz od "revoluce"a po 26sti letech se nekdo probudil a zjistil ze cesi pracuji za almuznu a prava maji asi jako otroci.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud