Za migraci nemůžou jen války, důvodem jsou i špatné hypotéky, tvrdí socioložka

„Přichází nový typ migrantů. Přicházejí z míst, kde válka není, jdou ne za lepším životem, jdou vůbec za nějakým životem, protože ten jejich je pryč. Jsou to místa brutálně zničená těžbou či odvodněná lidskou činností. Lidem nezbývá než jít do nejbližšího velkoměsta, kde žijí ve slumech,“ řekla Sassenová. 

Socioložka je jednou z několika stovek účastníků setkání, které se ve čtvrtek a v pátek zabývá řešeními a cestami, jak mohou města Evropy a Západu úspěšně zvládat příliv nových obyvatel. Migraci ale Sassenová chápe jako širší pojem, než se poslední rok toto slovo skloňuje v Evropě a mainstreamová média jím míní především příliv uprchlíků do Evropy.

Sassenová je původem z Nizozemska. Na konferenci připomněla, že sama byla v 19 letech migrantkou, když přišla do New Yorku. Nyní je profesorkou na katedře sociologie na Kolumbijské univerzitě a hostující profesorkou na London School of Economics. Jako první použila termín „globální město“.

„Když před 200 lety člověk migroval po Evropě, byl to váš bratranec, byl ze stejné jazykové skupiny, stejného náboženství, přesto byl vnímán jako cizinec a musel bojovat o přijetí. Dnes jsou to lidé z jiných náboženských systémů, z jiných kultur. Tato migrace je složitější,“ říká. „Musíme si v tom planetárním světě, který je dnes kolem nás, uvědomit, že si tu vzdálenost vytváříme uměle. Jsou to muži, ženy, děti, kteří potřebují najíst, vyspat se… jen se narodili jinde než my,“ říká o dnešních migrantech. 

„Migrace nepadají z nebe, jsou pohyby ve společnosti, které ji způsobují,“ pokračovala socioložka. „Migrace nevzniká tehdy, když se člověk vydá do světa, začínají v Pentagonu.“ Vyslovila tak úvahu, zda za migrací obyvatel na daném území nemohou často i vlády dotčených zemí. Zmiňuje čerpání přírodních zdrojů, na jejichž těžbě byli lidé v daném místě dlouho závislí, ale po jejich vyčerpání byli nuceni hledat obživu pryč od domova. Migranty se podle ní staly i miliony lidí po krachu amerických bank, jež počátkem tisíciletí poskytovaly v obrovské míře hypotéky a stály u začátku ekonomické krize.

V souvislosti s krizí zmínila údaje americké centrální banky, které ukazují, že hypotéky dostalo 15 milionů lidí. Přes 14 milionů domácností podle ní v letech 2006 až 2014 přišlo následně zabavením nemovitosti o střechu nad hlavou. „To je celá armáda migrantů,“ mluví Sassenová o novém typu migrantů. Evropa si myslí, že ten problém nemá, ale v Německu je takových konfiskací ještě více ve vztahu k populaci, dodává.